Svjatoslav Richter o sobě a o hudbě (41)

  1. 1
  2. 2

31. 3. Nahrávka koncertu Aldeburghu
Rachmaninov: Études-Tableaux, op. 39, č. 3 fis moll, č. 4 h moll, S. R.
Etuda fis moll z Études-Tableaux, op. 39, je jedna z mých zamilovaných. Ty divoce porostlé svahy, ty vodopády s ledovou tříští jsou jakoby z jednoho vdechnutí inspirace. A to zabrzdění v posledních taktech… tato nádherná etuda předjímá Prokofjevovo klavírní umění, týká se to ostatně celých Études-Tableaux (konstatování, které by Prokofjeva rozezlilo). Jeden starý blázen mi po poslechu Etudy h moll řekl: „Představuju si, jak před Velkou revolucí opouštěli aristokrati Francii (pochopitelně v kočárech) a v jakém byli duševním rozpoložení.“

2. 4. Nahrávka
Wagner, 3. dějství Parsifala. Parsifal: Peter Hofmann, Gurnemanz: Kurt Moll, Amfortas: José van Dam, dirigent Herbert von Karajan
Karajanův výjimečný úspěch. Projevuje tady takovou naléhavost… Jako by tu hudbu dirigoval sám čas. Všechno je tak hluboké a zároveň jasné. Hlavně předehra a zázrak Velkého pátku, až k posledním harfovým tónům, které mají zabránit nezasvěceným v cestě k zakázanému. K mystériu přispěli intenzitou zpěvu všichni tři sólisté. Jakých výšin dokáže Karajan dosáhnout! Dík za takové třetí jednání! To byl pravý Wagner.

27. 4. Bavorský rozhlas (studio), záznam koncertu
Rachmaninov: Études-Tableaux, op. 33, č. 5 es moll, op. 39, č. 9 D dur, Vladimir Horowitz; Études-Tableaux, op. 39, Olaf Dressler
Na této nahrávce je už Horowitz starý a citelně méně ve formě. Jeho hra je nesnesitelně manýrovitá, nečistá, povrchní, nedbalá a banální; s tím se nedá nic dělat. Publikum v Carnegie Hall mu vzdalo triumfální hold. Olaf Dressler nahrál Études-Tableux kompletně. Raději o tom pomlčím.

5. 5. Vídeň, před odjezdem u Lízy Leonské, nahrávka
Chopin, 13 z Preludií, op. 24, S. R.
Toho rána u Lízy Leonské jsem se seznámil s Andreasem Lucewiczem, který právě přijel a vezme mne svým vozem až k běloruské hranici. Na rozloučenou jsme přehráli tuhle desku. Mohli jsme udělat něco lepšího, atmosféra má v sobě něco skoro oficiálního, co se k téhle hudbě nehodí…
Byl jsem nesoustředěný a spíš jsem pozoroval, jak poslouchají ostatní. To se mi stává často, a proto je lepší poslouchat o samotě, v jiné místnosti. Každopádně znám tu nahrávku důkladně a nemůžu říct, že bych v ní narazil na příjemná překvapení. Za čtvrt hodiny na to jsme se u auta rozloučili a já odjížděl se svým novým přítelem přes Slovensko a Polsko, kde jsme zažili nervák, protože jsme nemohli najít benzinovou pumpu. Ale jakýsi dědeček nám nakonec pomohl.10. 5. Moskva, nahrávka
Debussy: La Mer, dirigent: Roger Désormière
Jak často už jsem tuhle desku slyšel (nejméně stokrát), a pokaždé mám dojem, že je to poprvé. Je mimořádně zdařilá. Už to, že může technika zachytit inspiraci, je zázrak! Neznám krásnější desku. K interpretaci není co říci. Je jedinečná. Roger Désoermière!!

11. 5. Nahrávka
Britten, 2. dějství Alberta Herringa, dirigent Benjamin Britten
Začal jsem „pracovat“ na Herringovi, který má být uveden příštího prosince. „Poslechová práce“ spíš pro zábavu. Kvalita nahrávky je mimo diskusi. Protože diriguje Ben, je jisté, že je na nejvyšší úrovni. Totéž bych chtěl říci o Peteru Pearsovi… A to zajímavé přenesení z jednoho kouta Francie do Anglie. Detaily jsou fantastické a všechno je neobyčejně zábavné a veselé. Je to komická opera století!

12. 5. odpoledne, nahrávka
Britten, 2. dějství Alberta Herringa, dirigent Benjamin Britten
Pokračování mé „pracovní zábavy“. Lesní roh nasadí rázem slavnostní atmosféru a při opakování ji ve stále nových harmoniích vyvolává v paměti. Použití harmonií z Tristana, to je duchaplný hudební nápad… A zahajovací řeč Lady Bilowové, která se nadouvá jak balon… A pak noční hudba doma u Herringa… Ale nač to všechno vypočítávat!!!

12. 5. večer, zkouška doma
Britten, 1. obraz 1. dějství Alberta Herringa, u klavíru Vladimir Siva
První pokusy, příprava inscenace za nejprve pasivního (tak tomu bývá napoprvé vždycky) vedení Jurije Borisova. Umělci Hudebního komorního divadla (Sokolenko, Lemeševová) mají talent. Také Emma Sarkisjanová z Němirovičova divadla je tady. Všichni se snaží, což není snadné. Nálada je přátelská a příjemná. Mladý Siva u klavíru se osvědčil jako velmi dobrý a sebejistý hudebník. Napoprvé to jde velmi dobře. Ale hlavní je, aby to bylo zajímavé! Dnes se můj byt proměnil ve zkušebnu opery s jejími vlastními zákony. Pro Alberta Herringa všechno!

14. 5. Nahrávka
Britten, Albert Herring, 1. dějství. Peter Pears, dirigent Britten
Poslechl jsem si ho znovu, tentokrát ve společnosti Olega Kagana a Nataši Gutmanové, pro ni to byl první kontakt s touto hudbou. Byl to nápad mladého režiséra Hudebního komorního divadla Jurije Borisova uvést operu při „Prosincových večerech“ v Puškinově muzeu. Je takříkajíc iniciátorem celého podniku. Přizval svého přítele, dirigenta V. Sivu z Leningradu.
Siva nám připadal jako malé dítě. Co z toho všeho povstalo, to je jiné téma.

29. 5. Gorkij, orchestrální zkouška v koncertním sále Kremlu
Ravel: Tzigane, Oleg Kagan, dirigent Israel Gusman
Jel jsem do Gorkého nastudovat Ravelův Koncert pro levou ruku za Gusmanova řízení. Při koncertě účinkuje také Oleg Kagan, hraje Tzigane, já ho poslouchal v zákulisí. Pokaždé tohle dílo hluboce vychutnávám, i když je to jen letmé – je to příliš krátké. Oleg hrál výtečně.

4. 6. Moskva, zkouška doma
Händel, árie ze Samsona; Purcell, árie z Krále Arthura; Brahms, Óda Sapfó. Erik Kurmangalijev (Ninin žák, u nás byl poprvé, vůbec na něm není znát vzrušení, jako by o nic nešlo), u klavíru S. R.; Debussy: Fantazie pro klavír a orchestr; Ravel: Koncert pro levou ruku, S. R., druhý klavír Vladimir Skanavi
Slavnostní atmosféra. Už se to spíš podobá koncertu než zkoušce. Mnoho hostů. Nejdřív zpívá neobyčejný člověk a zpěvák neobyčejným hlasem tři hořká díla. Pak přijdu na řadu já s Dimou Skanavim na dvou klavírech. Zdá se, že se večer vydařil a všichni byli spokojeni.

5. 6. Večer na rozloučenou před odjezdem na turné, zkouška doma
Debussy: Fantazie, Ravel: Koncert pro levou ruku, S. R. a V. Skanavi
Opakování včerejšího večera, ale bez Kurmangalijeva. Vybraní hosté a krásný program. Nině se nezdá vhodné, abychom zvali studenty (Sivu, Borisova), když je přítomen někdo z vedení konzervatoře. Já její názor vůbec nesdílím. Všechno běželo, jak má, a za dva dny budu tento program hrát v Gorkém, jestli jsem ho už nehrál. Ano, už jsem ho hrál.

(Pokračování)
Přeložila a připravila Vlasta Reittererová
Foto archiv

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Milan V.

To už je na knihu! Ukládám si celé pokračování seriálu do jednoho souboru a už je to (bez obrázků a při menším písmu) přes 100 stran… Ale je mi jasné, že žádný osvícený nakladatel se u nás asi nenajde… O to víc si zaslouží poděkování Opera Plus a paní Reittererová!