Jiří Kylián

Jiří Kylián (21. 3. 1947), český tanečník, choreograf a dlouholetý umělecký šéf Nederlands Dans Theater. Jedna z nejvlivnějších a nejvyhledávanějších osobností světa tance. Jako první choreograf byl jmenován členem slavné francouzské Akademie krásných umění (2018).

Život

Jiří Kylián se narodil v Praze do rodiny bankéře Václava Kyliána. Jeho matka Markéta byla v mládí talentovanou tanečnicí vystupující pod pseudonymem Rita-Rita.

V devíti letech se začal věnovat tanci v Přípravce Baletu ND, v roce 1962 nastoupil na pražskou Taneční konzervatoř, kde byla jednou z jeho pedagožek Zora Šemberová. Roku 1967 byl Kylián na stáži v londýnské Royal Ballet School, kde se seznámil s choreografem Johnem Crankem, který mu následně nabídl místo tanečníka v baletu ve Stuttgartu.

V německém souboru Kylián působil od roku 1968 a již od počátku se věnoval kromě interpretační kariéry i kariéře choreografické.

Od roku 1975 působil v Nederlands Dans Theater (NDT) – nejprve jako spoluředitel a choreograf (1975 – 77), poté jako umělecký šéf (1978 – 99) a následně choreograf (1999 – 2009).

Při NDT spolu s Carlem Birniem založil v 90. letech skupinu pro mladé tanečníky označenou ND II (1990). O rok později přibyla skupina NDT III pro zkušené tanečníky nad čtyřicet let, která existovala a fungovala do roku 2006.

Během Kyliánova působení se z NDT stalo taneční těleso mezinárodní úrovně, s nímž spolupracovala nejvýznamnější jména scény současného tance, a které dalo současně mnohým novým jménům vzniknout. Za všechny zmiňme tvůrce jako William Forsythe, Mats Ek, Ohad Naharin, Paul Lightfoot, Sol León, Jorma Elo, Nacho Duato, Johan Inger, Alexander Ekman, Mário Radačovský, Václav Kuneš a řada dalších.

V roce 1988 založil Kylián v Haagu svou nadaci Kylián Foundation (původní název Kylián Choreographic Archive) za účelem katalogizace a uchování choreografova díla. Od roku 1991 funguje rovněž její česká pobočka Kyliánův nadační fond, která aktuálně sídlí v Knihovně Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění.

Za svou dlouholetou kariéru vytvořil Jiří Kylián desítky choreografií, za něž byl odměněn řadou ocenění. Mezi nejvýznamnější bezesporu patří členství ve francouzské Akademii krásných umění, kam byl uveden v roce 2018 (inaugurace proběhla 13. 3. 2019) jako první choreograf vůbec, což mimo jiné přispělo rovněž k založení oboru choreografie k již existujícím osmi sekcím umění, které Akademie zaštiťuje.

Jeho manželkou a dlouholetou múzou je tanečnice Sabine Kupferberg.

Tvorba

Choreografické tvorbě se Jiří Kylián začal věnovat již během studií na pražské Konzervatoři, kdy vznikla jeho raná díla Nine Eight’s a Quartet.

Svůj taneční jazyk dále rozvíjel ve Stuttgartu za podpory tehdejšího uměleckého šéfa Johna Cranka. Mezi lety 1968 – 1974 spatřila světlo světa díla jako Paradox (1970), Incantations (1971) nebo Blaue Haut (1974). Poté, co Cranko náhle v roce 1973 zemřel, vytvořil na jeho počest Kylián balet Return To A Strange Land (1974).

V 70. letech se poprvé jako choreograf seznámil se souborem NDT, pro které vytvořil první dílo Viewers (1973) a v následujících desetiletích další sedmdesátku baletů. Prvním významným průlomem se stala Sinfonietta na stejnojmennou skladbu Leoše Janáčka.

Jeho dílo lze obecně rozdělit do několika tvůrčích období, která se vyznačují určitou pohybovou, vizuální i hudební estetikou. Do prvního období spadají díla jako Sinfonietta a Po zarostlém chodníčku na Janáčkovu hudbu, Polní mše od Bohuslava Martinů, Žalmová symfonie Igora Stravinského či Dítě a kouzla Maurice Ravela, které Kylián věnoval své matce Markétě.

Následovalo období tzv. černobílých baletů, které vznikaly v letech 1986 – 1991. Jednotící linkou zde byly jednoduché dekorace, téměř prázdná scéna, čisté kostýmy a důmyslná hra s osvětlením. Zařadit sem můžeme díla jako Petite Mort, Falling Angels, Sarabande aj.

Po přelomu letopočtu Kylián nadále experimentoval. V roce 2005 vytvořil choreografii Chapeau u příležitosti 25. výročí nástupu královny Beatrix na nizozemský trůn. O rok později natočil s režisérem Borisem Paval Conenem film Car-men, který byl natáčen v exteriérech hnědouhelných povrchových lomů v České republice. Roku 2009 vytvořil dílo Memoires d’Oubliettes, s nímž se rozloučil s NDT.

V roce 2010 byl pohybovým poradcem pro film Odcházení Václava Havla.

Galerie

Seznam děl

Paradox (1970)
Der stumme Orpheus (1972)
Verklärte Nacht (1975)
Nuages (1976)
Sinfonietta (1978)
Symphony of Psalms (1978)
Glagolitic Mass (1979)
Forgotten Land (1981)
Svadebka (1982)
Stamping Ground (1983)
L’Enfant et Les Sortileges (1984)
L’Histoire du soldat (1986)
Kaguyahime (1988)
No More Play (1988)
Falling Angels (1989)
Sarabande (1990)
Petite Mort (1991)
Un ballo (1991)
Stepping Stones (1991)
Bella Figura (1995)
Wings of Wax (1997)
One Of A Kind (1998)
Deux Mensonges (1999)
Claud Pascal (2002)
Last Touch (2003)
Tar and Feathers (2006)
Gods and Dogs (2008)
Mémoires d’oubliettes (2009)
Anonymous (2011)
East shadow (2013)
Fortune cookies (2014)
Inauguration (2019)

Diskografie

L’Enfant et Les Sortileges (1986)
Torso (1983)
NDT in Jiří Kylián’s Sinfonietta, Symphony in D, Stamping Ground (1984)
L’Histoire du Soldat (1989)
Jiří Kylián, The Choreographer (1991)
Kaguyahime (1994)
NDT Celebrates Jiří Kylián (1998)
Can’t stop Now (1999)
Black & White Ballets (2001)
Car Men (2008)
Jiří Kylián Collection (2006)
NDT – Svadebka, Symphony of Psalms, Torso (2009)
Forgotten Memories (2011)
Schwartzfahrer (2014)
Free Fall (2016)
Scalamare (2017)

Ocenění

1983 – Carina Ari Medal
1986 – Nederlandse Choreografie Prijs
1993, 1999, 2019 – Benois de la danse
1994 – Dance Magazine Award
1995 – rytíř řádu Oranje-Nassau
1997 – Medaile za zásluhy I. stupně
1999 – Officer de l’ordre des Arts et des Lettres
2000 – doctor honoris causa Akademie múzických umění v Praze
2000 – Artis Bohemiae Amicis od MK ČR
2000 – Olivier Award
2000 – Nijinsky Award
2001 – Commandeur de l’ordre des Arts et des Lettres
2004 – Chevalier de la Légion d’Honneur
2006 – cena Thálie (zvláštní cena Kolegia)
2008 – Golden Lion za celoživotní dílo, Biennale Venezia
2011 – Cena MK ČR za mimořádný přínos v oblasti divadla
2018 – člen Institute Français, Académie des Beaux-Arts

Filmy a dokumenty

Jiri Kylian (1991, režie Hans Hulscher)
Ballerinaliv (2004, režie Birgitta Öhman)
Chasseurs d’étoiles (2004, režie Jérôme Cassou)
Jiří Kylián, Forgotten memories (2011, režie Don Kent, Christian Dumais-Lvowski)
Jiří Kylián (2015, režie Martin Kubala)
Jeden rok v životě choreografa Jiřího Kyliána (2019, režie Martin Kubala)
Na plovárně s Jiřím Kyliánem (2019)

Literatura

Raimon Àvila: Jiři Kylián: somniador de danses. Barcelona : Institut del Teatre de la Diputació de Barcelona, 2003.
Jiří Hlaváč: Jiří Kylián, Doctor Honoris Causa. Akademie múzických umění v Praze, 15.12.2000.
Elisa Guzzo Vaccarino: Jiří Kylián. Palermo, L’Epos, 2001.
Dana Paseková: Jiří Kylián. NAMU 2001, vydala Akademie múzických umění v Praze, Praha 2001.
Isabelle Lanzová, Dorota Gremlicová, Elvíra Němečková, Roman Vašek: Různé břehy / Choreograf Jiří Kylián mezi Haagem a Prahou. Institut umění – Divadelní ústav v Praze, 2011.
Marie-Noël Rio: Bon qu’à ça, Les Éditions du Sonneur, Paris, 2016 (v českém překladu vydáno Národním divadlem v roce 2019 pod názvem Budižkničemu).

Odkazy

Jiří Kylián na Opeře Plus.

Oficiální stránky umělce.

 

 (Autorkou textu je Zuzana Rafajová.)