Plácido Domingo slavil půlstoletí od svého debutu ve Vídeňské státní opeře
Operní kukátko (94). Týden od 15. do 21. května 2017. V dnešním vydání najdete: Plácido Domingo slavil ve Wiener Staatsoper. Magdalena Kožená jako Berliozova a…
Vídeňská státní opera (Wiener Staatsoper) je rakouská kulturní instituce sídlící na ulici Ringstraße v centru Vídně. Nachází se na stejném místě, kde byla 25. května 1869 slavnostně otevřena. Z historického i současného hlediska hraje tamní operní scéna přední roli světového formátu. Ročně veřejnosti nabízí až 350 představení 60 různých oper a baletů. Představení jsou pravidelně vyprodaná, dnešnímu divákovi instituce nabízí interprety a umělce špičkové kvality, přičemž členové orchestru Vídeňské státní opery jsou mj. i členy prestižní Vídeňské filharmonie.
Vznik Vídeňské státní opery navázal na tradici Dvorské opery (setkáváme se také s termínem Hofoper), která byla vládnoucí šlechtou od 17. století významně podporována. Nejvýraznějšími panovníky byli v tomto směru Leopold I. a Josef II.. Císař Josef II. podporoval mj. i Mozarta, jehož opera Don Giovanni byla také pro slavnostní otevření nové budovy zvolena.
Nová neorenesanční budova byla navržena architekty Augustem Sicardem a Eduardem van der Nüllem, přičemž stavební práce, které realizovala firma českého architekta Josefa Hlávky, probíhaly od konce roku 1861, slavnostní položení základního kamene se pak konalo 20. 5. 1863. Slavnostního otevření, které proběhlo 25. května 1869, se zúčastnil císař František Josef I. a císařovna Alžběta. Tento panovník také místo pro novou budovu vybral a její výstavbu financoval. Celková cena stavby i s vybavením činila šest milionu zlatých.
Opera se neoficiálně nazývala operou státní až od 20. let 20. století, oficiálně od 27. září 1938. Do té doby bylo užíváno označení Operntheater či Hof-Operntheater.
První velký rozkvět zažila instituce pod vedením skladatele Gustava Mahlera, který zastával funkci ředitele mezi lety 1897 a 1907. Pod jeho vedením se realizovalo přibližně 3000 představení, ze kterých asi 600 sám dirigoval. Do repertoáru zakomponoval 33 nových oper. Změny provedl také na postu scénografa, kam byl v roce 1903 jmenován Alfred Roller, jehož moderní secesní návrhy byly veřejností považovány za výrazné oživení. Mahler také mj. zavedl během představení praxi ztlumení světel. Ta zprvu nebyla příliš vřele přijata, nicméně časem se stala uznávanou tradicí.
Drtivým bylo období Druhé světové války – nejdrtivějším konkrétně 12. března 1945, kdy byla budova americkým letectvem bombardována. Operní budova v plamenech přišla o celé auditorium a pódium, včetně 150 tisíc rekvizit, dekorací, kostýmů a divadelního vybavení pro více než dvě stovky oper. Nejen budova se stala obětí nacistického režimu. Pět členů orchestru zahynulo v koncentračních táborech, další dva zemřeli ve Vídni při perzekuci a vynucené deportaci. Devět členů orchestru odešlo do exilu a dalším jedenácti členům bylo ze strany státu omezováno občanských práv a svobod.
Částečné fungování instituce bylo přesunuto do dvou dalších významných divadel rakouské metropole – vídeňské Volksoper a Theater an der Wien. Nová rekonstruovaná budova Vídeňské státní opery byla slavnostně otevřena 5. listopadu 1955. Na programu v nové budově, která byla architektonicky věrná té původní, byla opera Fidelio Ludwiga van Beethovena, kterou dirigoval uznávaný Karl Böhm.
Dalším stěžejním obdobím historie Vídeňské státní opery byla práce poválečného ředitele opery Herberta von Karajana (ve funkci v letech 1956-1964). Ten opět vtiskl instituci mezinárodní charakter, především díky obsazování hostujících zpěvaček a zpěváků do významných rolí. Prosadil také preferování původního jazyka oper před překlady do němčiny a navázal spolupráci s milánskou operní institucí La Scala.
Současným ředitelem Vídeňské státní opery je Bogdan Roščić, pod ním v instituci pracuje více než tisícovka zaměstnanců, jedná se o jednu z nejaktivnějších oper na světě, především co se produkce týče. Divákům je zaručena ta nejvyšší kvalita. Na lístky, které průměrně stojí přibližně 150-200€ se čekají dlouhé fronty. Přes tuto exkluzivitu je opera stále přístupná široké veřejnosti, na některá představení jsou totiž nabízeny lístky ve velmi nízké cenové relaci (přibližně 10€).
Opera se také zaměřuje na dětské publikum. V tomto směru byl velmi progresivním Ioan Holender, ředitel opery mezi lety 1992-2010. Pravidelně je připravován dětský operní program, speciální inscenace probíhají na střeše budovy, kde byl pro tyto příležitosti postaven stan.
Instituce zaměstnává okolo 220 zpěváků a zpěvaček. Součástí instituce je také Vídeňský státní balet, který čítá přibližně 100 tanečnic a tanečníků. Obsáhlý repertoár opery každou sezónu nabízí 60 oper a baletů od děl barokních až po představení současného umění. V hledišti je momentálně 1709 míst k sezení a kapacita pro stání je 567 míst. Za jednu sezónu operu navštíví přibližně 600 tisíc diváků. Opera vychází i tak veřejnosti dalším způsobem vstříc, každou sezónu realizuje přibližně 45 živých přenosů.
Samotná budova nese pro českou kultura význam již od počátku, vzhledem k tomu, že byla realizována proslulým českým architektem a stavitelem Josefem Hlávkou, který se podílel na výstavbě vícero budov na nově vznikající Ringstrasse.
Operní budova, které se původně říkalo „Neues Haus“ sloužila také jako jeden ze vzorů při stavbě českého Národního divadla. Řada osobností, která je s institucí spjata, je také spjata s českou historií – namátkou například právě bývalý ředitel a šéfdirigent opery Gustav Mahler.
České osobnosti působí v opeře i dnes. Významným úspěchem je například angažování českého basbarytonového zpěváka Adama Plachetky, který ztvárňuje důležité role jako například Figaro či Don Giovanni.
Ze slavných účinkujících a spolupracovníků opery je možné jmenovat jména jako je Agnes Baltsa , Plácido Domingo, Diana Damrau, Roberto Alagna, Dmitri Hvorostovsky, Elína Garanča, Anna Netrebko či Edita Gruberova. Koncertním mistrem byl od září 2019 jmenován francouzsko-ruský houslista Fedor Kutin. Co se týče významných historických osobností, je jich mnoho spjato s Vídeňskou státní operou jakožto s jednou z nejdůležitějších kulturních institucí na světě.
Pozornost veřejnosti je v současné době soustředěna na každoroční Ples v Opeře (Wiener Opernball), který je s dlouhou tradicí pořádán již od roku 1877. Na akci se setkávají nejvýznamnější osobnosti uměleckého, společenského a politického života, nicméně toto prestižní setkávání každoročně budí i své odpůrce.
Kontroverze instituce budila ještě před svým otevřením. Při stavbě budovy v druhé polovině devatenáctého století byla úroveň nové významné třídy Ringstrasse oproti úrovni nové opery zvednuta a budova tak ve svém okolí působila nevýrazně. Prvotní nepřízeň veřejnosti, ke které se přidal i sám císař, byla pro architekta van der Nülla zdrcující a v dubnu 1868 zemřel vlastní rukou. O dva měsíce později zemřel i druhý autor návrhu budovy August Sicard, a ani jeden se tak slavnostního otevření nezúčastnil.
Velmi symbolickým se stalo poslední operní představení během druhé světové války, kdy byla 30. června 1944 na programu opera Soumrak Bohů Richarda Wagnera. Původní budova se již pak nikdy neotevřela. Po letní přestávce byl 1. září 1944 provoz říšských divadel zastaven.
Od roku 1998, tedy v rámci funkčního období Ioana Holendera, funguje v opeře projekt tzv. Safety curtain, kdy je plocha opony využívána k instalaci výstav různých děl moderního výtvarného umění.
Franz von Dingelstedt: 1.7.1867 – 18.12.1870
Johann von Herbeck: 19.12.1870 – 30.4.1875
Franz von Jauner: 1.5.1875 – 18.6.1880
Karl Mayerhofer, Gustav Walter und Emil Scaria: 19.6.1880 – 31.12.1880
Wilhelm Jahn: 1.1.1881 – 14.10.1897
Gustav Mahler: 15.10.1897 – 31.12.1907
Felix von Weingartner: 1.1.1908 – 28.2.1911
Hans Gregor: 1.3.1911 – 14.11.1918
Franz Schalk: 15.11.1918 – 15.8.1919
Richard Strauss / Franz Schalk: 16.8.1919 – 31.10.1924
Franz Schalk: 1.11.1924 – 31.8.1929
Clemens Krauss: 1.9.1929 – 15.12.1934
Felix von Weingartner: 1.1.1935 – 31.8.1936
Erwin Kerber: 1.9.1936 – 31.8.1940
Heinrich K. Strohm: 1.9.1940 – 19.4.1941
Walter Thomas: 1.2.1941 – 19.4.1941
Ernst August Schneider: 20.4.1941 – 28.2.1943
Karl Böhm: 1.3.1943 – 30.4.1945
Alfred Jerger (at Volksoper): 1.5.1945 – 31.7.1945
Hermann Juch (at Volksoper): 1.9.1946 – 4.11.1955
Franz Salmhofer (at Theater an der Wien): 18.6.1945 – 31.8.1955
Karl Böhm: 1.9.1954 – 31.8.1956
Herbert von Karajan: 1.9.1956 – 31.3.1962
Herbert von Karajan / Walter Erich Schäfer: 1.4.1962 – 8.6.1963
Herbert von Karajan / Egon Hilbert: 9.6.1963 – 31.8.1964
Egon Hilbert: 1.9.1964 – 18.1.1968
Heinrich Reif-Gintl: 19.1.1968 – 31.8.1972
Rudolf Gamsjäger: 1.9.1972 – 31.8.1976
Egon Seefehlner: 1.9.1976 – 31.8.1982
Lorin Maazel: 1.9.1982 – 31.8.1984
Egon Seefehlner: 1.9.1984 – 31.8.1986
Claus Helmut Drese: 1.9.1986 – 31.8.1991
Eberhard Waechter: 1.9.1991 – 29.3.1992
Ioan Holender: 1.4.1992 – 31.8.2010
Dominique Meyer: 1.9.2010 – 30.6.2020
Bogdan Roščić od: 1.7.2020
Oficiální seznam CD a seznam vydaných DVD se nachází na webových stránkách opery.
Diskografie orchestru Vídeňské státní opery a Vídeňské filharmonie na webových stránkách Naxos Music Library.
Hunt, John (2000), Wiener Philharmoniker 1 – Vienna Philharmonic and Vienna State Opera Orchestras. Discography Part 1 1905–1954, University of California
Hunt, John (2000), Wiener Philharmoniker 2 – Vienna Philharmonic and Vienna State Opera Orchestras. Discography Part 2 1954–1989, University of California
Prawy, Marcel. The Vienna Opera. New York: Praeger, 1970.
Fischer-Karwin, Heinz. Das Teuerste Vergnügen Der Welt: Die Wiener Staatsoper Seit 1945. Salzburg: Das Bergland-Buch, 1979.
Giger, Andreas. “Tradition in Post World-War-I Vienna: The Role of the Vienna State Opera from 1919-1924.” International Review of the Aesthetics and Sociology of Music 28, no. 2 (1997): 189-211.
Ditzler, Kirk. “Tradition Ist “Schlamperei”: Gustav Mahler and the Vienna Court Opera.” International Review of the Aesthetics and Sociology of Music 29, no. 1 (1998): 11-28.
Oficiální stránky Vídeňské státní opery.
Vídeňská státní opera na Facebooku.
Vídeňská státní opera na Instagramu.
Vídeňská státní opera na YouTube.
Archiv instituce na Opeře Plus.
Krátký podcast Music History Monday o opeře.
Film Backstage Wiener Staatsoper v rámci oslav 150 let opery (Stephanus Domanig, 2019).
(Autorem textu je Jan Bukovjan.)
Operní kukátko (94). Týden od 15. do 21. května 2017. V dnešním vydání najdete: Plácido Domingo slavil ve Wiener Staatsoper. Magdalena Kožená jako Berliozova a…
Operní kukátko (93). Týden od 8. do 14. května 2017. V dnešním vydání najdete: Úspěch pařížské inscenace Pellea a Melisandy. Rusalka v Jekatěrinburgu. Vídeňská Tosca…
Prečo je práve tenor považovaný za najatraktívnejší z mužských hlasov? Neprirodzene vysoká tessitura, obratný marketing a notoricky žiadaný repertoár sú ukazovatele, ktoré samé osebe nemôžu…
Operní kukátko (92). Týden od 1. do 7. května 2017. V dnešním vydání najdete: Velkolepý koncert k výročí Metropolitní opery. Franco Fagioli v Rossiniho Semiramis…
Nejnovější baletní premiérou v budapešťské Státní opeře se 22. dubna 2017 stal velkolepý balet Korzár. Protože v posledních letech byl Korzár uveden i v dalších…
S Pavlom Bršlíkom sme sa rozprávali o tom, prečo spievať Mozarta, čím to je, že takmer neexistujú dobrí francúzski tenori, prečo by nechcel spievať v…
Operní kukátko (88). Týden od 3. do 9. dubna 2017. V dnešním vydání najdete: Operní sezony 2017/18 ve Vídni a Mnichově. Psychologický Werther z Curychu…
Po třinácti letech přišla Vídeňská státní opera poslední březnový čtvrtek s novým nastudováním Wagnerova Parsifala, a to pod hudebním vedením Semyona Bychkova a v inscenaci…
Byl počátek listopadu roku 1970. Milovníci opery čekali s velkým napětím na první premiéru aktuální sezony operního souboru Národního divadla. Bylo jí monumentální dílo Sergeje…
V těchto dnech se rakouský tisk zabývá odhaleným pozadím disertační práce Bogdana Roščiće, nástupce Dominique Meyera v čele Vídeňské státní opery. Bogdan Roščić obhájil roku…
„Milý příteli, tak o mně a o Vídni vůbec: Heubergerovo ‚baby‘ už je na mizině – příjem poloviční, než se čekalo,“ psal skladatel a dirigent…
Současné nastudování vídeňského Tristana mělo premiéru v roce 2013, a to ve zcela jiném obsazení, než které jsme měli možnost slyšet a vidět tentokrát. Po…
Víkend ve Vídni v duchu německé opery začal včerejšího večera Arabellou Richarda Strausse. Tato jindy noblesní, straussovsky komická salónní opera z prostředí císařské Vídně tentokrát…
Vydání číslo 35. Letmý pohled na události ze světa klasické hudby, k nimž došlo ve druhé polovině února 2017. Uhádnete, co Hélène Grimaud hraje? Nepohodlný…
Balet Štátnej opery vo Viedni pod vedením Manuela Legrisa uviedol 19. februára 2017 v premiére dva balety z dielne choreografa Johna Neumeiera: Pavilón Armidy (Le…
Operní kukátko (81). Týden od 13. do 19. února 2017. Joyce DiDonato je Semiramide. Tristan a Isolda nikoliv od Richarda Wagnera. Undine – neznámá opera…
Letmý pohled na události ze světa klasické hudby, k nimž došlo v první polovině února 2017. Projekt koncertního sálu v Mnichově je o několik měsíců…
Sopranistka Aida Garifullina dnes při svém prvním vystoupení v České republice nadchla publikum ve vyprodané Smetanově síni Obecního domu v Praze. Sólistka Vídeňské státní opery…
Operní kukátko (79). Týden od 30. ledna do 5. února 2017. Šokující Liška Bystrouška v Coburgu. Vivaldiho opera na Kolbence. Gun-Brit Barkmin jako oslavovaná vídeňská…
V neděli uvedla Vídeňská státní opera premiéru nového nastudování Verdiho Trubadúra. Jako režisér je pod ním podepsán Daniele Abbado, v čele orchestru stál Marco Armiliato.…