Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka a tradice odborných porot

Otázky pro ředitele Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka v Karlových Varech, zakladatele a obnovitele Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech Aloise Ježka.
Alois Ježek (zdroj MPS Antonína Dvořáka / foto Jan Borecký)


Soutěž mladých pěvců má za sebou více než půlstoletou nepřetržitou historii. Co stálo u jejího zrodu?

Myšlenka a návrh na uskutečnění pěvecké soutěže v Karlových Varech byla proslovena poprvé v létě roku 1965 a první ročník se uskutečnil již o rok později. Šlo o návrh pěvecké soutěže pro posluchače uměleckých škol se dvěma věkovými kategoriemi, kdy praktická část realizace a iniciativa zůstala na nás v Karlových Varech, tedy na mně a pozdější tajemnici soutěže Marii Drlíkové.

Říkáte, pane řediteli, „byla proslovena“, to zní až příliš skromně! Sám jste absolvoval studium zpěvu na Pražské konzervatoři a mezitím jste pracoval v Kulturním a společenském středisku v Karlových Varech, šéfoval jste Mladé scéně a organizoval jste první Mezinárodní jazzový festival v Československu, spolupracoval jste se Suchým a Šlitrem, zakládal jste Horníčkovy Hovory H a působil jste jako asistent režie v Městských divadlech pražských. S myšlenkou pěvecké soutěže jste se tedy vracel „ke kořenům“ – ale jistě jste u ní nezůstal sám.

Garantem projektu se stala rektorka Akademie múzických umění, bývalá vynikající pěvkyně profesorka Marie Budíková-Jeremiášová, spolu s profesorem Karlem Leissem, vedoucím pěveckého oddělení Pražské konzervatoře. Profesorka Budíková pak logicky byla na dlouhou dobu, až do roku 1983, předsedkyní odborné poroty. Už od počátku bylo rozhodnuto o pravidelném počtu devíti členů odborné poroty s tím, že vedle pedagogů a vynikajících pěvců budou zvány osobnosti hudebního světa, především v souvislosti s koncertním a operním zpěvem. A tak o soutěžících do roku 1990 rozhodovali profesorky a profesoři Vlasta Linhartová, Věra Passerová, Mária Vlková-Smutná, Marta Boháčová, Bohumila Lisá-Jechová, Zlatica Livorová, Jarmila Vrchotová, Jarmila Krásová, Běla Syková, Lilka Ročáková, Janko Blaho, Beno Blachut, René Tuček a Vilém Přibyl – na druhé straně osobnosti, jako byli profesor Alfred Holeček, doktor Vilém Pospíšil, profesor doktor Václav Holzknecht, předseda poroty v letech 1984–1989, a další.

V organizačním čele pěvecké soutěže jste ale mohl zůstat pouze do roku 1971, než zasáhla všemocná chapadla politické normalizace. Základ, který jste položil, byl ovšem tak pevný, že pak mohl žít beze změn dalších téměř dvacet let. Na prahu svobodné éry naopak – paradoxně – hrozil soutěži zánik, ale to jste se už zase směl vrátit a iniciovat téměř znovuzrození. Soutěž „se proměnila“ jako mávnutím kouzelného proutku. Ovšem vašeho!

Rok 1990 přinesl zásadní změnu v organizaci a personálním obsazení v kulturním životě Karlových Varů. Tyto změny měly velký vliv i na další setrvání a pokračování pěvecké soutěže. V transformovaném Kulturním centru Amethyst vznikl řídící výbor soutěže složený z hudebních odborníků a vynikajících umělců z celé republiky. Začala spolupráce s Andrejem Kucharským, vynikajícím pěvcem a pedagogem, žijícím v Mnichově, z jehož iniciativy vznikly interpretační kurzy, které sám v prvních létech vedl. Soutěž byla rozšířena o třetí kolo, interpretaci jedné árie s orchestrálním doprovodem. Byla otevřena kategorie Píseň a dvě věkové kategorie byly nazvány Junior (dnes do čtyřiadvaceti let včetně) a Opera (dnes do pětatřiceti let včetně). V roce 2014 byla otevřena zatím poslední kategorie Operní naděje (jednodenní soutěž pro šestnácti až dvacetileté studenty uměleckých škol).

Opět ani slovo o vás! O brilantní organizaci, o cílevědomé koncepční přípravě, o úzké spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem, jehož jste se stal ředitelem, o hledání, přesvědčování a nalézání sponzorů, o sjednávání záštity dokonce i od prezidenta republiky, o založení Mezinárodního pěveckého centra, o další organizaci a rozšíření mistrovských kurzů, o neúnavných inovacích ve spolupráci se všemi českými operními scénami včetně Národního divadla a Státní opery Praha, o kontaktech s Pražským jarem a tak dále. Ale nechci vás tím odvádět od základní koncepce pěvecké soutěže, od směřování a udržování vysoké úrovně, jejímž garantem byla a stále je odborná porota. Otázka tedy míří k vašemu pohledu na porotu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka.

Porota byla počtem ustálena na jedenáct členů s dominantní osobností Petera Dvorského, který je předsedou poroty prakticky od roku 2001. Za dobu od roku 1990 až do minulého roku se v čele poroty vedle Petera Dvorského vystřídali publicista doktor Lubomír Čížek, dirigenti František Vajnar a Jiří Stárek a pěvci Ivo Žídek, Andrej Kucharský, Jindřich Jindrák, František Dáňa, Eva Randová a Magdaléna Blahušiaková. Z osobností jsme přivítali v Karlových Varech například Korejce Young-Chul Choie, Američanku Sarah Meredith Livingston, Rakušana Waltera Berryho, dirigenty Oskara Danona nebo Serge Bauda, Kanaďana Alaina Nonata, Japonce Akihiko Moriho, Itala Antonia Carangela, ale také Gabrielu Beňačkovou, Annu Barovou, Jaroslava Horáčka, Karla Petra, Milana Stříteského, dramaturgy Ondřeje Hučína, Beno Blachuta mladšího a mnoho dalších odborníků.

Jak je tomu letos?

Dvaapadesátý ročník soutěže má v tomto roce rekordní počet porotců. Jednak soutěž Operní naděje má svoji samostatnou odbornou porotu, v níž zasedají především pedagogové konzervatoří a vysokých hudebních škol. Naopak v porotě kategorií Píseň, Junior a Opera jsou členy významní pedagogové, osobnosti koncertní a operní pěvci, často s velikou evropskou a světovou kariérou, také ředitelé, režiséři a dramaturgové významných českých, slovenských nebo světových operních scén. V jejich pestrém složení je garance optimálního rozhodování o pěveckých výkonech soutěžících. Upřednostnění některých pohledů na soutěžní výkon je právem rozhodování každého porotce, které za sebe nemusí nikdo obhajovat. Základ stanov jmenování členů odborné poroty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech vychází z ověřené nutnosti vytvořit mozaiku různosti pohledů na výkon pěvce. Zahrnuje názor pedagoga, pěvce, režiséra, dramaturga, dirigenta, kritický pohled na připravenost repertoáru, tvorbu tónu, zajímavý a krásný zpěv, intonaci, frázování, styl, ale také na perspektivu typu a osobnosti pěvce. To vše skládá onu zmíněnou mozaiku, jejíž zprůměrovaný bodový výsledek je už řadu let, díky úspěchům dosavadních vítězů a laureátů, prokázán za spravedlivý a z daných možností za nejlepší.

Děkuji za rozhovor a přeji vám i soutěži plný zdar nejen letos!

Alois Ježek (zdroj MPS Antonína Dvořáka / foto Jan Borecký)


VIZITKA
Alois Ježek (1936)
Státní konzervatoř v Praze – operní zpěv – absolutorium
V roce 1969 opětné absolutorium Pražské konzervatoře v její nové, šestileté podobě

1958–1963
Karlovy Vary – Dvořákovy karlovarské podzimy a jejich realizace od prvního ročníku, šéf Divadla Malá scéna, kde vznikly první Hovory Miroslava Horníčka, řada zajímavých inscenací a večerů. Pravidelné pořady s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem, jam sessions Studio Clubu s Vlastou Průchovou a Janem Hammerem
1962
organizátor prvního jazzového festivalu v tehdejším Československu
1963–1964
Městská divadla pražská – asistent režie, literární praxe u spisovatele Emila Vachka
1965–1971
dramaturg Kulturního a společenského střediska, iniciátor a zakladatel Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V prvních ročnících člen odborné poroty. Ve spolupráci s Mladým světem a Českou televizí organizátor velkých společenských akcí v Karlových Varech – Zlatý slavík, Miss Československo
1971–1973
Bez zaměstnání, soukromá výuka zpěvu
1974–1979
Pragokoncert, dramaturg, čtyři roky šéf pražské Reduty
1979–1990
Takzvaná volná noha – autor, režisér, manažer
1990–1996
ředitel kulturních městských zařízení – MKS transformace na Kulturní centrum Amethyst. Založení Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka jako divize těchto zařízení.
Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka – nové uspořádání dosavadní pěvecké soutěže pro studenty uměleckých škol na otevřenou pěveckou soutěž do pětatřiceti let s kategoriemi JUNIOR, OPERA a PÍSEŇ. Mezinárodní interpretační semináře
1996–2000
ředitel Karlovarského symfonického orchestru se spojením tří subjektů nového působení
1. Karlovarský symfonický orchestr
2. Kulturní centrum Amethyst s festivaly (Dvořákův karlovarský podzim, Beethovenovy dny, Mozartovy dny, do roku 2000 Mezinárodní jazzové festivaly se světovými hvězdami (Acker Bilk, Benny Bayley, Maynard Feerguson, Randy Weston a jiné)
3. Mezinárodní pěvecké centrum se soutěží, semináři a operními koncerty
1999–2000
současně ředitel nově otevřeného městského divadla po desetileté rekonstrukci
2000–2014
ředitel Mezinárodní pěvecké soutěže a Obecně prospěšné společnosti Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka
2000–2010
předseda nebo člen odborné poroty cyklické soutěže pěveckých oddělení konzervatoří České republiky
2004
Cena města Karlovy Vary za celoživotní činnost pro město Karlovy Vary
2011
iniciátor vzniku sdružení přátel krásného zpěvu Bel Canto Club
2006–2010
na žádost vedení města opět souběžně ředitel Karlovarského symfonického orchestru
2012
Cena Karlovarského kraje – Osobnost Karlovarského kraje
2016
Mimořádná Výroční cena portálu Opera Plus

www.singingcompetition.eu

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat