Týden s hudbou (163)

Co přinese tento týden
Praha
Experimentální prostor NoD v Praze nabídne v úterý 14. června program z cyklu Krása dneška, nazvaný Jan Klusák (1934) – konzervativní avantgardista. Jedná se o autorský večer s českým hudebním skladatelem, který bude zároveň hostem celého večera a který představí v podání PKF – Prague Philharmonia svůj Smyčcový kvartet č. 4, Recitativo e canto pro klarinet a klavír a Sonátu pro bicí nástroje.

V úterý 14. června vysílá Český rozhlas Vltava mimořádným přímým přenosem koncert klavíristy Lukáše Vondráčka. Vítěz letošního ročníku prestižní Soutěže královny Alžběty bude hrát v Betlémské kapli v Praze. Klavírista pochází z Opavy, žije v Bostonu a koncertuje především v zahraničí, do České republiky zavítá jen zřídka. Ve stejný den nabídne Český rozhlas Vltava také záznam finálového vystoupení Lukáše Vondráčka na bruselské Soutěži Královny Alžběty.

 

Regiony
Ensemble Opera Diversa uvede orchestrální koncert sestavený z děl pobaltských autorů, s názvem Naděje (n)a milosrdenství, v pondělí 13. června v Mozartově sále divadla Reduta v Brně. Na tomto představení Ensembla Opera Diversa poprvé spolupracuje s tanečním souborem ProART Company. Za tanečního doprovodu zazní výběr z děl Arvo Pärta, Toivo Tuleva a Pēterise Plakidise.

Smetanova Litomyšl nabídne v úterý 14. června na Zámeckém nádvoří společný koncert Dagmar Peckové a uskupení Epoque Orchestra, večer je koncipován jako pocta dílu Kurta Weilla. Ve čtvrtek návštěvníci uslyší Trojhvězdí vídeňských klasiků s programem složeným z děl Josepha Haydna Obraz chaosu – předehra k oratoriu Stvoření, Ludwiga van Beethovena Symfonie č. 2 D dur op. 36 a Wolfganga Amadea Mozarta Requiem d moll KV 626. Účinkují Barbora Perná (soprán), Alžběta Vomáčková (mezzosoprán), Josef Moravec (tenor), Marián Krejčík (bas), Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou a Česká Sinfonietta, dirigentem bude Radek Baborák. Pátečním hlavním programem bude večer složený ze dvou baletních inscenací souboru Baletu Národního divadla moravskoslezského Ostrava – Hommage à Johann Sebastian Bach: Barocco, v choreografii Jacka Przybyłowicze a Carmina Burana Carla Orffa v choreografii Youriho Vámose – skladatelovy verze pro sólisty, smíšený sbor, dva klavíry a bicí nástroje.

Sobota přinese na Smetanově Litomyšli operu Braniboři v Čechách, uvede ji soubor opery Národního divadla moravskoslezského Ostrava, v režii Jiřího Nekvasila, dirigentem bude Jakub Klecker. V neděli je na programu Mahlerova Symfonie tisíců, v provedení Kühnova dětského sboru, Českého filharmonického sboru Brno, Pěveckého sboru města Bratislavy, Symfonického orchestru Českého rozhlasu a sólistů, dirigentem je Ondrej Lenárd.

Chodbu muzea na zámku v Nových Benátkách rozezvučí v úterý 14. června koncert nazvaný Biber a jeho současníci. Na něm vystoupí Jana Chytilová (barokní housle), Hana Fleková (viola da gamba) a Jan Krejča (theorba).

Mladí hudebníci z různých koutů světa se setkají v Hradci nad Moravicí na Opavsku, kde se uskuteční padesátý čtvrtý ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec. Soutěž bude zahájena ve čtvrtek 16. června, letošní ročník je věnován klavíru. Na zahajovacím koncertě se představí Anna Ryaguzová z Ruska, která vyhrála jubilejní padesátý ročník soutěže. Čas mezi zahajovacím a závěrečným koncertem, který se bude konat v neděli, vyplní samotná soutěž, která je rovněž přístupná veřejnosti. Účastnit se jí budou více než dvě desítky soutěžících.

V neděli 19. května vystoupí se svým závěrečným koncertem v brněnském Janáčkově divadle Mozartovy děti. Projekt, který pořádá Filharmonie Brno, si klade za cíl nalákat do světa hudby děti všech věkových kategorií, dává prostor nadaným žákům základní umělecké školy Smetanova vystoupit na pódiích v centru Brna před zraky tisíců posluchačů a také chce pomoci těm nejmenším nalézt své vlastní hudební schopnosti a cítění.

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno přenese jeden ze svých repertoárových titulů do prostředí hradu Špilberk. Diváci se tak v neděli 19. června mohou těšit na provedení opery Giuseppe Verdiho La traviata. V hlavních rolích se představí Jana Šrejma Kačírková (Violetta), Richard Samek (Alfredo) a Roman Janál (Germont). Dirigentem večera je Jaroslav Kyzlink.

 

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Josef Hlávka se proslavil stavbou Dvorní opery ve Vídni (v současnosti Státní opera), jeho rukopis je i na reprezentačních veřejných budovách či ekonomicky úsporných činžovní domech. Architekta a stavitele Josefa Hlávku (1831–1908) nově připomíná v centru rakouské metropole pamětní deska. Rodák z Přeštic na Klatovsku vystudoval pražskou techniku a architekturu ve Vídni. Na fasádě jedné z jeho staveb, u sídla opery na okružní třídě (Ringstrasse) v historickém centru rakouské metropole, byla Hlávkovi odhalena pamětní deska.

Ve věku devadesáti let zemřel 6. června anglický dramatik Peter Shaffer. Shafferovou nejznámější hrou byl patrně Amadeus zachycující žárlivý vztah skladatele Salieriho k Mozartovi. Peter Shaffer hru později přepracoval ve scénář ke stejnojmennému oscarovému filmu, jenž natočil Miloš Forman.

V rámci Mezinárodního letního divadelního festivalu Zámecké hry zvolenské vystoupil Pražský komorní balet v pátek 10. června na nádvoří Zvolenského zámku s inscenací Metafory tance. V neděli 12. června se baletní soubor uvedl s totožným programem před košickým publikem v prostorách bývalých kasáren – Kulturparku.

Sólistka Opery Národního divadla Alžběta Poláčková se v neděli 12. června poprvé představila při obnovené premiéře Janáčkových Příhod lišky Bystroušky v anglickém Glyndebournu v roli Lišáka, dirigentem nového nastudování je Jakub Hrůša. Do konce července je plánováno ještě dvanáct dalších představení. Obsáhlý rozhovor s naší sopranistkou přinášíme zde, rozhovor s režisérkou inscenace Melly Still najdete zde.

 

Praha
Situaci Státního fondu kultury, který je zadlužený a podle odborníků neplní funkci, pro níž byl zřízen, by měla pomoci řešit novela zákona. Ministerstvo kultury by ji mělo předložit letos, zatím není ale zřejmé, co přesně bude jejím obsahem. Za léta od krachu loterie, která byla pro účely fondu zřízena, se podařilo splatit z velkého dluhu jen třicet tři miliony. Dluh státu tak ještě činí dvě stě padesát jeden milion. Novela, která měla být předložena už loni, by měla zpřesnit kompetence rady fondu a jeho správce, Ministerstva kultury, či upřesnit pravidla pro poskytnutí dotace.

Tržby z prodeje vstupenek na letošní ročník festivalu klasické hudby Pražské jaro činily dvacet jeden a půl milionu Kč, návštěvnost se pohybovala kolem devadesáti procent. Návštěvnost předchozího ročníku byla o něco vyšší, přibližně devadesát tři procent, a za vstupenky lidé utratili zhruba dvacet tři miliony korun. Sedmdesátý první ročník mezinárodního hudebního festivalu nabídl padesát koncertů klasické hudby v sedmnácti koncertních sálech Prahy. Letošní Pražské jaro přivítalo na čtrnáct orchestrů, šedesát pět sólistů a dirigentů a devatenáct komorních souborů. Podrobnou bilanci najdete zde.

Probíhá taneční festival Tanec Praha 2016, mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla, který se každoročně koná v průběhu června v Praze a dalších regionech České republiky. Recenze vybraných představení přinášíme zde a zde.

V pražském Obecním domě 8. června společně vystoupil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a soubor Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Pod taktovkou Stanislava Vavřínka ve světové premiéře uvedli dvě Pavlicovy kompozice: v první půli Svatojánské vigilie s texty Josefa Veselého, staroslověnským překladem Matoušova evangelia a na lidovou poezii, v druhé pak Písně na texty Josefa Veselého, Vladimíra Holana, Jana Skácela, Jiřího Brabce, Michala Stránského a rovněž na lidovou poezii.

Taneční večer složený ze tří choreografií tří významných současných evropských autorů uvedl v premiéře Balet Národního divadla. Inscenace nazvaná Vertigo podle jedné ze tří choreografií byla uvedena na Nové scéně. Komponovaný večer představil díla Moldavana Radua Poklitarua, Itala Maura Bigonzettiho a Švéda Alexandra Ekmana. Recenzi přinášíme zde.

Opera Národního divadlo uvedla v budově Státní opery premiéru Elektry Richarda Strausse. Představení vzniklo v koprodukci Národního divadla Praha, San Francisco Opera a Badisches Statstheater Karlsruhe. Hudebního nastudování a dirigování se ujal Roland Böer, opera byla provedena v režii Keitha Warnera. Elektra se ve Státní opeře do uzavření budovy z důvodu rekonstrukce bude hrát ještě čtyřikrát, naposledy 25. června. V hlavní roli se představila Susan Bullock, rozhovor s pěvkyní z období zkoušek jsme přinesli zde, recenzi z premiéry zde.

V novodobé světové premiéře zazněla 11. června v letním refektáři Strahovského kláštera opera L’Asilo d’Amore barokního skladatele Antonia Caldary. Jde o druhé provedení této oslavné opery v historii, tentokrát v provedení souboru Hof-Musici, který se na interpretaci barokní hudby s použitím dobových nástrojů zaměřuje. Oslavná opera L’Asilo d’Amore (Útočiště Amorovo) byla zkomponována v roce 1732 na libreto Pietra Metastasia, na oslavu narozenin císařovny Alžběty Kristýny. Premiéru měla v Linci a od té doby se nehrála. Po pražském uvedení opery v poloscénickém provedení bude v září následovat plně scénická verze v barokním divadle na zámku v Českém Krumlově.

 

Regiony
Opravené barokní divadlo na zámku ve Valticích na Břeclavsku má nový pravidelný prohlídkový okruh. Lidé mohou vidět celou jevištní mašinerii. Mohou si vyzkoušet práci obsluhy divadla, například při výrobě hluků, jako jsou třeba zvuky deště nebo hromů. Replika barokního divadla je v provozu od loňska, prohlídky ale byly dosud možné jen po objednání. Budova zámeckého divadla vznikla v roce 1790 a byla posledním objektem při ambiciózní stavební proměně zámku ve Valticích v sedmnáctém a osmnáctém století na hlavní reprezentativní rodové sídlo Lichtenštejnů.

Janáčkův máj uvedl 7. června v Katedrále Božského spasitele v Ostravě Slavnostní koncert k 20. výročí Ostravsko-opavské diecéze, na jehož programu byla Missa solemnis in C Karla Ditterse von Dittersdorfa a Te Deum laudamus Antonína Dvořáka. Vystoupila Janáčkova filharmonie Ostrava, Český filharmonický sbor Brno a sólisté, naši recenzi najdete zde. Letošní ročník festivalu byl ukončen setkáním interpretů tří národností 9. června v Domě kultury města Ostravy. Na provedení vrcholných skladeb vídeňských klasicistů se podílel velšský klavírista Llŷr Williams, slovenský dirigent Peter Feranec a český orchestr – Komorní filharmonie Pardubice. Podrobně informujeme zde.

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské zahájilo premiérou Smetanovy operní prvotiny Braniboři v Čechách přípravu kompletního provedení skladatelových oper v roce dvoustého výročí jeho narození v roce 2024. Hudebního nastudování se ujal Jakub Klecker, režie Jiří Nekvasil, recenzi představení přinášíme zde.

9. června začal Mezinárodní festival Smetanova Litomyšl, který zažívá již svůj osmapadesátý ročník. Naši videoreportáž k zahájení letošního ročníku najdete zde. Dramaturgie festivalu, největšího vedle Pražského jara, oslovila pro zahajovací koncert orchestr PKF – Prague Philharmonia, dirigentem večera byl Petr Altrichter, spoluúčinkovali Dvořákovo trio ve složení Jan Fišer – housle, Tomáš Jamník – violoncello, Ivo Kahánek – klavír a sopranistka Marie Fajtová. Recenzi najdete zde. O den později byla na programu Verdiho La traviata v provedení pražského Národního divadla, v sobotu pak soubor první scény uvedl Dvořákova Čerta a Káču, a to vůbec poprvé v historii festivalu. Zde a zde najdete recenze.

Moravské divadlo v Olomouci uvedlo 10. června v premiéře Mozartovu operu Kouzelná flétna. Režie se ujali netradičně činoherní režiséři a autoři komedií Michaela Doleželová a Roman Vencl, bylo to jejich první setkání s operou. Kouzelná flétna se na jeviště Moravského divadla vrátila po šestnácti letech, naposledy zde byla uvedena v roce 2000 v režii Zdeňka Kaloče. Pod novým hudebním nastudováním je podepsán dirigent Miloslav Oswald.

V písecké Sladovně 11. července začala výstava obrazů Jana Kunovského s názvem Nebezpečná setkání. Pražský umělec se při tvorbě inspiroval baletem a divadlem. V taneční části vernisáže se představili sólisté Baletu Národního divadla Alexander Katsapov, Ondřej Vinklát a Tereza Podařilová.

 

Výročí
Před devadesáti lety, 17. června 1926, zemřel český skladatel, dirigent, varhaník a hudební pedagog působící ve Slovinsku Anton Foerster (též Antonín Förster). Narodil se 20. prosince 1837, po maturitě vstoupil do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a studoval zde především církevní hudbu a gregoriánský chorál. Jako výborný tenorista později vstoupil do zpěváckého spolku Hlahol, seznámil a spřátelil se také s Bedřichem Smetanou, kterého pak po celý život považoval za svůj vzor. V roce 1865 odešel do Chorvatska a vzápětí do Lublaně. Zde působil jako sbormistr, dirigent a současně hudební pedagog na středních školách. Později založil varhanickou školu a byl také u zrodu hudebního časopisu, kam dlouhá léta přispíval. Zkomponoval řadu vokálně instrumentálních děl a také dvě opery.