Týden s tancem
Petr Zuska připravuje pro Pražský komorní balet novou inscenaci Kytice
Pražský komorní balet v těchto dnech intenzivně zkouší na velkou jarní premiéru. Kytice, celovečerní autorská inscenace Petra Zusky, bude poprvé uvedena ve středu 1. května od 19 hodin ve Stavovském divadle. Jak již titul napovídá, jeden z nejvýraznějších současných českých choreografů se pro své nové taneční divadlo inspiroval Erbenovou sbírkou veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie a literatury. Autorem symfonické hudby, zkomponované nově přímo pro toto představení, je hudebník, skladatel a herec Ondřej Brousek. Na premiéře zazní živě v provedení Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou dirigenta Jana Kučery.
Básnická sbírka Kytice, která je jediným uceleným dílem Karla Jaromíra Erbena, byla poprvé vydána v roce 1853 a dnes patří nepochybně mezi nejznámější a nejčtenější díla naší literatury. Po jejím jevištním ztvárnění v této sezoně sáhla také Činohra Národního divadla v režii dua SKUTR. Není snad člověka, který by neznal třináct magických balad, v jejichž příbězích a obrazech se mísí nálady a situace lyrické, melancholické, ale i temné a děsivé. „Už jako malý kluk jsem měl moc rád Erbenovy pohádky a Kytice rozhodně patřila k prvním ‚thrillerům‘ dětství nejen mé generace. Dlouhá léta jsem měl sbírku na ‚seznamu‘ témat, která jsem chtěl zpracovat. Myslím si, že je tato látka také blízká určitému umělecko-dramaturgickému odkazu Pražského komorního baletu,“ říká Petr Zuska. „Přestože nám nemálo z balad ve svém konci nabízí jen tratoliště krve a slz, pocit z díla jako celku je přece jen trochu jiný. Jakýsi odraz ode dna, kdy tušíme, že po noci přijde zase den, žal bude vystřídán radostí a že smrt a zánik jsou neodmyslitelným podhoubím pro život nový. A přeneseme-li se konkrétněji ke struktuře jednotlivých balad, nemůžeme rovněž nevnímat jistou archetypální trojici: Vina – Trest – Vykoupení. Mé nové taneční divadlo se opírá především o symboliku výše zmíněného.“
Zuskovo scénické zpracování je inspirováno deseti Erbenovými básněmi, nejedná se však o jejich doslovné divadelní převyprávění. „Z oněch deseti použitých balad mají některé větší prostor a jiné se objeví jen jako esence, vlastně takový malý insert. Balady jsou k sobě složeny tak, aby vytvářely jednolitý větší příběh, jedna se přelévá do druhé, významově, dějově a symbolicky na sebe navazují,“ vysvětluje Zuska. „První jednání je tedy jako celek jedním velkým příběhem a osudem ženy, druhé pak muže. Přitom se oba příběhy strukturálně a symbolicky podobají sobě navzájem, jsou to dvě strany téže mince. V rámci toho jsem pochopitelně do původních balad trochu zasáhl. Někdy předvyprávím či dovyprávím to, co Erben nenapsal, jindy je to, co napsal, naznačeno jen symbolicky, zkratkou. To však neznamená, že z Erbena nezůstal kámen na kameni. Naopak – ti, co Kytici četli, se budou velmi jasně orientovat a ti, co ji neznají, si velice jasně ‚přečtou‘ ony dva příběhy.“
Pro soubor Pražského komorního baletu Petr Zuska v období mezi lety 1994 a 2002 vytvořil celkem sedm nových opusů. Možná ne náhodou byla (před pětadvaceti lety) tou první choreografie s názvem Šibeničky. Šlo o české a moravské lidové balady v hudebním ztvárnění Jiřího Tichoty s jeho legendárním Spirituál Kvintetem. Tentokrát však půjde o symfonickou hudbu, nově zkomponovanou přímo pro tuto inscenaci, jejímž autorem je multitalentovaný umělec Ondřej Brousek: „Kytice je mou první hudební kompozicí, která je určena pro taneční divadlo v takto velkém rozsahu. Mám zkušenosti s hudbou pro tanečníky v muzikálu i činohře, vyložený ‚balet‘ ale přichází s Kyticí poprvé,“ říká hudebník, skladatel a herec Ondřej Brousek. „Byla to pro mě moc dobrá zkušenost a hlavně smysluplná práce s ochotnými a nadšenými lidmi.“ Výtvarná stránka představení se opírá o scénografa Jana Duška, výtvarníka kostýmů Pavla Knolleho a světelného designéra Daniela Tesaře. Dramaturgem je básník a režisér Tomáš Vondrovic. Koproducentem představení Kytice je Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium.
Osmý Choreografický ateliér v ND Brno
Osmý ročník tvůrčího projektu tanečníků Baletu NdB čeká návštěvníky brněnské Reduty 5. a 6. dubna. 7 autorů a 7 choreografií představí členy Baletu NdB jako choreografy. Choreografické ateliéry / dílny / workshopy nejsou v tanečním světě ničím novým. Primárním účelem těchto dílen je podchycení mladých choreografických talentů uvnitř souboru. Péče o budoucnost oboru je úzce propojena s kvalitní tvorbou, a nejen s interpretací. Na novém ročníku Choreografického ateliéru se tvorbou budou podílet nejen debutanti, to znamená ti, kteří si vyzkouší své schopnosti poprvé, ale i zkušenější tvůrci, kteří již mají své první choreografie za sebou. Řada tvůrců úspěšných choreografií z minulých ročníků bude pokračovat v práci také v letošním roce, takže diváci mohou posoudit, jak se jejich tvorba od své předchozí podoby posunula k větší zralosti, jak se z někdejších drobných improvizací, jimiž mladí tvůrci začínali své první choreografické kreace, postupně stávají propracovanější celky. Jako tvůrci se představí: Barbora Bielková, Uladzimir Ivanou, Carolina Isach, Kristýna Kmentová, Nelka Lazović, Luděk Mrkos a Martin Svobodník
Program a anotace:
Martin Svobodník: Adagio maestoso
Konfliktu v rovině filosoficko-umělecké individuálního vnímání času jako obecně platné konstanty ve vztahu k umění jako takovému, se věnuje dílo R.S.B. (vedené předsedou prof. Doc. Martinem Svobodníkem) a zasazuje jej do současnosti, roviny vnímatelné divákem jako Adagio Maestoso součást večera Ateliér 2019.
Kristýna Kmentová: Music
Hudba k nám mluví. Když se zaposloucháme, cítíme pohyb mysli i těla. A tanec je způsob, jak tuto mluvu/hudbu vizualizovat…
Nelka Lazović: Na lusknutí
Tanečnice je vždy vedena a řízena přísnými pravidly svého povolání. V okamžiku, kdy se ocitá bez těchto pravidel, je ztracená. A co dál?
Barbora Bielková: Duality
Dualita mysli a těla je termín, který označuje jednu z filosofických teorií, podle které jsou mysl a tělo dva odlišné a oddělitelné celky.
Carolina Isach: #itgirls
Lights and Shadows of the #itgirls in 21. century.
Luděk Mrkos: A co potom…???
a) Smutný, autobiografický příběh o konci kariéry jednoho, kdysi slavného tanečníka… NE
b) Dramatický, komplikovaný příběh milostného trojúhelníku, na pozadí světových událostí, jež zcela zásadně ovlivňují naše každodenní bytí: napadení přístavu Lü-šun-kchou, objevení galaxie NGC 147, rozbití Ceny Thálie Honzy Fouska, vyhubení ptáka Dodo… NE
c) Jednoduchý příběh baletních mrtvol… ANO
Uladzimir Ivanou: Irreconcilable
Plzeňský balet hostuje na Sicílii
Baletní soubor Divadla J. K. Tyla v těchto dnech hostuje v druhém největším městě Sicílie Catania, kde v místním neorenesančním divadle zatančí celkem sedm představení baletu Romeo a Julie.
Plzeňský baletní soubor, který se v catánském Teatro Massimo Bellinii poprvé představil před dvěma lety s úspěšným baletem Spartakus uvede Romea a Julii v doprovodu tamního orchestru pod taktovkou šéfdirigenta Norberta Baxy, v titulních rolích alternují Anna Srncová, Carolina Cortesi, Gaëtan Pires nebo hostující Václav Lampater. Divadlo v Catanii má kapacitu 1300 místa a je o 12 let starší než plzeňské Velké divadlo.
Jubileum taneční kritičky Jany Hoškové
Významného jubilea se poslední březnový den dožila tanečnice a kritička Jana Hošková. Dodnes v taneční oblasti činná dáma, jež nechybí na žádné baletní premiéře, se narodila 31. března 1939. Momentálně připravila pro Národní divadlo doprovodnou výstavu k premiéře Labutího jezera „Magie za svitu luny“, která je ke zhlédnutí na 1. balkonu historické budovy ND.
Jana Hošková (*31. 3. 1929 Praha), tanečnice, choreografka, pedagožka, kritička, publicistka. Byla žákyní R. Remislavského, I. Stome, R. Brauna, J. Veselého (step), M. A. Tymichové. Absolvovala TK DAMU 1960 (teorie tance, dipl. práce: Československý státní soubor písní a tanců), studium estetiky na FF UK 1961–62, kurzy v Palucca Schule v Drážďanech. Angažmá: Studio ND Praha 1946/47, ČSNPT/ČSSPT (Československý soubor písní a tanců) 1948–52, choreografka AUS VN (Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého) a UVS Praha (Vojenský umělecký soubor) 1952–56, vedoucí taneční skupiny USMV (Umělecký soubor ministerstva vnitra) 1956–64, Vysokoškolského souboru Z. Nejedlého 1957–62, šéfredaktorka Tanečních listů 1963–89. Je autorkou řady drobných choreografií, tanečních rekonstrukcí a stylizací lidových tanců, např. na hudbu O. Flosmana připravila Holubičku (1. cena na SFMS – Světový festival mládeže a studentstva ve Varšavě 1955), Cvičení vojáků s dětmi na I. celostátní spartakiádě (1955), Dřeváčkový tanec (1. cena na SFMS v Moskvě 1957). Externí pedagožka TK HAMU 1978–86, lektorka Výzkumného ústavu pedagogického 1964–81, vedla archiv Konzervatoře Duncan Centre, kde působila 1991–93. Od 1956 publikuje v denním tisku a odborných časopisech doma i v zahraničí.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
