Velkolepý Cesar Franck v podání FAMA kvartetu a pianistky Bethany Danel Brooks

Dramaturgický rámec celé sezóny PKF – Prague Philharmonia spočívá v připomínce dvou set let od narození posledně jmenovaného autora. Sledovaný koncert byl tedy završen jeho Klavírním kvintetem f moll, na kterém se podíleli všichni protagonisté večera. Provedení tohoto díla vzbudilo živý ohlas početného publika, dlouho aplaudujícího heroickému výkonu interpretů i vyznění Franckovy skladby.

FAMA kvartet, hrající ve složení David Danel (1. housle), Roman Hranička (2. housle), Ondřej Martinovský (viola) a (Balász Adorján (violoncello), se ujal z hlediska svého nasměrování neobvyklého úkolu, když provedl skladby 19. století. Soubor známe totiž z koncertů a festivalů soudobé hudby. Je však nutno vyzdvihnout, že i klasický repertoár byl v jeho podání předveden na vysoké úrovni. Program večera uvedl novinkou Shadows (Stíny) z pera mladého slovenského skladatele Henriho Klimenta (*1995). Autor je absolventem katedry kompozice na HAMU ze třídy Juraje Filase, jehož skonu v roce 2021 stále hluboce želíme. Henri Kliment od něj získal úctu k fenoménu komunikativnosti hudby, a tak posluchači ohodnotili emoční náboj i zvukovou ušlechtilost jeho díla dlouhotrvajícím potleskem.

Obsahem této skladby nejsou pro mne tolik barevná stínování, jak je uvedeno v programu, ale spíše mihotání stínů autorových vzorů – především Janáčka a minimalistů Steva Reicha a Philipa Glasse. Ve skladbě je totiž mnoho homofonie, jejíž plošné rozvíjení dává menší prostor pro preferenci vnímání témbrovosti skladby. Jen škoda, že nebyl dále systematicky využit skutečný témbrově naladěný nápad ze začátku skladby, kdy na sebe, v duchu plynulých přechodů mezi jednotlivými smyčcovými nástroji navazovaly tóny glissandovým způsobem. Zde jde o svěží zvukový jev. Jeho vývoj mohl nahradit poslední čtvrtinu skladby, kde již poněkud řídla nápaditost autorovy invence. FAMA kvartet přispěl k pozitivnímu vyznění kompozice osobním zaujetím jednotlivých hráčů i dobře koordinovanou souhrou celého ansámblu.

FAMA kvartet je souborem, jehož zvuková charakteristika je tvořená spíše zespoda. Dynamicky vyrovnaným akordům silně prospívá barevnost i intonační strategie violisty Ondřeje Martinovského či violoncellisty Balásze Adorjána. Jejich význam pro soubor vyplyne ještě více v okamžiku, kdy partitura těží z preferencí uvedených nástrojů. To byly také silné stránky provedení kompozičně nejlepšího díla večera – Smyčcového kvartetu g moll, op. 10 Clauda Debussyho. Kvartetní soubor se v něm zaskvěl homogenním zvukem i smyslem pro vystižení krásy kompozice. Do popředí se tak dostali též oba houslisté David Danel i Roman Hranička, kteří mu vnukli i poněkud secesně sentimentální rysy. Ty jsou tomuto relativně mladému Debussyho opusu ještě vlastní. Vznikl v roce 1893, stejně jako Dvořákova Novosvětská. Zvukový profil FAMA kvartetu umožnil, že z tohoto díla, výrazněji než kdy jindy, vystoupila volná věta Andantino, doucement espressif. Její průběh i tematický materiál poukázal k oslavenci roku Césaru Franckovi, který na vzdělání Debussyho zanechal též svůj vliv. Lehký závan stěžejního tématu z Franckovy Symfonie d moll či strategie jeho harmonických proměn v interpretaci FAMA kvartetu přinesly intenzívní zážitky, které se vnořily do celkově promyšlené koncepce.

V druhé polovině večera zazněl Klavírních kvintet f moll Césara Francka z roku 1879 (premiéra skladby se konala o rok později). S ní je spojena i zajímavá okolnost, kdy premiérující pianista, velký Camille Saint-Saëns, po premiéře okamžitě odešel a odmítl si ponechat rukopis svého partu. Zcela mimo pochybnost je nejen vysvětlení, že mu vadil megalomanský počet harmonických změn ve skladbě, jak je uvedeno v programu, ale patrně také málo pestrý rytmický rozsah témat. Když se na partituru podíváme, zjistíme totiž, že menší rytmická vybavenost je kompenzována bohatostí harmonie.

Nutno říci, že skutečně nejlepší skladby Césara Francka, jako je především Symfonie d moll či Sonáta A dur pro housle a klavír jsou pestré i v rytmické charakteristice jednotlivých témat a v jejich vývoji. První seznámení s Klavírním kvintetem f moll Césara Francka šokuje, další poslechy již poukáží k uvedenému rytmickému handicapu. Hvězdou provedení na koncertě 9. ledna byla americká pianistka Bethany Danel Brooks, která se suverénní čistotou a neomylným komorním cítěním zvládla všechny nástrahy svého partu. Také její zásluhou se vyjevila jako hudebně nejbohatší volná věta, okouzlující nečekaným přechylováním durových a mollových akordů do opačných rodů i celkovou nosností lyrických poloh.

Klavírní kvintet f moll Césara Francka je extrémně technicky i výrazově náročným kolosem trvajícím bezmála čtyřicet minut a je naplněn patetickou hudbou s velkými dynamickými vzedmutími. Jeho provedení FAMA kvartetem s americkou pianistkou Bethany Danel Brooks zanechalo silný dojem. Posluchači ocenili nadšenými ovacemi heroické výkony všech hudebníků. Další večer komorní hudby orchestru PKF – Prague Philharmonia se velmi vydařil.

PKF – Prague Philharmonia: Kliment. Debussy. Franck
9. ledna 2023, 19:30 hodin
Barokní refektář Profesního domu MFF UK

Program:
Henri Kliment: Shades (Stíny)
Claude Debussy: Smyčcový kvartet g moll op. 10
César Franck: Klavírní kvintet f moll

Účinkující:
FAMA quartet
Bethany Danel Brooks – klavír