Vilém Veverka a Ensemble 18+ s lehkostí a sympatiemi
Už první tóny úvodního Koncertu C dur Antonia Vivaldiho nastavily stylový rámec večera, jímž bylo vrcholné baroko a jeho italští a němečtí představitelé. Výrazným rysem večera byl už od jeho úvodu velký optimismus, nadšení a zdravé sebevědomí sólisty Viléma Veverky, který jím dokázal strhávat i členy Ensemblu 18+ za ním. Vilém Veverka Vivaldiho koncertem do podvečera vtrhl jako živel. V úvodním Allegru molto předváděl energický výkon, v rámci něhož mezi prvními houslemi a cembalem osciloval i prostorově. Součástí tohoto pohybu bylo sólistovo prožívání každého smyku společně s Ensemblem 18+. V těchto pasážích Vilém Veverka soubor svým způsobem řídil.
Smyčce Ensemble 18+ vynikaly ve všech škálách intenzity a Vivaldi souboru toho večera zvláště seděl, což se potvrdilo i v následující Sinfonii D dur pro smyčce a continuo. Přednes skladby byl v Allegru velmi věrný a přesvědčivý. V následujícím Largu se plynutí skladby logicky zpomalilo, ale byly to také slabší chvíle souhry souboru Ensemble 18+, který v Prestu již opět bezchybně, co se týče rytmu, ale snad méně přesvědčivě než v úvodu koncertu, ukrajoval z partu.
Energii večera nakonec zosobňoval hlavně Vilém Veverka, který si koncert velmi příjemně užil. Byl to on, kdo pozvedal úroveň a intenzitu hudby, jeho nasazení bylo skutečně strhující a v dobrém slova smyslu s sebou táhlo i Ensemble 18+. Když byl na pódiu společně s ním jeho sólista, rostl i výkon souboru jako takového.
Velmi dobře zahraný byl i Bachův Koncert F dur. Mimořádně povedená byla zejména první věta a také samotné finále skladby. Naproti tomu druhá, méně svižná věta opět ze souboru nelezla docela zlehka. Soubor by měl interpretací skladeb emotivnějšího obsahu a náročnějšího plynutí procházet přeci jenom ladněji. V nižších obrátkách zkrátka Ensemble 18+ nefunguje natolik přesvědčivě jako v tempu.
Hned následující kus ale tento postřeh vyvrátil. Naopak Grave e adagio první věty Sonáty D dur Thomasa Albinoniho bylo provedeno s velkým citem pro sdělení a přesvědčivě. Souboru se ostatně povedla celá tato skladba, naplno využil vyprávěcí schopnosti svého obsazení a jeho pojetí bylo velmi věrné slohovému předznamenání díla.
V závěrečném kusu se soubor Ensemble 18+ opět již s Vilémem Veverkou v čele prezentoval velmi zdařilým pojetím Telemannova Koncertu d moll. Zde bylo přítomno vše, co má barokní hudba obsahovat, včetně emočních zápasů a pochodů, které zde byly místy nahrazovány tvrdou logikou. Souboru se dobře vyvedlo veselé, svižné Allegro i závažné a těžké Adagio, nic víc, nic míň, vše silné, pocitové a dobře čitelné.
Celkový výraz souboru byl čerstvý a energický, tento dojem by podtrhován vždy, když soubor táhl sólista, který si zkrátka řekl, o jakou rychlost a mnohoznačnost či přímočarost doprovodu stojí. Koncert tak byl večerem lehkým, sympatickým a v rámci repertoáru bezstarostným. Tuto sympatičnost a blízkost k publiku potvrdili interpreti i krátkým přídavkem, jímž byl úryvek ze Zimy Antonia Vivaldiho, v němž part prvních houslí převzal na hoboj excelentní Vilém Veverka.
Hodnocení autora recenze: 80%
Lípa Musica 2016
Pomozte nám slyšet
Vilém Veverka (hoboj)
Ensemble 18+
30. října 2016 kostel Nanebevzetí Panny Marie Schirgiswalde
program:
Antonio Vivaldi: Koncert C dur RV 450 pro hoboj, smyčce a continuo
Antonio Vivaldi: Sinfonia in D RV 122 pro smyčce a continuo
Johann Sebastian Bach: Koncert F dur BWV 49/169 pro hoboj, smyčce a continuo
Tomaso Albinoni: Sonáta a cinque in D pro smyčce a continuo op. 2 č. 1
Georg Philipp Telemann: Koncert d moll pro hoboj, smyčce a continuo
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
