Von Weber, Grieg a Sibelius v Teplicích: Odvážné severské temno

Weber je v dějinách hudby znám jako tvůrce německé raně romantické opery, jeho nejslavnějším dílem je opera Čarostřelec z roku 1821 s krásně zvukomalebnou předehrou. Méně známých faktem je skutečnost, že Weber napsal téměř deset oper a rovněž hudbu k činohrám, z nichž nejvýznamnější jsou Preciosa a Turandot. Hra Preciosa (na námět dramatu Pia Alexandera Wolffa) vypráví příběh ze života cikánské dívky, děj je zasazen do španělského prostředí. Weberova hudba je ještě částečně poplatná klasicismu, melodie jsou pravidelně stavěné, velkou roli zde v duchu námětu hraje taneční ráz hudby. V interpretaci dílčích myšlenkových úseků se střídají smyčce především s dřevěnými dechovými nástroji. V Teplicích vnesla tato hudba do úvodu koncertu příjemnou atmosféru plnou nástrojové barevnosti, taneční nálady a kontrastně přesné interpretace.

Po relativně krátké Weberově předehře byl do programu zařazen jeden z nejkrásnějších a také nejhranějších nástrojových koncertů – Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16 Edvarda Hagerupa Griega. Sólistkou se stala mladičká klavíristka Marie Šumníková, v současné době studentka druhého ročníku pražské AMU ve třídě prof. Ivana Klánského. Od prvních interpretačních počátků úspěšně sbírala vavříny na národních i mezinárodních soutěžích, k největším úspěchům patří dvojnásobné získání druhé ceny jednak na Mezinárodní soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních v roce 2015 a dále v roce 2017 ve stejné soutěži v kategorii interpretů do třiceti let. Koncertovala již s předními orchestry, příkladně s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Moravskou filharmonií Olomouc a jinými tělesy.

Grieg napsal koncert ve svých 24 letech a skladba se od počátku těšila velkému ohlasu u publika. Pro koncert, jako ostatně pro celé Griegovo dílo je typický široký melodický lyrismus, zajímavé rytmy norských lidových tanců, ale též časté dotyky tónin dur a moll. Virtuozní perlivé pasáže klavíru se střídají se zpěvnými plochami melodií svěřenými orchestru. První věta (Allegro molto moderato) se rozezvučí v crescendu temnými tóny tympánů, do kterých vstoupí klavír řadou mohutných akordů. Dramaticky temný zpěv violoncell anticipuje klavírní fráze druhého tématu. Temperamentní klavírní kadence v závěru první věty dává sólovému nástroji dostatečný prostor pro rozehrání zvukově kontrastních ploch. Druhá část (Adagio) poskytla prostor pro poetický nástup orchestru a jemně dynamickou barevnost klavíru, který postupně komunikoval s jednotlivými nástroji, v závěru potom krásně barevně s lesním rohem. Závěrečná věta (Allegro moderato molto e marcato. Quasi presto. Andante maestoso) začíná ihned po fermatě a nespoutaně běží v rytmech lidových tanců, barevná paleta tónů klavíru vyzní zejména v korespondenci s flétnou. Poslední plochy věty vynikly v mohutném hymnu s tématem v durové tónině, v závěru potom v efektním zlomu v moll. A právě tento zlom do moll nesmírně zaujal Ference Liszta, když si koncert sám poprvé zahrál v Griegově přítomnosti. K teplickému provedení snad možno říci, že „křehká dívka hrála křehce klavírní koncert“. Brilantně hrála technické pasáže, někdy volila až příliš odvážné temno, spontánně dynamickým plochám dodával efekt především orchestr. Krása Griegovy hudby je nekonečná. Velmi spokojené publikum odměnilo klavíristku, orchestr i dirigenta ovacemi vestoje.

Taktovka večera patřila Alessandru Crudelovi, jednomu z nejúspěšnějších italských dirigentů současnosti. Mezi orchestry, které dirigoval či bude řídit, patří London Philharmonic Orchestra, Bamberger Symphoniker, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a řada dalších. Často spolupracuje též s orchestry v Asii. V Japonsku debutoval v roce 2016 s orchestrem Orchestra Ensemble Kanazawa.

Po pauze zazněla osobitá Symfonie č. 1 e moll, op. 39 Jeana Sibelia, nejvýznamnějšího finského skladatele. Je historicky považován za novoromantika a současně za zakladatele finské národní hudby. Obdobně jako v případě E. H. Griega nese jeho hudba znaky typické pro tvorbu severských národů – jisté prvky nostalgie, široký poetický lyrismus, ale též kombinace tónin dur a moll. Skladatel miloval přírodu a ačkoliv, podle vlastních slov, nedával svým dílům konkrétní programní názvy, jeho skladby nesou náladu severské zádumčivosti a poetické rapsodičnosti. Symfonie č. 1 byla dokončena v roce 1899. Atmosféru melancholičnosti vstupní věty (Andante ma non troppo. Allegro energico) uvádí zde krásně zahrané klarinetové sólo zpívající nad tremolem smyčců. Následující „sonátová forma“ allegrové části nechává vyznít zejména tóny žesťů, které se také efektně střídaly s jemnými rozklady akordů harfy. Závěr věty vyzněl spontánně, až v pohádkově temných tónech žesťů. Druhá věta (Andante ma non troppo, lento) a třetí část (Scherzo. Allegro) přinášely hudbu členěnou v kratších tematických plochách, v dramatických kontrastech pasáží smyčců a dechových nástrojů, též netradiční korespondenci fagotů a žesťů, směřujících do taneční nálady scherza. V závěrečném finále (Quasi una fantasia) opět zaznělo úvodem tklivé klarinetové sólo spolu se smyčci. Hudba se rozvíjí v nástrojovém patetickém reji, s dynamickými efekty tympánů a dalších žesťů, v pochmurné a dramatické vyvrcholení.

Označení Quasi una fantasia vystihuje charakter nálady, ačkoliv se toto přízvisko v hudebním světě dává většinou k poetické něžné hudbě. Dirigent Alessandro Crudele odvedl ve vedení orchestru skvělou práci. Přesně vedl nástrojové skupiny a jejich sólisty, nechával vyznít nástrojové efekty, ale nepřipustil zvukovou nesrozumitelnost. Zkrátka, výsledkem byla úžasná, seversky temná, kontrastní atmosféra. Publikum odměnilo dirigenta a orchestr výrazným potleskem, ačkoliv nikoliv potleskem „vstoje“. Věřme, že si Sibeliova hudba nyní i v budoucnu bude nacházet v Teplicích své příznivce.

Symfonický cyklus B koncert 4
8. února 2024, 19:00 hodin
Krušnohorské divadlo Teplice

Program:
Carl Maria von Weber: Preciosa, předehra, op. 78
Edvard Hagerup Grieg: Koncert pro klavír a moll, op. 16
Jean Sibelius: Symfonie č. 1 e moll, op. 39

Účinkující:
Marie Šumníková – klavír
Severočeská filharmonie Teplice
Alessandro Crudele – dirigent