Jubilejní CD Jiřího Temla

  1. 1
  2. 2
  3. 3

„Co znamenají včerejší zjištění dnes? Znamenají totéž co včera, jsou pravdivá, až na to, že v korytech mezi velkými kameny zákona pomalu zasychá krev.“
(Franz Kafka)

Stísněná atmosféra. Strach. Dusno. Úzkost. Zoufalství. Bezvýchodnost. Absurdita…

Sugestivní zážitek začíná tentokrát již při prvním pohledu na CD. Obraz Kameny zákona od Jaroslava Róny  (1) na bookletu mimořádným způsobem navozuje atmosféru Symfonie inspirované Kafkovou tvorbou.

Letošní jubilant Jiří Teml představuje na CD, které vydal Radioservis při příležitosti skladatelových osmdesátin, tři svá orchestrální díla v excelentních rozhlasových nahrávkách: Symfonii č. 3 „Kafka“, Concerto rustico per salterio ed archi (pro cimbál a smyčce) a Koncert č. 3 „Te Deum laudamus“ pro varhany a orchestr.

K hudbě se Jiří Teml, rodák ze šumavského Vimperka, dostal velmi zvláštní cestou. Místo obvyklých studií na konzervatoři a poté Akademii múzických umění, obsahuje jeho životní dráha studia na obchodní akademii a posléze i zaměstnání úředníka v tomto oboru, které vykonával až do svých jednačtyřiceti let. Studium kompozice a hudební teorie si postupně doplňoval soukromě. V Karlových Varech se setkal s docentem Bohumilem Duškem (2), který se stal Temlovým učitelem v oblasti hudební teorie. Od roku 1965 jezdil více než deset let k Jiřímu Jarochovi (3) na cenné konzultace v oblasti kompozice. Zlomem v kariéře byl rok 1976, kdy přešel na doporučení profesora Antonína Špeldy (4) z administrativní práce v Karlových Varech do Československého rozhlasu v Plzni jako rozhlasový dramaturg. Začátkem osmdesátých let nastoupil do pražského Československého rozhlasu, kde opět zastával funkci hudebního dramaturga v redakci vážné hudby, ve které setrval do roku 2000. S Českým rozhlasem i nadále spolupracuje a podílí se speciálně na pořadech zaměřených na soudobou hudbu. Publikuje odborné hudební recenze a je aktivně činný též v Nadaci Bohuslava Martinů.Seznam děl našeho předního skladatele zahrnuje velmi rozsáhlou a různorodou orchestrální tvorbu, koncerty pro různé nástroje, sborová díla pro mužské, ženské i dětské sbory, včetně dvou dětských oper a muzikálu pro děti, čtyři smyčcové kvartety, pestrou komorní tvorbu či orchestrální instrumentace například Brahmsových Cikánských písní, Dvořákových Cigánských melodií, Písní milostných na přání Magdaleny Kožené, České rapsodie Bohuslava Martinů a dalších. V současné době pracuje Jiří Teml na čistopisu partitury obrazově pohybové jevištní kompozice s názvem Kafka na libreto Daniela Wiesnera, dále na hudbě pro loutkové představení Tragedie o doktoru Faustovi, připravované na listopad v rámci koncertní sezony hudebního salonu Café crème (5). V září a říjnu dojde na provedení 5. smyčcového kvartetu v interpretaci Sedláčkova kvarteta.

Symfonie č. 3 „Kafka“ (1994–1998)
Jiří Teml je autorem tří symfonií. Všechny jsou inspirovány mimohudebními podněty. První s podtitulem Lidé a prameny (1977) je věnována Karlovým Varům. Podkladem ke druhé (1987) se stal román Karla Čapka Válka s mloky. Třetí symfonie z let 1994–1998 je zasvěcena tvůrčímu odkazu Franze Kafky. První téměř dokončenou verzi Teml odložil a začal komponovat znovu. Napsal o ní: „Symfonie nevyjadřuje nebo nepopisuje nějaký konkrétní titul z Kafkova díla, ale chce navodit dusnou, stísněnou atmosféru jeho literárního světa a vzdát malou poctu tomuto geniálnímu tvůrci. Četbou Franze Kafky se zaměstnávám v průběhu let s přestávkami soustavně, a to od prvního přečtení Proměny, někdy v pětadvaceti letech věku, kdy jsem smysl knihy ani příliš nechápal. Ale Kafkův jazyk a fabule jeho knih mne stále více přitahovaly. Dokonce jsem se přistihl, že při četbě tohoto autora se dostávám do jakéhosi zvláštního psychického rozpoložení, a tuto atmosféru jsem chtěl ve své skladbě navodit. Tak z jakéhosi nedefinovatelného až depresivního stavu, připraveného statickým clustrem s náznaky srdečního tepu, se zrodí třítónová melodická buňka, která je základním stavebním materiálem celé symfonie.“

Teml dále mluví o „…vstupech byrokracie jakoby kafkovských úředníků, o úzkostných, zoufalých reakcích, o bezvýchodném osudu. …Vše končí tichým, nehybným závěrem…“.

Kafkův celoživotní strach, že může být někým silným rozdrcen v „nic“, jako kdyby se snad skrýval na pozadí začátku i konce celé symfonie. Z onoho „nic“, představeného pianissimovým nástupem sólové violy na drženém tónu „c“ ve zvláštně „bezbarvém“ odstínu umocněném hrou non vibrato, se rodí celé dílo. Hlavní motiv – třítónová melodická buňka, jakási „idée fixe“ v mnoha variacích – se stává základem celého díla.

Po tichém úvodu následuje brutální vpád orchestru. Po zklidnění je kantilénou připravován nástup ironického, pokřiveného až děsivého valčíku, který graduje do rozsáhlé rytmické plochy, bizarního extatického vrcholu.

Následuje nejvýraznější kontrast. Hudba se vrací do tichých dynamik, třítónová buňka se vynořuje ve vysokých polohách, je však dramaticky přerušována aleatorikou temných basových smyčců. V závěru se vrací variace začátku symfonie v pianissimu.

Partitura využívá barevných nuancí dechových i smyčcových nástrojů. Velmi přesně je vypracovaná dynamika. Dynamické kontrasty krajních registrů orchestru jsou prudké a výrazné.

Sevřené, strhující, emotivně vypjaté dílo udrží posluchače v soustředěném napětí.

Studiová nahrávka Symfonického orchestru Českého rozhlasu působí jako ideální koncertní provedení. Obdiv si zaslouží sólisté smyčcových i dechových nástrojů, výborná hra celého orchestru a znamenitý výkon dirigenta Ondřeje Kukala. Na vynikající kvalitě nahrávky se podíleli režisér Jan Málek a mistr zvuku Jaroslav Vašíček.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Jiří Teml: Symphony No. 3 „Kafka“, Cimbalom Concersto, Organ Concerto (Radioservis 2015) (CD)

[Celkem: 1    Průměr: 3/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na