Týden s hudbou (61)

Co přinese tento týden 
Další reprízy nové inscenace Valmont, kterou vytvořil choreograf Libor Vaculík pro Balet Národního divadla a která měla premiéru 26. června na scéně Stavovského divadla, se uskuteční tento týden 1., 4. a 5. července ve Stavovském divadle. V představení zazní hudba Franze Schuberta a lotyšského skladatele Pēterise Vaskse v hudební režii Petra Maláska. Libor Vaculík vytvořil hlavní role na tělo Tereze Podařilové a Alexandru Katsapovovi. Alternují je Zuzana Šimáková a Jiří Kodym.I závěrečný týden padesátého šestého ročníku hudebního festivalu Smetanova Litomyšl má velmi bohatý program. V pondělí 30. června a v úterý 1. července to bude Rusalka v nastudování Státní opery Praha s Alžbětou Poláčkovou a Pavlou Vykopalovou v hlavní roli. Ve středu 2. července a ve čtvrtek 3. července je na programu koncert na přání, kdy v podání violoncellisty Jiřího Bárty za doprovodu Atom Heart Mother Bandu, Filharmonie Hradec Králové zazní skladby: Mike Oldfield / David Bedford: The Orchestral Tubular Bells a Pink Floyd / Ron Geesin: Atom Heart Mother. Na pátek 4. července je připravena Symfonie č. 2 Gustava Mahlera „Vzkříšení“ v podání Evy Hornyákové (soprán), Terézie Kružliakové (mezzosoprán), Českého filharmonického sboru Brno a Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Ondreje Lenárda. V sobotu 5. července je na programu galakoncert Návštěva ve „Scale“ se sólisty Oksanou Dykou (soprán), Stefanem Seccou (tenor) a Vincenzem Taorminou (baryton). PKF – Prague Philharmonia řídí Alessandro Ferrari. Závěrečný koncert se odehraje v neděli 6. července na II. zámeckém nádvoří. V premiéře zde zazní symfonická fantazie Lukáše Hurníka Na cestě z Litomyšle, vzniklá na objednávku festivalu a inspirovaná stejnojmenným motivem Bedřicha Smetany, který si zaznamenal při cestě z Litomyšle roku 1867. Ten večer ještě budou uvedena díla Bedřicha Smetany, Františka Antonína Růžičky, Antonína Dvořáka a Bohuslav Martinů, a to v podání Kateřiny Javůrková a Radka Baboráka (lesní rohy), Dalibora Karvaye (housle). Rezidenční orchestr festivalu Smetanova Litomyšl Česká Sinfonietta řídí Radek Baborák.

Výročí narození skladatele Leoše Janáčka, které připadá na 3. července, připomene v Brně nová turistická trasa a multimediální kniha. Další akce jsou rozvrženy do celého roku a vrcholem letošních připomínek sto šedesátého výročí skladatelova narození bude listopadový festival Janáček Brno.

Více než sedmdesát kulturních akcí v Bavorsku, Česku a Horním Rakousku nabídne akce Evropské týdny Pasov. Tradiční přehlídka různých uměleckých žánrů se koná na přelomu června a července na řadě míst. Evropské týdny nabídnou koncerty vážné hudby, jazzu, popu i rocku, divadelní představení nebo přednášky. Letos poprvé navázal festival spolupráci s Českým Krumlovem, a tak součástí Evropských dnů bude například 4. července v Českém Krumlově vystoupení mladé pianistky německo-ruského původu Olgy Scheps. Festival má dlouholetou historii. Slavnosti uspořádali už v roce 1952 američtí vojáci ve spolupráci s městem Pasov.5. ročník mezinárodního hudebního festivalu Vivat varhany 2014 ve Slavonicích proběhne v době od 5. 7. – 26. 7. 2014. Festival Vivat varhany, pořádaný od roku 2010, je věnován významným, převážně českým, varhanním interpretům. Koncerty jsou prezentovány jak v podobě sólových vystoupení, tak i v různých komorních sestavách včetně koncertantní roviny za doprovodu orchestru. První koncert, na kterém vystoupí rakouský varhaník Wolfgang Kogert, se uskuteční v sobotu 5. července v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Program tvoří skladby Johanna Caspara Kerlla, Johanna Sebastiana Bacha, Ernsta Wallyho, Wolfganga Amada Mozarta či Georga Muffata.

5. července na zámku Valtice se uskuteční Scarlattiho Armida z roku 1766, která představuje málo známý žánr komorní předmozartovské vážné opery. V obsazení dvou sopránů (Alice Martini a Lucie Rozsnyó) a jednoho tenoru (Jaroslav Březina) se rozvíjí v klasicismu tak oblíbený konflikt mezi hedonistickou láskou a povinností. Armida byla již v době svého vzniku koncipována jako dílo, které vynikne v divadle, ale lze ho inscenovat díky jeho komornímu rázu i v nedivadelním prostředí, proto je vlastně ideálním typem „mobilního“ představení. Dílo inscenovala Helena Kazárová (režie a choreografie) s dirigentem Markem Štrynclem a barokním orchestrem Musica Florea a tanečníky Hartig Ensemble. Na druhém koncertu festivalu Hudební léto Kuks 5. července se mohou posluchači těšit na ojedinělého sólistu, německého kontratenoristu Davida Erlera. Spolu s renomovaným souborem Ensemble Inégal a jeho uměleckým vedoucím Adamem Viktorou provedou díla sedmnáctého století, ale i novodobou premiéru skladby Benedictus z kukského archivu, jejímž autorem je Wernerus Zich, český milosrdný bratr, který působil ve Vídni.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí

Vlna stávek v Itálii se odrazila i ve slavné milánské opeře La Scala. Kvůli nespokojenosti zaměstnanců muselo divadlo zrušit představení opery Così fan tutte Wolfganga Amadea Mozarta, které mělo na programu na páteční večer. Stávce se marně snažil předejít starosta Milána Giuliano Pisapia, který je zároveň předsedou nadace La Scaly. Zaměstnanci proslulého operního domu protestují především proti novému nařízení vlády, které zavádí snižování platů v případě nemoci po dobu prvních deseti dnů. Zaměstnanci La Scaly jsou odhodláni ve svém protestu pokračovat. Další stávka už je naplánována na příští pátek. A pokud se nepodaří dohody dosáhnout, jejich odbory hrozí, že uspořádají protestní akci i 7. prosince, kdy by mělo novou sezonu zahájit představení jediné opery Ludwiga van Beethovena Fidelio.

Praha
Koncert orchestru složeného ze studentů základních uměleckých škol a členů České filharmonie v úterý odpoledne na pražském Hradčanském náměstí zahájil akci, která uzavřela sto osmnáctou sezonu České filharmonie. Hlavní program začal ve 20.20, orchestr vedle koncertu pokřtil dlouho očekávanou nahrávku Dvořákových symfonií a koncertů. Česká filharmonie pod vedení dirigenta Jiřího Bělohlávka nabídla ve večerním programu díla Dvořáka, Webera, Rosaura, Smetany a Iberta. Sól se ujali Anna Paulová (klarinet), Ladislav Bilan (marimba), Michaela Špačková (fagot) a Lukáš Kolek (saxofon).Vedení Národního divadla v Praze připravuje změny na postech uměleckých šéfů v souvislosti s tím, že v červnu 2015 končí mandáty šéfům baletu Petru Zuskovi a činohry Michalu Dočekalovi. V prvním případě oslovil ředitel Jan Burian kandidáty ze zahraničí, k vedení činoherního souboru hodlá vyzvat během podzimu několik domácích osobností v uzavřeném výběrovém řízení. V kuloárech se mluví o tom, že o vedení baletu Národního divadla mají zájem prvotřídní umělci ze zahraničí. Ke jménům bratrů Bubeníčků a primabaleríny Darii Klimentové se v posledním období připojilo i jméno Filipa Barankiewicze ze stuttgartského baletu. Funkční období vedení operního souboru je shodné s mandátem ředitele Národního divadla, tedy do konce sezony 2019. Na pozici ředitelky opery nastoupila loni v srpnu Silvia Hroncová, uměleckým šéfem je Petr Kofroň s hudebními řediteli Martinem Leginusem a Robertem Jindrou.

Právě  Robert Jindra se v závěru týdne postaral o překvapení, když z funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla odstoupil. Důvodem jsou prý jeho neshody s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla Petrem Kofroněm. Jindra se podle svého prohlášení neztotožňuje s Kofroňovým výběrem inscenačních týmů, způsobem přípravy dramaturgického plánu a také s jeho celkovou vizí budoucího uměleckého směřování Opery Národního divadla a Státní opery. Jindra podle svých slov cítí podporu od členů souboru. Například basbarytonista Adam Plachetka se vzhledem ke vzniklé situaci rozhodl odstoupit od svých přislíbených závazků plánovaných v Národním divadle na divadelní sezonu 2014/2015. Operní sezona Národního divadla 2014/2015 představí dvanáct premiér na čtyřech pražských operních scénách. Dramaturgie zahrnuje průřez hlavními etapami světové a české opery od poslední Mozartovy opery Kouzelná flétna až po soudobé autory. Úvodní inscenací nadcházející sezony bude 9. října na jevišti Národního divadla poslední opera Zdeňka Fibicha Pád Arkuna. Následovat budou Nová země Aloise Háby, Musorgského Boris Godunov a Janáčkova opera Z mrtvého domu. Koprodukčním projektem Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského bude nejnovější opera skladatele Jana Klusáka, kterou Národní divadlo uvede 23. května 2015 jako součást festivalu Pražské jaro. Dále je naplánovaná Mozartova Kouzelná flétna, Salome Richarda Strausse a Boitův Mefistofeles. Těšit se můžeme na Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenka a Verdiho Macbetha. Na Nové scéně to budou dvě jednoaktové opery v rámci jednoho večera: Antiformalistický jarmark a Orango Dimitrije Šostakoviče a pak nové dílo Jana Kučery Rudá Marie v skladatelově hudebním nastudování.

Letos uplynulo padesát pět let od okamžiku, kdy se publiku poprvé představila Laterna magika. Vznikla původně jako experimentální divadelní představení, které na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zajistilo Československu prvenství mezi všemi vystavovateli. Laterna magika pak získala svou první scénu v paláci Adria (dnešní Divadlo Bez zábradlí), kde 9. května 1959 zahájila činnost. Později se krátce přestěhovala do Paláce kultury, dnešního Kongresového centra, a nyní už přes dvacet let hraje na Nové scéně. V roce 2010 se opět stala součástí Národního divadla. Novinkou příští sezony bude inscenace Podivuhodné cesty Julese Verna s premiérou v únoru 2015. Za padesát pět let své existence připravila Laterna magika třicet šest premiér, které rozvíjely její základní principy, především kombinace akcí herců či tanečníků na jevišti s filmovou projekcí. Duchovními otci tohoto českého divadelního vynálezu byli režisér Alfred Radok a scénograf Josef Svoboda.Jako jeden z magnetů letošního programu festivalu Tanec Praha viděli v úterý večer diváci v karlínském divadle představení Coup fatal (Osudová rána). Přivezl ho slavný belgický soubor Les ballets C de la B známého choreografa Alaina Platela, a to necelé dva týdny po světové premiéře ve Vídni. Soubor se na pražský festival vrátil po čtyřech letech, představení originálně propojuje evropské barokní árie a africkou hudbu. Kromě zpěváka barokních árií si pozornost publika vysloužili především dva sólisté, kteří celý večer táhli takřka bez odpočinku jak pěvecky, tak tanečně. Přestože publikum se během představení nenechalo příliš strhnout, na závěr soubor odměnilo dlouhotrvajícím potleskem vstoje.

Vrcholem festivalu Tanec Praha bylo vystoupení skupiny slavné kanadské choreografky Marie Chouinard. Diváci v Hudebním divadle v Karlíně zhlédli její proslulou inscenaci Svěcení jara na hudbu Igora Stravinského a taneční kompozici Mouvements, jež originálně ztvárňuje kresby Henriho Michauxe. Compagnie Marie Chouinard patří k nejprestižnějším tanečním tělesům a na Tanci Praha vystoupilo potřetí. Letos poprvé ale choreografka přijela osobně. Choreografii na Stravinského hudbu má soubor na repertoáru devatenáct let a podle její autorky je fenomenální hudba pro tanečníky i ji samotnou stále znovu a znovu inspirující. Vystupují v ní i tanečníci, kteří nastudovali premiéru v roce 1993.Program festivalu Prague Proms ve čtvrtek v pražském Obecním domě nabídl unikátní hudební seskupení Mendoza & Lovano & Abercrombie & Hasenöhrl. Pod dirigentským vedením Vince Mendozy zahráli saxofonista Joe Lovano, kytarista John Abercrombie a trumpetista Jan Hasenöhrl na symfonickém koncertě hudbu žánrů, jako jsou jazz, post-bop, modal jazz, hard bop nebo jazz fusion. V programu mimo jiné zazněla v originálním aranžmá skladba Barcelona, kterou proslavil zpěvák Fredie Mercury a operní diva Montserrat Caballé.

Neděle se nesla ve znamení nedožitých stých narozenin legendárního dirigenta Rafaela Kubelíka, který se narodil 29. června 1914 v Býchorech na Kolínsku. Pro celý kulturní svět se stal jedním ze symbolů českého hudebního života. Syn slavného houslisty Jana Kubelíka stál u zrodu festivalu Pražské jaro a po emigraci v roce 1948 se jako šéf předních operních souborů a orchestrálních těles v Evropě i v zámoří stal neúnavným propagátorem české hudby. Kariéru začal po studiích na pražské konzervatoři jako klavírní doprovod svého otce, již záhy ale prokázal všestrannost svého nadání. Bylo mu teprve dvacet pět let, když stanul v čele opery Zemského divadla v Brně, a v roce 1942, tedy jen o tři roky starší, byl jmenován uměleckým správcem České filharmonie. Nejslavnější český orchestr řídil už dlouho předtím, premiéru si odbyl v lednu 1934 a jako ani ne dvacetiletý dirigent s ní absolvoval i italské turné. Po únorovém puči využil Rafael Kubelík pozvání na Edinburský festival a v červenci 1948 emigroval. Na Pražské jaro se vrátil až v roce 1990 a pak ještě několikrát do vlasti zavítal. Kubelík ale nebyl jen dirigentem – vystudoval také housle a skladbu. Napsal řadu komorních a symfonických skladeb i několik oper. Po pádu komunismu se dočkal mnoha poct, stal se čestným dirigentem České filharmonie, získal čestný doktorát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i čestné občanství hlavního města Prahy. V roce 1991 mu prezident propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Kubelík zemřel 11. srpna 1996 v Luzernu, jeho ostatky byly uloženy na Slavíně vedle jeho otce.
Regiony
Hudební představení souboru Ritornello Loď bláznů v ambitu želivského premonstrátského kláštera zahájilo v neděli 22. června pátý ročník festivalu duchovního umění Musica Figurata. Během léta se uskuteční řada koncertů a výstav. Program zahrnuje také mezinárodní letní školu duchovní hudby. Festival ozdobí dvě novodobé premiéry. Budou jimi postní kantáta Musica in Luctu ze želivského archivu od řádového skladatele Anselma Fridricha a kantáta Samuela Capricorna, rodáka z Žerčic u Mladé Boleslavi. Návštěvníci uslyší také ukázky z dětské opery z terezínského ghetta Brundibár v podání Dismanova dětského rozhlasového souboru.

Poetická projížďka městem s názvem Tančící kola pod vedením francouzských choreografů Pierra Nadauda a Dominiqua Boivina zahájila v sobotu 5. července druhý ročník festivalu pohybového divadla, tance a hudby KoresponDance 2014 ve Žďáru nad Sázavou. Festival pro celé rodiny nabídne desítku divadelních, hudebních a tanečních představení.

Rozšířit divácké spektrum o mladé lidi do třicet pěti let, tedy o své vrstevníky, zdůraznit operu jako zážitek a zaměřit se i na zahraniční hosty má v plánu nový šéf opery plzeňského Divadla J. K. Tyla Tomáš Pilař. Operu převezme po Iljovi Šmídovi od sezony 2014/2015. Žádné velké změny v souboru Pilař nechystá, divákům s týmem nabídne sedm premiér. Klíčovým dílem bude Smetanova Libuše, již soubor uvede 9. května v prostorách Nového divadla. Vedle toho plzeňská opera uvede například Janáčkův Zápisník zmizelého, Kálmánovu Čardášovou princeznu, Verdiho Aidu a další.Plzeň se v Česku stala po Praze druhým městem, ve kterém se uskutečnil od 26. do 28. června romský festival Khamoro, který dal prostor regionálním romským umělcům, mimo jiné i mladým Romům z Plzeňska, kteří vystudovali nebo stále studují na konzervatořích a hudebních akademiích. Návštěvníky čekaly koncerty, divadelní představení i taneční soutěže.

Nové operní inscenace souborů z Brna, Prahy, Ostravy, Štýrského Hradce a Záhřebu chystá čtvrtý ročník brněnského Janáčkova festivalu, který v listopadu připomene sto šedesáté výročí narození Leoše Janáčka. Zahraje také americký Kronos Quartet. Letošní ročník slavnostně zahájí opera Věc Makropulos, a to 21. listopadu na scéně divadla, jež nese skladatelovo jméno. Se souborem Národního divadla Brno v koprodukci s Operou Göteborg ji nastuduje renomovaný režisér David Radok, a to podle připravovaného prvního kritického vydání partitury. Hlavní roli Emilie Marty ztvární švédská sopranistka Gitta-Maria Sjöberg. Milovníci Janáčkova operního díla mohou srovnat interpretaci Její pastorkyně v podání souborů ze Štýrského Hradce a Záhřebu. Festivalu se zúčastní také pražské Národní divadlo s Příhodami lišky Bystroušky a Národní divadlo moravskoslezské s Výlety páně Broučkovými, v obou případech jde o letošní inscenace. Dramaturgickou zajímavostí na závěr festivalu je uvedení Glagolské mše v sále Stadionu v Kounicově ulici, kde mělo dílo v roce 1927 světovou premiéru.

Plzeň podepsala se stavební firmou Hochtief dodatek ke smlouvě na stavbu Nového divadla za osm set sedmdesát milionů korun. Termín otevření 1. září platí. Hochtief, který zatím neúspěšně nárokuje ještě přes dvacet milionů korun za vícepráce za odvoz zeminy, zatím město nezažaloval. Nové divadlo v Plzni je hotové. Přestěhována už je téměř polovina rekvizit, kostýmů i části nábytku. Herci se tam mají objevit už na počátku července, kdy začnou nové prostory zabydlovat a zkoušet v nich.Olomouc v červenci opět ožije barokním festivalem Olomoucké barokní slavnosti. Festival začal v Olomouci v pátek a potrvá do neděle 20. července. Připraveno je dvacet čtyři operních představení, dvě pouliční pantomimy, dětské výtvarné dílny, dětská opera i komentované prohlídky barokní Olomouce. Základ repertoáru letos tvoří osvědčené tituly z loňského ročníku, jako jsou Endymio, Yta innocens, Torso či neobarokní kusy Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara na barokní libreta. V hlavním večerním programu letos návštěvníci uvidí i komickou operu Wolfganga Amadea Mozarta Bastien a Bastienka, jejíž libreto nově přeložil Jaromír Nohavica, který v opeře také vystoupí. Součástí slavností budou také prohlídky barokních skvostů města, církevních památek z období baroka a vojenské barokní pevnosti.

Poslední premiérou končící divadelní sezony byly v sobotu 28. června, ve světové premiéře uvedené, dvě operní jednoaktovky soudobých autorů, Parodie Gábora Kereka a Šaty, jaké svět neviděl Jaroslava Krčka. Nastudovány byly v rámci spolupráce operního souboru s mezinárodním projektem Armel Opera Competition and Festival, mezi jehož stálé partnery Divadlo J. K. Tyla od roku 2010 patří. Komorní opera Parodie je vítězným dílem skladatelské soutěže probíhající v rámci operního festivalu Armel v maďarském Szegedu. Libreto opery Šaty, jaké svět neviděl zpracoval skladatel Jaroslav Krček jako zkrácenou a upravenou verzi stejnojmenné divadelní hry Věry Provazníkové. Inspiroval se nejen známou pohádkou Hanse Christiana Andersena Císařovy nové šaty, ale také pitoreskními obrazy Hieronyma Bosche. Oba tituly hudebně nastudoval dirigent Vojtěch Spurný.Na Horním náměstí v centru Olomouce ve čtvrtek vystoupila světová operní hvězda lotyšského původu Elina Garanča, která zazpívala světové operní árie. Její koncert navazuje na novodobou tradici vystoupení umělců zvučných jmen pod širým nebem ve středu města. Pro diváky byla před radnicí už ve středu postavena tribuna s kapacitou dva tisíce pět set míst. Zpěvačku, která patnáct let sklízí úspěchy na pódiích největších světových operních scén, doprovodila Moravská filharmonie Olomouc, dirigentské taktovky se chopil světoznámý dirigent a manžel zpěvačky Karel Mark Chichon. Olomoucký koncert Garanči je součástí Hanáckého operního festivalu, který zahrnuje i koncert maltského tenoristy Josepha Calleja v Prostějově na konci srpna.

Výročí
2. července 1714 se před tři sta lety narodil německý hudební skladatel Christoph Willibald Gluck, jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů období klasicismu.

3. července 1854 se před sto šedesáti lety narodil v Hukvaldech Leoš Janáček, světově uznávaný český hudební skladatel klasické hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Ve světě je znám hlavně díky svým operám, orchestrálně-vokálnímu dílu Glagolská mše, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, především smyčcovým kvartetům.Osobnost týdne:
4. července 1924 se v Brně narodila Libuše Domanínská, vlastním jménem Klobásková. Její umělecké jméno Domanínská je odvozeno od obce Domanín na moravském Slovácku, kde prožila část dětství. Pocházela z rodiny, kde se udržovala živá tradice lidového muzikantství a ochotnického divadelnictví. Zpěv začala studovat na Konzervatoři Brno (1940-1946) u Hany Pírkové, ale v roce 1944 byla totálně nasazena do továrny v Neukirchen u Vídně. Konzervatoř absolvovala až po válce u Bohumila Soběského a v pěveckých studiích pokračovala soukromě u Marie Řezníčkové. Ještě jako posluchačka konzervatoře byla v roce 1945 angažována do souboru Státního divadla Brno a působila zde do roku 1954. Od 1. 1. 1955 do 31. 10. 1990 se stala sólistkou opery Národního divadla. Od roku 1958 byla stálým hostem Volksoper ve Vídni. Hostovala často v cizině, též při zájezdech Národního divadla do zahraničí: 1955 Moskva, 1956 Berlín, 1958 Brusel, 1959 Amsterodam, Rotterdam, Haag, 1960 Helsinky, 1964 Edinburgh, 1965 Barcelona, 1968 Buenos Aires aj. Od roku 1956 hostovala takřka každý rok ve Státním divadle Brno, v Košicích (1962), v Opavě (1964, 1969), v Olomouci (1964), v Plzni (1968), v Ostravě (1973) a jinde. Soustavně se věnovala koncertní činnosti. V Janáčkově Glagolské mši účinkovala v mnoha evropských zemích. Zpívala také sopránové party v klasických i moderních kantátových, oratorních a vokálně symfonických dílech (Bach, Händel, Haydn, Mozart, Beethoven, Dvořák, Martinů, Vycpálek, Havelka, Kabeláč a další). Stejně rozsáhlý a rozmanitý byl i její písňový repertoár. Vedle písní Janáčkových a Dvořákových uvedla poprvé řadu písňových cyklů českých a slovenských skladatelů. Brzy po osvobození začala spolupracovat s Československým rozhlasem, později s Československou televizí při prvních inscenacích oper. Nazpívala řadu gramofonových snímků. V roce 1996 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Zevrubný portrét Libuše Domanínské připravujeme pro příští dny.

Foto Martin Divíšek, archiv, Druid, Petra Hajská, Jakub Fulín, Z. Kubalová, Pavel Křivánek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat