12 otázek a málo odpovědí k transformaci opery v Praze

Ministr kultury Jiří Besser na 3.října 2011 od 11 hodin ohlásil další tiskovou konferenci, kterou avizoval již při té předchozí 6.června, kde poprvé představil základní nástin transformace Národního divadla a Státní opery Praha.

Připomeňme, že když loni Jiří Besser, bývalý stomatolog, podnikatel v oblasti realit a incomingu zahraničních sportovců, prezident berounského hokejového klubu a starosta Berouna „nafasoval“ resort správy české kultury v politických hrátkách po volbách, o opeře nevěděl nic. To mu ovšem nijak nebránilo, aby se hned se pustil do operních divadel v Praze. Po sérii personálních šarád a protikladných prohlášení (až charakteru „poplašných zpráv“ například o havarijním stavu budovy Státní opery) a po teatrologických konzultacích, že budova Národního divadla „je nevhodná pro provozování velké opery a klasického baletu“ (!), vrchnostensky rozhodl o podobě operních divadel v Praze. Ke čtyřem stávajícím scénám a třem souborům Národního divadla, které pod vedením Ondřeje Černého tápe ve své identitě i hospodaření, bude přiřazena ještě Státní opera – navzdory názoru mnoha odborníků i 19 tisíc petentů, preferujících samostatnost této scény a varujících před návratem k socialistickému molochu. I proti většinové vůli senátorů, kteří při projednávání petice za zachování souborů Státní opery Praha přijali usnesení, podle kterého ministerstvem navrhovaný záměr a model sloučení s jedním uměleckým vedením postrádá odůvodnění. Je to nevhodné řešení, protože probíhá bez stanovení konkrétního uměleckého záměru, bez zpracované dlouhodobé i krátkodobé koncepce, která by akcentovala umělecký potenciál Státní opery, a nebere na zřetel specifiku obou scén.

A ministerstvo určilo do čela budoucího konglomerátu poslušného stávajícího ředitele Národního divadla Ondřeje Černého, pod jehož vedením na naší reprezentativní scéně, jednom ze symbolů národní identity a nositele národního kulturního dědictví, jak ji hrdě pasuje, tvoří představení českých oper chabou třetinu hracího plánu (což je méně, než Mozartovy opery). A Černý ustanovil šéfem této operní sloučeniny Rocca s chatrnou zkušeností v čele brněnské opery.

Když senátoři svým usnesením ze dne 21. července 2011 požadovali, aby do vypracování skutečné koncepce případné transformace ministerstvo nepodnikalo žádné kroky, Jiří Besser prohlásil, že bez ohledu na senátní usnesení bude postupovat jen dle platných zákonů. A Senát nádavkem nazval odborářskou baštou. Ministr se pak zaštítil i slibem člena Parlamentu a vlády – prý žádná moc nesmí platit více než zákony. A téhož dne (21. července 2011) vydal Rozhodnutí o zrušení státní příspěvkové organizace Státní opera Praha.

Odvahu veřejně obhájit svá stanoviska pro rozhodnutí s tak zásadním dopadem na českou kulturu i na lidi, spjaté s operou profesně i divácky, ovšem postrádá šest z devíti členů a odborníků – konzultantů příslušné pracovní skupiny Ministerstva kultury (MK ČR) „k jednání o budoucnosti Státní opery Praha i o případných změnách týkajících se organizačního schématu Národního divadla“, která podle oficiálních webových stránek ministerstva zahájila práci v únoru 2011.

Členové:
MgA. Radek Zdráhal, náměstek ministra kultury
Daniela Gadasová, koordinátor projektu a poradkyně náměstka Zdráhala
Mgr. Jiří Klusoň, právník samostatného oddělení MK ČR
Mgr. Miloš Philip Štrajt, ředitel odboru vnitřní správy a investic MK ČR
Ing. Galina Fiačanová, vedoucí oddělení příspěvkových organizací MK ČR

Přizvaní odborníci – konzultanti:
PhDr. Josef Herman, CSc., teatrolog
Doc. JUDr. Jiří Srstka, ředitel DILIA o.s.
MgA. Leoš Svárovský, dirigent
Mgr. Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů, o.p.s.

Najmenovaní ministerští úředníci Jiří Klusoň a Galina Fiačanová se před odpověďmi na konkrétní otázky, zaslané 20. června 2011 (viz dále) rychle „schovali“ za § 21 Organizačního řádu ministerstva, podle kterého vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nejsou oprávnění a nemohou na otázky odpovídat; informace smí tisku a dalším informačním médiím poskytovat pouze ministr nebo tiskový mluvčí. Ten – jmenovitě Jan Cieslar – však zřejmě od června čerpá volno. Znění uvedeného Organizačního řádu ovšem zůstává utajené, stejně jako vlastně také to, z jakých důvodů – v rozporu s tím – náměstek Radek Zdráhal tisku obsáhlá vyjádření od začátku tohoto roku tak rozsáhle poskytovat mohl. Znamená to, že porušoval tento, pro jiné tak zásadní ministerský předpis? Další člen, Miloš Philip Štrajt, slíbil odpovědi po návratu z dovolené – zřejmě cestoval s Vivamonde a ještě se nevrátil. Ani koordinátorka projektu a poradkyně náměstka Zdráhala Daniela Gadasová se k samostatnému uvažování neodhodlala a 15. srpna napsala: „Vzhledem k tomu, že rozesílané otázky jsou shodné předpokládám, že odpovědi pana náměstka postačí.“

Co se týká konzultantů – dirigent Leoš Svárovský po opakovaných urgencích a slibech poslal 14. července stručný e-mail, který doslovně – včetně nepříliš srozumitelné poznámky o O.Černém – vypadá takto: „Bohužel Vám musím sdělit, že Vaše otázky se v určitém kvantu týkají osobních rozhodnutí členů komise, na které mě nepřísluší odpovědět. (viz ředitel Černý) a za další musím konstatovat, že podrobné odpovědi na všechny tyto Vaše otázky najdete na oficiálním serveru Ministerstva kultury ČR se kterými se jako konzultant pracovní skupiny plně ztotožňuji.“ A popřál mi hezké léto.

Teatrolog Josef Herman reagoval: „Mohu odpovědět jen na Tvou poslední otázku: funkce konzultanta je neplacená a spočívá v tom, že odpovím na ty otázky, které mi tým předloží. Nic víc, nic méně. Už proto se necítím kompetentní zodpovídat Tvé konkrétní dotazy, ale i kdyby ano, nezveřejnil bych interní věci nějaké spolupráce, to se nedělá. Informace, které požaduješ, směřují jednoznačně k vlastní komisi, resp. jejímu předsedovi, tj. náměstku Zdráhalovi, ten je kompetentní na ně odpovídat. Kromě toho, pokud se chci k něčemu vyjádřit, napíšu to sám, nemyslím, že touto cestou je to nejšťastnější.“

Odpovědi na otázky obratem poslal pouze Jiří Srstka, který své odpovědi uvedl:
„Pokusím se otázky zodpovědět, nicméně budu velice stručný ve svých vyjádřeních. A to především z toho důvodu, že v celé záležitosti jsem plnil neformální funkci (nebyl jsem tedy ani do této funkce, pokud vůbec funkcí byla, jmenován) jakéhosi konzultanta, který měl odpovídat, pokud byl tázán. Zájem o mé názory ze strany MK ČR nebyl nijak veliký (to uvádím pozitivně), byl jsem asi na čtyřech schůzkách, kde se omílaly nejrůznější záležitosti. Nicméně co se týká písemných dokumentů či podkladů jsem obdržel pouze původní materiál dr.Hermanna dnes obecně známý, který si od něj objednal ještě exministr Riedlbauch a posléze jakýsi návrh swot analýzy, který byl dosti nedostačující a hlavně nemístně stručný, takže jsem se k němu ani nevyjádřil. Byly mi zaslány i koncepce Petra Zusky i pana Rocca a to těsně před posledním jednáním, na kterém jsem je zkritizoval, neboť jsem odpůrcem sloučení divadel.
Především však – a to podtrhuji – jsem nebyl členem žádné komise !!! Ve všem ostatním odkazuji na svůj rozhovor, který jsem poskytl Opeře Plus.“ (Obě části rozhovoru s Jiřím Srstkou, poskytnutého našemu portálu, najdete zde a zde).

Po 39 dnech je prostřednictvím Daniely Gadasové poslal 30. července odpovědi také náměstek Radek Zdráhal, který je uvedl následovně: „Vzhledem k tomu, že jste se zúčastnila osobně všech jednáních na půdě Poslanecké sněmovny či zejména Senátu ČR, na některé otázky již znáte odpověď. Doufám, že toto doplnění tak bude postačující. Přesto, že asi není možné předložit pro Vás, jako zakladatelku samostatné SOP uspokojivé odpovědi, rád se s Vámi na dané téma setkám, neboť se domnívám, že mnohdy dochází ke zbytečnému napětí z důvodu překroucení informací či nepochopení.“

Po několika urgencích zaslal odpovědi 7. srpna také Aleš Březina.

***

Zde jsou zaslané otázky a došlé odpovědi Radka Zdráhala, Jiřího Srstky a Aleše Březiny ve znění, jak jsem je obdržela. Komentářů pro čtenáře Opera Plus netřeba.

Jaké ekonomické, organizačně-provozní, personální, právní a umělecké podklady, analýzy, rozbory měla pracovní skupina k dispozici (případně jaké si vyžádala)?

Radek Zdráhal:
Rád bych Vám v tomto ohledu ještě jednou upřesnil funkci přizvaných členů skupiny a vrátil se tak na samý začátek letošního roku. Vzhledem k minulým zkušenostem jak samotných členů, tak ministerstva, nebyla skupina nazvána komisí či orgánem, který by měl za úkol vytvářet závěr. Jednotliví členové jsou nezávislí odborníci ve svém oboru a ze své pozice a ze svých vlastních zkušeností mohou velmi aktivně přispět k výběru nejvhodnějších řešení v jednotlivých otázkách.
Ministerstvo má k dispozici ekonomické analýzy hospodaření jak SOP, tak ND (vždyť jako zřizovatel musí každým rokem své instituce kontrolovat). Samozřejmě byli pro „druhý“ a v případě SOP i detailnější náhled přizvání externí odborníci na tuto problematiku.
Co se organizačně-provozních otázek divadel týče, byly vedle názorů odborníků jakými jsou pan Doc. Srstka či pan Bedřich Gregorini, příp. provozní ředitelé a odborní pracovníci ostatních regionálních divadel (např. Ostrava, Brno, Liberec) čerpány také ze zahraničí (Vídeň, Rotterdam, Palermo, Drážďany či Soul). Jak sama víte, Vídeň nám je v tomto ohledu nejblíže.
Právní podklady: zákon č. 203/2006 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., zákon č. 219/2000 Sb.
Další právní analýzy byly zpracovány vedle právního oddělení MK ČR také externími právními odborníky – právními kancelářemi zabývajícími se problematikou státních příspěvkových organizací, jejich pracovně-právních vztahů a organizačních struktur. Záměrem dalších právních analýz bylo mj. (stejně jako již v minulosti při pokusech změny zákon o s.p.o.) nalezení dalších možností případných pozitivních legislativních změn k dosažení co možná nejefektivnějšího řízení organizace.

Jiří Srstka:
Žádné podklady kromě shora uvedených jsem neobdržel, tedy ani ty,o kterých hovoří otázka.

Aleš Březina:
Rozpočty a hrací plány Národního divadla (dále jen ND) a Státní opery Praha (dále jen SOP) za posledních pět let, rozpočty na stávající sezónu a výhled na sezónu 2011/12. Analýzy návštěvnosti ND a SOP. Právní analýzy stavu obou institucí ve vztahu k zřizovateli, vypracované právníky MK ČR. Početní stavy uměleckých a administrativních zaměstnanců ND a SOP. Vlastní zkušenost pravidelného návštěvníka ND a SOP od roku 1998. A zkušenost dramaturgické spolupráce s následujícími operními domy a festivaly: Bregenzer Festspiele, Royal Opera House Covent Garden, Opera de Paris, Opernhaus Zürich, Teatro Massimo di Palermo, SOP, ND Praha a ND Brno.

Doporučil jste sloučení SOP s ND, nebo nějakou jinou formu dalšího fungování těchto divadel? A proč? Jaké jsou Vaše hlavní argumenty pro a proti transformaci Státní opery Praha a Národního divadla spočívající podle rozhodnutí Ministerstva kultury uveřejněného 6. 6. 2011 ve spojení obou divadel?

Radek Zdráhal:
Vzhledem k tomu, že jste byla přítomna jak veřejnému slyšení, tak jednání Senátu ČR za přítomnosti ministra, na výše uvedenou otázku bylo již odpovězeno vyčerpávajícím způsobem zvláště v souvislosti s pokusy jiných skupin SOP soubory rozpustit.

Jiří Srstka:
Nedoporučil jsem sloučení SOP a ND. O důvodech více můj rozhovor uveřejněný na Opeře Plus.

Aleš Březina:
Doporučil jsem transformaci SOP a ND jako umělecky i ekonomicky optimální řešení současné krize pražského operního života. Mé důvody pro návrh transformace: dlouhodobý umělecký úpadek SOP, její havarijní stav, její deficitní hospodaření v posledních dvou sezónách, neúnosné organizační soužití tří souborů ND ve stávajících prostorách, faktická totožnost sólistů, účinkujících v inscenacích ND a SOP, nutnost navýšit finanční prostředky na umělce, podmíněná ze strany zřizovatele větší transparentností obou institucí. Argumenty proti svému doporučení nemám.

Jaká je konkrétní umělecká, organizačně-provozní, personální, právní a ekonomická koncepce ministerstvem rozhodnutého řešení pro jednotlivé následující sezóny? A jaká je dlouhodobá vize takto spojených divadel?

Radek Zdráhal:
Opět se odvolám k Veřejnému slyšení a k dnešnímu jednání v Senátu ČR, ale z vašich reakcí a otázek jsem přesvědčen, že dochází k nepochopení celého procesu, neboť když např. hovoříme o přiblížení struktury organizace ND k tomu vídeňskému, je nám jasné, že nelze ponechat spojené organizace napospas konglomerátu ND bez dalších razantních zásahů a myslet si, že tzv. uděláme Vídeň. Jejich situaci nelze přeci slepě kopírovat, ale jak i oni sami říkají brát si to vyzkoušené a prověřené vhodné pro naše prostředí.
Co se představené koncepce v září týče, je logické vycházet ze známých parametrů, tj. krátkodobého či střednědobého výhledu.
Pro ministerstvo je důležité změnit nastavení spolupráce nejen se SOP a ND, ale se všemi svými příspěvkovými organizacemi. Je nutné nejen sledovat ty „nuly“ vyrovnaných rozpočtů na začátku a konci roku, ale aktivně vyhledávat možnosti úspor či lepších a efektivnějších řešení.
Dlouhodobě chce ministerstvo od SOP i ND kvalitní práci ve všech složkách těchto organizací, tj. nejen po stránce umělecké, kterou tak dáváte ministerstvu do úkolů. Jak bylo uvedeno také v Senátu, ministerstvo neudává ani netvoří umělecké koncepce, ale nutně pro tyto musí vytvářet vhodné předpoklady a prostředí.

Jiří Srstka:
Otázka hovoří o konkrétnosti koncepce. Tedy osobně znám pouze povšechnou koncepci, která byla prezentována ministrem kultury na tiskové konferenci.

Aleš Březina:
V rozhodnutí MK ČR z 6.6.2011 bylo uvedeno, že konkrétní koncepci představí ministr kultury v září 2011. Na tom se nic nezměnilo.

Jaké jsou konkrétní finanční náklady a úspory na ministerstvem kultury navržené spojení těchto divadel v roce 2011, v roce 2012 a v následujících letech ve srovnání s příspěvky, které MK ČR poskytlo dosud samostatných divadlům v roce 2011?

Radek Zdráhal:
Znovu zdůrazňuji, že Vámi neustále opakované sloučení není hlavním a jediným bodem změny, ale prvním a nutným krokem celkové transformace obou institucí.
V roce 2011 o úsporách nemůžeme hovořit, neboť se první zásadní změny promítají až do rozpočtů roků následujících. Jednorázové (v současné chvíli známé) náklady na majetkové propojení činí 7,4mil. Kč a předpokládané úspory 22mil. Kč. Znovu však důrazně upozorňuji, že jen nutné dorovnání platů SOP a ND se pohybuje v řádech desítkách milionů Kč resp. 20 mil. Kč. Srovnávat stávající příspěvky bez zásahů a jejich nutným navýšení, zejména u případu samostatné SOP s úsporami při majetkovém propojení bez navázání na další ukazatele je srovnávání nesrovnatelného.

Jiří Srstka:
Nebyl jsem s těmito čísly seznámen, pokud ovšem existují.

Aleš Březina:
Viz má předchozí odpověď.

Jaká bude výše příspěvku zřizovatele pro sloučené příspěvkové organizace SOP a ND pro rok 2012 a v následujících letech? Bude tento příspěvek navýšen o finanční prostředky na oznámenou rekonstrukci budovy Státní opery a případnou výstavbu nového provozního zázemí pro ND?

Radek Zdráhal:
V současné chvíli žádá MK ČR o navýšení příspěvků pro svou kapitolu v rozpočtu ČR pro rok 2012. Překvapuje mne Vaše další otázka, neboť velice dobře znáte pravidla rozpočtování a přípravu rozpočtů vzhledem k návrhům investic.

Jiří Srstka:
Viz odpověď na předchozí otázku.

Aleš Březina:
Viz má předchozí odpověď.

Je součástí ekonomického řešení prodej Anenského areálu, objektu na Flóře (ateliéry a dílny ND) a Apolináře (sklad dekorací)?

Radek Zdráhal:
Omlouvám se, ale této otázce dost dobře nerozumím. Pojem ekonomického řešení bez vztažnosti? Pokud hovoříme o návrhu řešení provozních problémů ND, tak prodejem stávajících budov může dojít k nalezení řešení při hledání potřebných finančních prostředků pro vybudování dostatečného zázemí. Tato otázka však byla také řešena a probírána na slyšení Senátu panem ministrem.

Jiří Srstka
Myslím, že ano.

Aleš Březina:
Součástí řešení je modernizace zázemí ND a SOP. Není mi známo, zda MK ČR hodlá některé z uvedených objektů prodat.

Podle prohlášení MK ČR dojde k 31.12.2011 k majetkovému propojení obou příspěvkových organizací pod IČ Národního divadla, přičemž obě instituce budou tvořit samostatné účetní jednotky, orchestry a sbory ND a SOP se organizačně neslučují a zůstávají samostatné, dojde ke sloučení souboru sólistů opery ND a SOP a ke spojení baletních souborů do jednoho baletního tělesa. Podle jakých konkrétních právních norem a jakých paragrafů má dojít ke splynutí – sloučení s ND? Znamená to, že k 31.12.2011 končí pracovní smlouvy zaměstnanců SOP (zanikne jejich zaměstnavatel)?

Radek Zdráhal:
§ 3 a § 4 zákona č. 203/2006 Sb. Ty pracovněprávní vztahy zaměstnanců SOP, které nezaniknou do 31. 12. 2011, převezme ND, stejně jako majetek a závazky, s nimiž SOP hospodaří. Toto právní nástupnictví je určeno na základě § 4 odst. 1 zákona č. 203/2006 Sb.
Ještě co se pojmosloví týče. Můžete si místo „účetní jednotky“, za které jsme tak hojně popotahováni, dosadit „účetní divize“.
Znovu opakuji, že nikomu z ministerstva nejde o likvidaci SOP, ale o vytvoření fungující struktury SOP a ND. Nikoli jednoho obrovského molochu. Samozřejmě, že se věci nezmění „do ideálna“ k 1.1.2012, ale rozhodně nezakládáme ruce a nečekáme, že změnu a potřebné kroky k ní vedoucí za nás někdo udělá.

Jiří Srstka:
S konkrétní právní analýzou jsem nebyl na MK ČR seznámen, pouze se o ní bez podkladů diskutovalo. Mimo tuto diskuzi se domnívám, že MK ČR jako zřizovatel dvou státních příspěvkových organizací má právo dvě takové organizace sloučit a to především podle zákonů o majetku státu a státních rozpočtových pravidlech. Stejně tak zákoník práce „umí“ slučování dvou právnických osob s tím, že dojde k cesi pracovních smluv na nového zaměstnavatele, tedy ND.

Aleš Březina:
To je dotaz na právníky MK ČR.

V čem spočívá umělecká koncepce Ondřeje Černého, šéfa opery od 1. 1. 2012 Rocca a šéfa baletu Petra Zusky a čím Vás přesvědčila? Nebo bude na místo ředitele ND po spojení s SOP vyhlášeno výběrové řízení?

Radek Zdráhal:
Vzhledem k tomu, že stávající smlouvy všech uměleckých šéfů a zejména ředitele ND jsou platné, pracujeme na změnách ve stávajícím složení. V budoucnu, v souvislosti s procesně-personálním auditem a novým organizačním uspořádáním, dojde také k řešení personálních otázek. Jak opět opakuji pana ministra, důsledně však chceme dodržovat výběr či potvrzení důležitých pracovníků řádným výběrovým řízením.
Umělecké představy jak pana Zusky, tak pana Rocca byly představeny panu ministru před jeho rozhodnutím o transformaci a budou dále prezentovány v září na tiskové konferenci. Myslím ale, že původní materiál pana Zusky z počátku t.r. již od paní Vláčilové máte, takže nové informace získáte stran dramaturgie a dalšího směřování. S panem Roccem intenzivně jednáme o budoucím organizačním uspořádání zejména opery ND. Umění ponechávám lidem k tomu povolaným.

Jiří Srstka:
Koncepce pana Černého (tu jsem vyslechl v ústní podobě) a pan Rocca mne nepřesvědčila. Koncepce Petra Zusky je zajímavá a je k velké diskuzi v tom smyslu, jak by v budoucnosti asi vypadaly umělecké výstupy velkého Národního baletu a v jakém by se odehrávaly množství.

Aleš Březina:
Umělecká koncepce Ondřeje Černého, Rocca a Petra Zusky nebyla předmětem mé práce. Na místo ředitele ND bude po spojení s SOP vyhlášeno výběrové řízení.

Zvažovali členové a konzultanti komise další osobnosti v čele ať už samostatných nebo spojených divadel a souborů? Jednali s nimi?

Radek Zdráhal:
Odborní konzultanti nebyli přizváni za účelem hledání osobností (viz vysvětlení pana Březiny na veřejném slyšení), byť samozřejmě souhlasím, že pokud nebude např. orchestr pracovat s kvalitními umělci, nedá se dlouhodobě jeho kvalita rozvíjet. Není však nikde řečeno, že v případě zahájení takových jednání již na oficiální úrovni, nebudou tito odborníci požádáni o vyjádření, neboť si opravdu ceníme jejich názoru.

Jiří Srstka:
Nic o tom nevím.

Aleš Březina:
Nezvažovali a nejednali.

Podle tiskové zprávy MK ČR z 6. června 2011 „řešení, které předkládáme, naše odborná skupina konzultovala s řadou zkušených odborníků u nás i v zahraničí.” Jmenovitě s kým Ministerstvo kultury konzultovalo předložené řešení? Jaké řešení doporučili Dr. Georg Springer a Dominique Meyer konkrétně pro pražskou situaci a na základě jakých podkladů a informací?

Radek Zdráhal:
K této otázce jste opět již plnou informaci slyšela na veřejném slyšení v Senátu z úst pana A. Březiny a nutno dodat, že si velice vážíme, že můžeme i nadále konzultovat postup s jednotlivými odpovědnými pracovníky vídeňského holdingu (zejména v otázkách organizačních).

Jiří Srstka:
Vím o tom jenom to, že pan náměstek Zdráhal při posledním jednání řekl, že poklady z Vídně má a že hovoří pro sloučení.

Aleš Březina:
Dr. Georg Springer a Dominique Meyer poskytli členům komise MK ČR a konzultantům tři hodiny svého času. Seznámili se s ekonomickou a organizační situací obou institucí (umělecká jim byla známa) a vyslechli si všechny návrhy řešení, kterými se komise postupně zabývala (a které prezentoval náměstek Zdráhal mj. na slyšení v Senátu 22.6. 2011). Ze všech návrhů oba shodně doporučili výhradně návrh úplné transformace ND a SOP, dr. Springer uváděl příklad fungování Bundestheater-Holding, zastřešující Wiener Staatsoper, Wiener Volksoper, Burgtheater a Theaterservice Wien. Dominique Meyer, srovnal své zkušenosti s vedením oper v Paříži a Lausanne a divadla na Champs Elysées v Paříži a doporučil kromě vídeňského modelu též model fungování pařížské opery (jeden zřizovatel, dva operní domy, dva orchestry atd.). Doporučení obou ředitelů byla míněna jako příspěvky do diskuse, komise MK ČR je nežádala o závazné schválení žádného z překládaných modelů řešení situace v SOP a ND.

V čem konkrétně spočívá zlepšení podmínek pro jednotlivé soubory a umělce práci umělců a efektivní rozdělování investic, jak uvedl ministr kultury Jiří Besser ve zprávě Ministerstva kultury ČR 6. června 2011? Budou platy stávajících zaměstnanců SOP navýšeny na úroveň platů zaměstnanců ND?

Radek Zdráhal:
Budou navýšeny. Vyplývá to ze zákoníku práce, podle kterého za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty náleží všem zaměstnancům jednoho zaměstnavatele stejný plat (tzv. princip rovnosti zaměstnanců).
Jak jste opět slyšela v Senátu z úst pana ministra, platy nejenže budou dorovnány, ale také navýšeny, resp. společně se zástupci uměleckých těles (umělecké rady, odbory), budou otevřeny, resp. otevřena v ND – v SOP totiž stávající není (?!)– kolektivní smlouva. Ta dále určí pravidla pro další motivaci umělců.
O zlepšení podmínek pro umělce hovořil také pan ministr v Senátu. Oba dobře víme, že platy jsou základem, ale poté každý soubor či odvětví potřebuje řešit jiné problémy (balet-důchody, orchestr-nástroje, apod.).
O investicích se budu znovu opakovat, ale zde se myslím shodujeme s panem doktorem Srstkou, který také upozorňoval na fakt, že snad nikdy nikdo neřešil výši příspěvku ND, že se pouze „přidělil a indexuje“. Změnou systému kontroly, příp. skladby či příprav rozpočtů a hlavně celkového přístupu ministerstva k organizaci docílíme té hledané efektivity. Hledáme odpovědi na otázky „proč to v ND stojí tolik v porovnání s…“ Jen tím chci opět zdůraznit, že jsme si vědomi i kladných stránek provozu SOP, které bychom chtěli využít pro změnu řízení provozu v ND. Není to však jednoduchý úkol a vyžaduje opravdu důkladné pojmenování procesů a nákladů na ně.

Jiří Srstka:
Pochopil jsem z vyhlášení ministra, že jde o to zachránit SOP před jejím zrušením a že jediná možná cesta, která tomu zabrání, je začlenění SOP do ND. Dále bylo proklamováno, že budou navýšeny platy zaměstnanců SOP tak, jak uvádíte v otázce. V neposlední řadě ministr uvedl,že součástí jeho úmyslu je i neprodlené vybudování nového výrobně skladového centra a sestěhování všech roztroušených objektů ND, sloužících jako jeho zázemí, do jednoho místa. MK ČR též hodlá provést hutnou opravu divadelní budovy SOP.

Aleš Březina:
To je otázka na pana ministra a předpokládám, že se k tomu vyjádří v září (viz odpověď na otázku č.3).

Dne 20. prosince 2010 oznámilo Ministerstvo kultury oficiálně „významnou investici, která příští rok (tedy v roce 2011) čeká Státní operu Praha“ s tím, že „situace je svým způsobem kritická, vyžaduje si razantní kroky… Nezbytně nutná rekonstrukce především technického zázemí Státní opery Praha se rozběhne už během příštího roku (tedy roku 2011). Stát reprezentovaný ministrem kultury Jiřím Besserem podpoří investici v řádu desítek milionů korun… Rekonstrukce technického zázemí není možné reálně provést za provozu opery. Jinak by se oprava historické budovy neúměrně prodloužila a také prodražila. Ministr Jiří Besser proto pověřil náměstka Radka Zdráhala, aby neprodleně začal připravovat detailní plán, jak náročnou investici organizačně a provozně realizoval.“ Kolik peněz bude na tyto účely vyčleněno (včetně projektu), kdy bude vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele a podle jakého časového harmonogramu se rekonstrukce bude provádět?

Radek Zdráhal:
Opět se domnívám, že k této otázce resp. tématu již byly řečeny všechny doteď známé informace. Co se harmonogramu týče, v roce 2011 budou všechny případné práce zahájeny bez nutnosti uzavřít budovu (tj. opravy za provozu). V roce následujícím se jedná o případné krácení sezón.

Jiří Srstka:
Nevím, neznám tyto podklady, o kterých hovoříte.

Aleš Březina:
Viz má předchozí odpověď.

Otázka pouze pro konzultanty: Bylo Vaše působení v pozici konzultanta uvedené pracovní skupiny Ministerstvem kultury ČR honorováno?

Jiří Srstka:
Nebylo honorováno.

Aleš Březina:
Působení v komisi nebylo nijak honorováno ani kompenzováno, já osobně jsem v ní pracoval, protože se již řadu let pohybuji v evropských operních domech a osud opery v Praze mne nesmírně zajímá a trápí.

(Poznámka: Na tuto otázku též odpověď Josefa Hermana výše)

Všem, kteří na mé otázky odpověděli, ještě jednou i zde – a také za čtenáře Opera Plus děkuji.

 

Podrobně o žádosti, adresované MK ČR, o poskytnutí informací, resp. seznamu požadovaných dokumentů, souvisejících s rozhodnutím o transformaci opery v Praze, v zítřejším navazujícím článku na Opeře Plus