FOK chystá svůj narozeninový koncert

Ve čtvrtek 20. listopadu vyvrcholí oslavy 80. sezony Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK 

Ne náhodou zkratka FOK začíná filmem. Totiž kvůli změnám ve filmovém průmyslu FOK vznikl a díky filmovému průmyslu přežil své těžké začátky. Blíže vysvětleno: rokem 1931 končí němý film a začíná zvukový. V součtu s vleklou hospodářkou krizí tak vznikla pro mnoho hudebníků složitá situace; spousta jich zůstala doslova na ulici. Doba přímo volala po založení nového orchestru. Nastalo mnoho pokusů, ale úspěšným projektem byl až ten Rudolfa Pekárka, který proběhl pravděpodobně někdy v roce 1934, avšak určitě v Restauraci U Kmochů, Ibsenova č. 1, Praha 2. Pekárek byl nejen vynikajícím hudebníkem, ovšem také schopným diplomatem. Sám na ta „filmová“ léta z Austrálie v červenci 1955 v dopise šéfdirigentovi Václavu Smetáčkovi vzpomíná: „Ve filmu se to stejně úspěšně vyvíjelo (tak jako spolupráce s Rozhlasem), neb nebylo by filmu, který nebyl synchronizován FOKem. Díky dobrým výkonům orchestru se podařilo sjednati dohodu s filmovou Unií, která ze začátku zaujmula nepřátelský postoj vůči FOKu.“ A hrdě dodává: „Příjmy členů z práce ve filmu byly značné a nebylo výjimkou, že příjem člena FOKu byl větší nežli člena České filharmonie.“ My ještě dodejme, že Pekárek šel tak daleko, že se dokonce stal členem výkonného výboru filmové Unie.Podle všech historických pramenů se zdá, že prvním „synchronizovaným“ snímkem, a vlastně i prvním zaznamenaným počinem čerstvě vzniklého orchestru, se stal slavný burianovský opus s hudbou Josefa Dobeše Hrdinný kapitán Korkorán. Datum premiéry 24. srpna 1934. Hned následující rok už to bylo filmů osmnáct. A postupně filmů přibývalo a přibývalo. Pomyslným vrcholem pak byl rok 1937 s jednačtyřiceti filmy. Když domyslíme, že orchestr zároveň pilně nahrával pro rozhlas a už také i koncertoval, byť celkem skromně, musel to být perný rok. Není divu, že do roku 1943, kdy štafetu přebírá Pražský filmový orchestr (časem přejmenovaný na legendární Filmový symfonický orchestr, FISYO), napočítáme kolem dvou set filmů, na jejichž vzniku se Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK svým hudebním umem podílel. Na narozeninový koncert 20. listopadu jsme pak vybrali melodie a písně z těchto filmů, které Salonní orchestr FOK (jeden z původních názvů) také podbarvil: Babička (1940, hudba Jiřího Fialy) – dokonce i s obrazem, Minulost Jany Kosinové (1940), z něj píseň Modravé dálky Jiřího Srnky, Těžký život dobrodruha (1941), z něj hit Sám já chodím rád od Emana Fialy, Dívka v modrém (1939), Hotel Modrá hvězda (1941) a z něj hned dva songy – Mám život hrozně rád a Slunečnice. Vše od hitmakera Slávy Emana Nováčka. Nutno doplnit, že všechny výše uvedené melodie upravil dirigent a také klavírista slavnostního večera Jan Kučera.

Díky natáčení filmové hudby orchestr nejen přežil krušná období – aby po druhé světové válce postupně rozkvetl ve špičkové koncertní těleso – ale stříbrné plátno nám také zachovalo i podobu orchestru, tváře tehdejších členů Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Podle všeho jsou filmy, kde orchestr vystupuje i herecky, celkem tři. Prvním z roku 1937 je film Karla Hašlera Jarní písnička, druhým oslavný životopisný film o Františku Kmochovi To byl český muzikant (1940) a konečně poslední film se jmenuje Modrý závoj (1941). Mezi hlavní hrdiny snímku patří nevidomá violoncellová virtuoska Marta. Krása její hry je na úvod filmu demonstrována její interpretací druhé věty Dvořákova Koncertu h moll. Sólo však v reálu natočil profesor Ladislav Zelenka, a ačkoli hlasatel ohlašuje, že Martu doprovází orchestr rozhlasový, na židlích ve studiu sedí muzikanti ze Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Jen pro ten narozeninový večer nahradí Ladislava Zelenku violoncellista, který je se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK svázán již od roku 1994, totiž Jiří Bárta. Původní Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nahradí dnešní FOK, o sedmdesát tři let mladší.Program dále doplňuje, respektive první polovinu koncertu bude uzavírat slavnostní pochod Vivat Olympia přímo od Václava Smetáčka (1906–1986), který se dokonce zachoval v nahrávce dirigované Rudolfem Pekárkem. Slavnostní pochod Vivat Olympia byl dokončen v roce 1939. Smetáček skladbu pravděpodobně vytvořil pro dvanácté letní olympijské hry, které měly být původně v Japonsku, pak v Helsinkách, kam Smetáček zaslal partituru organizačnímu výboru. Letní hry se ale nakonec nekonaly vůbec.

Podstatnou, a proto nepřeslechnutelnou součástí narozeninového koncertu budou také osobnosti moderátora/zpěváka a dalších vzácných hostů. Začněme dámou, Dagmar Peckovou. Zpívá se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK od roku 1989 a v sezoně 2011/2012 byla dokonce jeho rezidenční sólistkou. Kromě „filmových“ písní se večer paní Pecková představí i v árii, totiž slavné Summertime z opery Porgy a Bess George Gershwina (1898–1937). Dílo pochází z roku 1935. Pavel Šporcl se poprvé se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK představil v roce 1988 a posledním společným počinem bylo nahrávání Korngoldova Houslového koncertu. „Houslista s šátkem“ si pro svůj sólový výstup vybral virtuózní Cikánské melodie z roku 1878 od Španěla Pabla de Sarasate (1844–1908). Jazzman a skladatel Jiří Stivín sice s orchestrem FOK nikdy nehrál, ale byl dlouhá léta hvězdou edukativních pořadů Koncertního jednatelství FOK v kostele sv. Šimona a Judy; zazní Stivínovy Jazzové doteky Slovanských tanců Antonína Dvořáka a z nich tanec č. 8, furiant. Ani Ondřej Havelka, v roli moderátora a zpěváka, není na koncertě přítomen jen z toho důvodu, že se hraje „jeho“ hudba a je posledním prvorepublikovým elegánem. Havelka je se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK spojen rodinně, a to skrze tatínka Svatopluka, vynikajícího skladatele, zejména pro bicí nástroje, jemuž v minulosti Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pravidelně jeho díla premiéroval. Mimochodem všichni sólisté v příští sezoně se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK vystoupí v rámci abonentních koncertů. Jiří Bárta dokonce již v sezoně nynější; v březnu 2015 provede Šostakovičův první Violoncellový koncert.

A konečně: kdo by chtěl téma FOK a film, jemuž je narozeninový koncert zejména zasvěcen, prozkoumat podrobněji, odkazujeme na kompendium Český hraný film, díl 2, léta 1930–1945. Nechť toto putování vede dvěma směry: za zajímavými filmy zmíněných let a za orchestrem, který v těžkých letech dvacátého století sloužil filmovému umění. Příhodně také při příležitosti galakoncertu vychází DVD plné klipů z filmů třicátých a čtyřicátých let: titul se jmenuje Filmy pod taktovkou orchestru FOK.

Autor je dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy – FOK
Foto archiv FOKu