Epos o Gilgamešovi: velkolepé dílo zazní v Brně poprvé v kritické edici

Stále naléhavě aktuální otázky přátelství, lásky a smrti v oratoriu Bohuslava Martinů 

Na čtvrtek 11. a pátek 12. prosince 2014 Filharmonie Brno přichystala – symbolicky k zakončení Roku české hudby 2014 a v roce padesátého pátého výročí úmrtí Bohuslava Martinů (1890–1959) – provedení velkolepé skladby Epos o Gilgamešovi. Dílo z roku 1955, které je svým způsobem mimořádné nejen v tvorbě Martinů, ale i v celé světové literatuře, zazní u nás vůbec poprvé v originální anglické verzi (ovšemže s českými titulky). Punc výjimečnosti dodá brněnskému provedení poloscénické ztvárnění díla, jak si Martinů původně představoval, a také fakt, že půjde o premiéru kritické edice díla, kterou připravil muzikolog Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů, ve spolupráci s nakladatelstvím Bärenreiter.

Martinů vytvořil Epos o Gilgamešovi ve svém vrcholném exilovém období během pobytu na jihu Francie, pouhé čtyři roky před svou smrtí. Sáhl po nejstarší dochované slovesné památce lidstva a při kompozici svého díla použil celosvětově uznávaný překlad do alžbětinské angličtiny, který roku 1928 pořídil archeolog a oxfordský profesor Reginald Campbell Thompson.Martinů byl eposem z počátku babylonských dějin zaujat natolik, že vlastní práci na skladbě započal teprve po několikaletém pronikání do jeho filozofické podstaty. „Pročítal znovu celý epos a uvažoval, který díl z něho by měl zhudebnit,“ uvedla ve svých vzpomínkách Charlotte Martinů. Sám skladatel se k volbě tématu vyjádřil takto: „Přes mocný pokrok, který jsme udělali v technice a průmyslu, shledal jsem, že se nezměnily city a otázky, které člověkem hýbají, a že existují v literatuře nejstarších národů, o níž jsme zpraveni, právě tak jako v naší. Jsou to otázky přátelství, lásky a smrti. V Eposu o Gilgamešovi se ozývá velmi intenzívně a téměř s bolestnou úzkostlivostí přání nalézt na tyto otázky odpovědi, které doposud hledáme.“Epos o Gilgamešovi sestává ze tří takřka stejně dlouhých částí nazvaných Gilgameš, Smrt Enkiduova a Zaklínání (Invokace). Je napsán pro sólisty (soprán, tenor, baryton, bas), recitátora, smíšený sbor a orchestr. Martinů jej komponoval pro komorní orchestr Paula Sachera. To předurčilo komornější obsazení orchestru. Přestože se zmínil, že by se „potřeboval vyjádřit v orchestru mohutněji“, vyznívá Gilgameš monumentálně.

K premiérovému uvedení díla došlo v lednu 1958 ve švýcarské Basileji pod Sacherovou taktovkou.Před premiérou Martinů vyložil dirigentovi svou ideu poloscénického provedení: „Jde o starý obřad a v posledku o babylónský lidový mirákl a jako takový by (jeho provedení) mohlo, ba dokonce mělo vykazovat jistou uvolněnost, která by v případě oratoria nebyla na místě.“ Což konkrétně mělo vypadat tak, že by „sólistům a sboru měl být v mezích koncertního provedení dovolen jistý pohyb, ale samozřejmě, že ne jako v opeře. Kde to bude nezbytné, měli by se zpěváci obracet spíš jeden na druhého, než k publiku, a sbor se také musí podílet na ději, neměl by zůstávat statický a stát zpříma. Chci říct, že je třeba Epos rozpohybovat, ostatně stejně si myslím, že byl původně určitě předváděn jako lidová hra. To vše ale samozřejmě jen diskrétně, chtěl bych jen osvobodit koncertní pódium, dovolit nějaká gesta a kroky, aby se vytvořila iluse, že se něco děje, nikoli nechat pěvce nehybné a strnulé, ponořené výhradně jen do svých vokálních partů.“ Sacher se k této myšlence postavil odmítavě a Epos o Gilgamešovi provedl jako koncertní oratorium. Brněnské provedení bude pokusem tuto pozapomenutou ideu Bohuslava Martinů na pódiu oživit, kteréhožto úkolu se zhostí Radim Vizváry, výrazná postava současného mimického divadla.

K realizaci Gilgameše si brněnští filharmonikové řízení šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem přizvali dále česko-slovenskou pěveckou špičku (Adrianu Kohútkovou, Martina Šrejmu, Jiřího Hájka a Adama Plachetku), Český filharmonický sbor Brno, vypravěčské role se ujme Brian Caspe, v Praze usazený americký herec se skvělým citem pro hudbu.

Vypravěč – Brian Caspe
Soprán – Adriana Kohútková
Tenor – Martin Šrejma
Baryton – Jiří Hájek
Basbaryton – Adam Plachetka
Mim – Lukáš Šimon

www.filharmonie-brno.cz

Autor je dramaturgem Filharmonie Brno
Foto archiv, Filharmonie Brno, MHF Brno, Petr Kurečka