Seznamte se: Adam Honzírek

Představujeme současné nejúspěšnější studenty českých středních a vysokých hudebních škol. Tentokrát je to první kontrabasista České filharmonie Adam Honzírek, který letos zakončí Konzervatoř Jana Deyla ve třídě prof. Pavla Klečky.

Kdy a kde jste se narodil?
Na jaře 1997 v Boskovicích.

Řekněte nám něco o Vaší rodině a jejím vztahu k hudbě…
Naše rodina má rozhodně pozitivní vztah k hudbě, ale kromě mě se jí nikdo nevěnuje profesionálně. Můj nejstarší bratr, který je povoláním právník ovšem každou neděli hrává v jeho obci v kostele na varhany při mši.

Jaké byly Vaše hudební začátky?
Když mi bylo dvanáct let, tak jsem se začal seznamovat s naší starou kytarou a maminka mě naučila několik prvních akordů. Potom jsem chtěl být rockovou hvězdou a hrál jsem nějakou dobu na elektrickou kytaru. V patnácti letech jsem si zvolil kontrabas a toho se držím dodnes.

Proč jste si nakonec vybral právě svůj obor?
Kontrabas mě lákal a zároveň jsem si pragmaticky řekl, že se s ním prosadím lépe než s kytarou.

Jací byli vaši dosavadní učitelé a jaké s nimi máte zkušenosti? Máte za sebou i řadu mistrovských tříd a kurzů s předními hráči světových orchestrů jako Ödön Rácz, Igor Elisejev nebo Volkan Orhon…
Na ZUŠ v Boskovicích mě učil nejdřív Martin Krajíček a později na kontrabas Petr Vymazal, jsou to oba mimořádní muzikanti a nebýt jich, tak bych asi nikdy neměl k hudbě takový vztah. Poté jsem studoval jeden rok na Konzervatoři Brno ve třídě profesora Pavla Klečky. U něho studuji dál i na Konzervatoři Jana Deyla a letos se chystám absolvovat. Pan Klečka je mimořádný pedagog, vždy mě strašně motivoval a předal mi ohromné množství zkušeností. Pod jeho vedením jsem strávil dva a půl roku v orchestrální akademii PKF- Prague Philharmonia a byla to obrovská škola. Je spousta dalších lidí a událostí, které mě posunuli kupředu. Ať už to byly ony zmiňované masterclassy nebo i to, co jsem okoukal od starších profesionálů, se kterými jsem se kdy potkal v orchestru. Rád bych zmínil všechno a všechny, ale to by bylo nadlouho.

Účastnil jste se různých hudebních soutěží. Jaké soutěže to byly, kterých si považujete nejvíce a jaký pro Vás měly přínos? Získal jste například první cenu na Soutěži konzervatoří a druhou cenu v Interpretační soutěži České filharmonie…
Už na ZUŠ jsem se zúčastnil dvou soutěží, později jsem byl dvakrát na Soutěži konzervatoří, dvakrát na soutěži Pro Bohemia Ostrava, na Kontrabasové soutěži Františka Černého a Jana Geissela v Holicích, na Eurovision Young Musicians, na BASSPRAGUE 2016, na Instrumentální hudební soutěži v Markneukirchenu a naposledy to byla právě Interpretační soutěž České filharmonie. Ze všech kromě Markneukirchenu a BASSPRAGUE jsem si dovezl nějaké ocenění, ale právě tyhle soutěže mi byly asi největší školou, protože jsem se tam jako jeden z nejmladších účastníků potkal s ostřílenými vysokoškoláky z nejlepších škol světa. Soutěž České filharmonie byla také velkou výzvou, protože jsem tam jako kontrabasista soupeřil s klavíristy, zpěváky a houslisty, prostě s lidmi, kteří hrají na jaksi „sólovější“ nástroje než já. Tím větší jsem z toho měl radost, když nám sdělili výsledky.

Co považujete za svůj zatím největší životní úspěch?
Určitě to, že jsem se dostal na místo prvního kontrabasisty České filharmonie.

Jaký je Váš profesní vzor?
Mým největším hráčským vzorem je bývalý první kontrabasista London Symphony Orchestra Rinat Ibragimov. Velkým vzorem mi vždycky byl a stále je Pavel Klečka.

Kam byste to chtěl ve svém oboru dotáhnout?
Teď jsem spokojený, moc neuvažuju, jestli jít někam dál. Hlavně bych chtěl hrát hezky.

Jakou hudbu provozujete nejraději?
Moc rád hraju Mozarta, Schuberta, Janáčka a i úplně novou hudbu. Těžko říct, dalo by se toho napsat tolik.

Jakou hudbu rád posloucháte?
Asi nejradši mám právě Janáčka.

Jak trávíte volný čas a jaké jsou Vaše mimohudební koníčky?
Odpočívám, potkávám se s kamarády, hraju hry, trochu čtu, …

Co Vám dokáže udělat největší radost?
Vydařený koncert.

Jaké je Vaše největší přání?
To fakt nevím.

Přejeme hodně štěstí a úspěchu ve vašem osobním i profesionálním životě!

Slovo profesora Pavla Klečky:
“V osobě Adama Honzírka se sešly všechny aspekty potřebné k tomu, aby z něj byl nejlepší kontrabasista současnosti, tzn. neobyčejný talent provázaný nevšední pílí podpořený velkou inteligencí. Vzpomenu jednu situaci. Od počátku své učitelské kariéry jsem pořádal třikrát, čtyřikrát do roka u sebe doma tzv. kontrabasové víkendy. Přijeli ke mě všichni studenti a od pátečního odpoledne do nedělního podvečera v každé místnosti hráli a já mezi nimi procházel a dával jim hodiny. Po jednom takovém dnu jsem si vzal nástroj a začal cvičit na svůj sólový koncert. Kluci mě pozorně poslouchali a pak jeden pravil: ‘Takhle já nikdy hrát nebudu’ a Adam odvětil: ‘Ale já bych chtěl.’ V téhle větě je řečeno všechno.. A to byl v prvním ročníku…”

 

Adam Honzírek se narodil 28. května 1997 v Boskovicích, kde absolvoval základní školu a gymnázium. Po maturitě studoval rok na konzervatoři v Brně. V roce 2015 začal svá studia na Konzervatoři Jana Deyla ve třídě prof. Pavla Klečky. Účastnil se řady domácích i zahraničních soutěží, jako například Soutěž konzervatoří, Pro Bohemia Ostrava, Kontrabasová soutěž Františka Černého a Jana Geissela v Holicích, Eurovision Young Musicians, BASSPRAGUE 2016, Instrumentální hudební soutěž v Markneukirchenu a Interpretační soutěž České filharmonie; z většiny si odnesl ocenění. Od roku 2016 účinkuje s PKF – Prague Philharmonia a v lednu 2019 se stal prvním kontrabasistou České filharmonie.