Před 140 lety zemřel ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij

Modest Petrovič Musorgskij se narodil 21. března 1839 do vážené důstojnické rodiny ve venkovském Karevu. Hudební základy mu předala jeho matka, hru na klavír studoval současně s gymnáziem u Antona Gerkeho v Petrohradě.

Přestože projevoval mimořádné hudební nadání, po maturitě nastoupil na příkaz otce do vojenské služby a hudbu zcela upozadil. Z důstojníka maloměstské posádky se po dvou letech raději přesměroval k nudné úřednické práci, přijal post ministerského úředníka a posléze správce lesního úřadu. Posty měnil v krátkém časovém úseku, poněvadž díky celoživotním těžkým depresím ho žádné povolání dostatečně neuspokojovalo.

Po seznámení s členy volného sdružení ruských skladatelů pod názvem Mocná hrstka (Milij Alexejevič Balakirev, Alexander Borodin, César Kjui a Nikolaj Rimskij-Korsakov), se vrátil ke studiu hudby a rychle získal renomé dokonalého klavírního improvizátora. Po několika letech neuspokojivého profesního života tak nalezl činnost, která ho bavila. Bohužel, jeho nadšení skončilo poměrně rychle. V roce 1865 zemřela Musorgskému matka. Jeho deprese se prohlubovaly, propadl alkoholismu a tím jeho hudební činnost upadala.

Musorgskij zemřel 28. března 1881 ve svých dvaačtyřiceti letech na infekční onemocnění v Petrohradě. K hospitalizaci byl přijat jako důstojnický sluha. Je pohřben na Tichvinském hřbitově.

Přestože zemřel poměrně mlád a hudbě se věnoval krátký čas, zkomponoval mnoho oper, skladeb pro klavír a orchestrálních skladeb, které jsou často hrány i v dnešní době. Například opery Boris Godunov, jejíž libreto si napsal sám na motivy Puškinovo tragédie a Ženitba, orchestrální skladba Noc na Lysé hoře a klavírní cyklus Obrázky z výstavy inspirovaný malířem Viktorem Hartmanem. Musorgskij se významně zapsal do historie písňové tvorby – zkomponoval zhruba šedesát písní. Mezi nejvýznamnější patří cyklus Písně a tance smrti. Jeho nejslavnější písní je Píseň o bleše. Mnoho děl však kvůli alkoholismu nedopsal.

Byl inspirací pro ruské skladatele první poloviny 20. století, například pro Šostakoviče a Prokofjeva. Musorgskij je označován nejen za tvůrce realismu v hudebním dramatu, ale i za přímého předchůdce hudebního impresionismu. Po Musorgském je dokonce pojmenován kráter na planetě Merkur.