Album týdne Normana Lebrechta: Weinberg – Komorní symfonie č. 2 a 4; Light in Darkness

Na přelomu století nahrávky hudby Mieczysława Weinberga téměř neexistovaly, jeho dílo byste našli snad na pár poškrábaných sovětských deskách. Dnes je Weinbarga v katalozích nahrávacích společností tolik, že člověk ani netuší kde začít, když chce poznat jeho dílo.

Weinberg byl jedním z těch skladatelů – podobně jako například Martinů nebo Milhaud – kteří neustáli komponovali, nehledě na to, jestli jim za to někdo platil. Ke konci života, kdy měl na kontě 26 symfonií (většinu z nich nikdy neuvedenou), začal komponovat komorní symfonie a smyčcové kvartety, v naději že alespoň menší ansámbly budou mít o jeho hudbu zájem.

Jako uprchlík před nacistickou invazí Polska se Weinberg stal přítelem a následovníkem Šostakoviče, aniž by přišel o prvky, které jeho tvorbu činily unikátní – především vliv Mahlera a židovské hudby. Jeho druhá a čtvrtá komorní symfonie, zde v podání Minského Východo-západního komorního orchestru klavíristy Rostislava Krimera, srší nervózní energií a frustrací z nenaplněných ambicí. Druhá, z roku 1987, je plná nervozity z nadcházejícího rozpadu. Weinbergova Komorní symfonie č. 4 je prakticky neodolatelná. Je to klezmerem inspirovaná skladba pro smyčcový orchestr, klarinet a triangl, která zní jako napůl oslava a napůl nářek nad kolapsem Sovětského svazu.

Druhé recenzované album, Light in Darkness, obsahuje pár kratších komorních skladeb. Weinbergovo Klavírní trio, op. 24 z roku 1945 je jako malá symfonie, na této nahrávce v silné interpretaci německého houslisty Linuse Rotha, argentinského klavíristy José Gallarda a německého cellisty Danjula Ishizaky. Tato skladba je v podstatě žurnalismus v hudební formě – esej o konci nejhorší války v historii lidstva. Ale Weinberg je o dost rafinovanější než většina esejistů, a jeho zprvu oslavná skladba se brzy změní v nepokojně znějící příběh válečného uprchlíka. Následující dvojice Písní beze slov z roku 1947 nám pak jasně sděluje, že nad Evropou se opět stahují mračna.  Weinberg byl naprostým mistrem nevyřčených emocí.

Ukázky:

Mieczysław Weinberg: Chamber Symphonies Nos. 2 and 4
Mieczysław Weinberg: Komorní symfonie č. 2, op. 147
Mieczysław Weinberg: Komorní symfonie č. 4, op. 153

Igor Fedorov – klarinet
Rostislav Krimer – dirigent
Východo-západní komorní orchestr Minsk

Label: Naxos Records
Datum vydání: Září 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****

Light in Darkness
Mieczysław Weinberg: Klavírní trio, op. 24
Mieczysław Weinberg: Sonáta pro dvě housle, op. 69
Mieczysław Weinberg: Dvě písně beze slov

Linus Roth – housle
José Gallardo – klavír
Danjulo Ishizaka – violoncello
Janusz Wawrowski – housle

Label: Evil Penguin Classic
Datum vydání: 5. listopadu 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****