Vydařená muzikofiletika Ondřeje Tichého
Samému koncertu předcházela půlhodinová procházka. Ta měla posluchače naladit na nadcházející meditativní večer. Průvodce Ondřej Tichý vyzval příchozí, aby ztišili svoji mysl a během procházky se zaposlouchali do hluků města a do zvuků přírody. Hezký nápad, jeho realizace však byla obtížná. Procházka vedla kolem kostela sv. Šimona a Judy a kolem zdí areálu Nemocnice Na Františku. Značná část této trasy je přitom populární veřejnou toaletou, vizuální a čichové vjemy tak romantickou sluchovou procházku poněkud zastínily.
Následovala prohlídka kostelního kůru, který většinou nebývá přístupný veřejnosti. Účastníci koncertu si tak mohli zblízka prohlédnout stařičké varhany, na které během svého pobytu v Praze zahrál Joseph Haydn či Wolfgang Amadeus Mozart. Průvodce Ondřej Tichý, který mimojiné vystudoval sbormistrovství chrámové hudby, zde také vyzval ostatní, aby si s ním na kůru zazpívali. Většina přítomných se naštěstí nestyděla a opakovala po něm jako hlasitá ozvěna krásné melodie.
Koncert začínal později, než bývá pro koncerty tohoto typu obvyklé, o půl deváté. Židle v publiku byly rozestavěny do oválu, uvnitř něj se hrálo a zpívalo. Posluchači i hráči tak byli v uzavřeném kruhu. Na úvod koncertu Tichý předestřel, že záměrem večera je poklonit se našim předkům a tomu, co nám tu zanechali. Podotkl také, že v minulosti byly hudba a architektura vnímány jako propojené disciplíny, obě založené na matematice. Jak řekl Tichý: „Architektura je zhmotněná hudba a hudba je tekutá architektura“.
Posluchači tak mohli být svědky toho, jak se v průběhu večera tekutá architektura rozlévá v různých dynamikách a tembrech v prostorách kostela. Bylo příjemné zaměřit se na hudbu jako na čistě sluchovou záležitost, jako zvědavé dítě. Ačkoliv publikum tvořili jen dospělí, mnozí z nich v průběhu večera jako děti viditelně ožívali.
Posluchači se zprvu zapojovali zpěvem, někteří i hrou na hudební nástroje, které jim Tichý náhodně rozdal. Dva posluchači se také zapojili svými telefony. Své příchozí hovory nechali poměrně dlouho vyzvánět. Nutno dodat, že vyzváněcí melodie byly v obou případech osobité. Jeden ze zmíněných posluchačů dokonce hovor zvedl a hlasitě do sluchátka řekl: „Teď nemůžu, jsem na koncertě.“
Postupně se meditativní koncert překlenul do jakési mozaiky klasické, převážně barokní hudby. Hudebníci experimentovali s akustikou kostela. V průběhu večera hráli v různých formacích na kostelním kůru i dole v sále. Výtečná varhanice Jiřina Marešová hrála většinu času na přenosné varhany v sále, ale v polovině večera posluchačům představila i kostelní varhany. Potvrdilo se, že jsou v dost zbídačeném stavu. Doufejme, že se v brzké budoucnosti podaří je nechat opravit.
V druhé půlce večera zazněly dvě Händelovy ódy – Óda na sv. Cecilii HWV 76 a Óda k narozeninám královny Anny HWV 74, Bachova Invence g-moll č. 11 BWV 782 a kantáta Ich hatte viel Bekümmernis BWV 21. Hráči zahráli všechny skladby citlivě a s ohledem k dobovému stylu, krásně ladili. Bohužel, meditační večer byl těmito kusy trochu narušen. Formálně odění hráči najednou působili velmi seriózně, snaživě a chvílemi i upjatě. Lakýrky hobojisty Jurije Likina byly naleštěny velmi důkladně a jejich odlesky nedaly přehlédnout. Vždy, když dohráli, zdálo se trapné jim nezatleskat. Z meditačního večera se stával regulérní koncert.
Ke konci však meditační večer znovu ožil. Posluchači byli opět vyzváni, aby zpívali a hráli. Průvodce Ondřej Tichý předzpívával Svatováclavský chorál, kdo chtěl, zpíval doprovodné melodie s ním. Poté nenuceně milý a citlivý průvodce poděkoval publiku za to, že se večera zúčastnilo a dodal: „Jsem rád, pokud koncert naplnil účel. A pokud ne, tak…ne.“ Všichni přítomní se zasmáli a rozešli se domů. Mnozí vypadali, že opravdu odcházeli s větším pocitem klidu, než když na koncert přicházeli.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK: Pod znějícími klenbami – Meditační Nokturno
13. května 2024, 20:30 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
Program:
Georg Friedrich Händel: Pochod z Ódy ke dni sv. Cecilii HWV 76
Georg Friedrich Händel: Sinfonia a Largo z Ódy k narozeninám královny Anny HWV 74
Johann Sebastian Bach: Invence g-moll č. 11 BWV 782
Johann Sebastian Bach: Sinfonia z kantáty Ich hatte viel Bekümmernis BWV 21
Svatováclavský chorál
Účinkující:
Ondřej Tichý – průvodce a spoluautor večera
členové Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK:
Lubomír Kovařík – trubka
Petr Sedlák – fagot
Jurij Likin – hoboj
Josefína Matyášová – housle
Jiřina Marešová – varhany
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]