Album týdne Normana Lebrechta: Franz Schmidt – Génius, nebo jen Brucknerův stín?

Rakouský skladatel, violoncellista, klavírista a pedagog Franz Schmidt byl dlouho po skončení druhé světové války posuzován a odsuzován podle jednoho ze svých posledních větších děl – přitom je pokračovatelem tradice vídeňského romantismu. Jen neměl v životě tolik štěstí jako jiní skladatelé... A zdá se, že jej nemá ani po smrti. Mezinárodně uznávaný hudební kritik Norman Lebrecht si vybral k poslechu čerstvě vydaný set čtyř CD s jeho symfoniemi v podání Malmö Symphony Orchestra, diriguje Vasilij Sinajskij.
Franz Schmidt (zdroj Challenge Records International)
Franz Schmidt (zdroj Challenge Records International)

Co by byl život hudebníkův bez trošky Schmidta. Nedokážu spočítat, kolik dirigentů se mě snažilo přesvědčit, že vídeňský violoncellista patří mezi velké skladatele, ani kolik hodin jsem věnoval pokusům pochopit jejich nadšení. Marně. Tápu, co dál, jakmile mě přestane bavit obdivovat brilantnost partitury…

Schmidt byl violoncellistou dnešní Vídeňské státní opery a Vídeňské filharmonie pod vedením Gustava Mahlera – po roztržce s jeho švagrem, koncertním mistrem Arnoldem Rosé, ale odešel ve zlém (Rosé zabránil Mahlerovi, aby Schmidta jmenoval koncertním mistrem violoncell ve filharmonii, pozn. red.) Stal se učitelem na konzervatoři a nakonec ředitelem městské hudební akademie a volný čas trávil komponováním symfonií. První jeho žena byla od roku 1919 hospitalizována v psychiatrické léčebně (později byla zavražděna dle zákonů nacistické eutanázie), dcera Emma zemřela při porodu. Když došlo k připojení Rakouska k nacistickému Německu, byl pověřen zhudebněním textu Oskara Dietricha Německé vzkříšení – pod nátlakem přijal (z obav o svého nemanželského syna, jehož matka byla židovka), ale zemřel ještě před jejím dokončením (je možné, že kantátu ani dokončit nehodlal, neboť se po přerušení práce na tomto díle se ještě věnoval skladbám pro jednorukého klavíristu Paula Wittgensteina). Štěstí mu nepřálo.

Tento neobvyklý cyklus jeho symfonií diriguje ve švédském Malmö velmi dobrý ruský dirigent Vasilij Sinajskij, jeden z nejpoučnějších interpretů Šostakoviče. Všechny symfonie jsem pečlivě vyslechl a vychutnal si jejich strukturální eleganci a vnitřní provázanost, aniž bych se kdy cítil ohromen nebo rozrušen.

Primárním vlivem je Bruckner s příměsí Richarda Strausse. Ve Třetí a Čtvrté symfonii jsou momenty, kdy se zdá, že se Schmidt blíží k vyvrcholení, aby se opět stáhl do orchestrálního oparu. Velká část Brucknera musí znít violoncellistovi v částech, ve kterých nehraje, právě takto – jako zvuková stěna bez střechy, podlahy a obytného vybavení. A tak to jde do nekonečna. Malmö Symphony hraje s chvályhodnou trpělivostí. Sinajskij dělá, co může. Je tu docela pěkné Chaconne, které trvá necelou půlhodinu. To bych považoval za vrchol.

Ukázka na YouTube:

Franz Schmidt: Complete Symphonies

Franz Schmidt: Symfonie č. 1 (Notre Dame, Act I: Introduction, Interlude, Carnival Music)
Franz Schmidt: Symfonie č. 2 (Fuga Solemnis)
Franz Schmidt: Symfonie č. 3 (Chaconne)
Franz Schmidt: Symfonie č. 4 (Variations on a Hussar’s Song)

Malmö Symphony Orchestra
Vasilij Sinajskij – dirigent

Label: Naxos
Datum vydání: 25. října 2024
Hodnocení Normana Lebrechta: ***

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments