Album roku 2024 Normana Lebrechta: Organický Byčkov a nadčasový Kremer

Zatímco pro velká vydavatelství byl rok 2024 poklidný, menší zažívají bouřlivé období. Došlo k prodeji čtyř nezávislých labelů – Hyperion společnosti Universal, Bis Applu, Chandos Klausi Heymannovi a Divine Art nyní patří společnosti Rosebrook – což byl asi největší otřes na hudebním trhu za poslední desetiletí, který v nás vyvolává otázky, kolik z jejich zarputilé originality přežije v nadcházející dekádě.

Při výběru Alba roku hledám projekty, které nejen definují svou dobu, ale zároveň obstojí ve zkoušce času. S velikány je možné srovnávat nahrávku Sibeliova Houslového koncertu d moll, op. 47 a Prokofjevova Houslového koncertu č. 1 D dur, op. 19, které nahrála Janine Jansen pro nakladatelství Decca.

Mozartova klavírní tvorba v podání Yundi Liho (Warner) představuje další příklad – jedinečná a neopakovatelná sbírka interpretací.

Koncertní nahrávky Klause Tennstedta vydané společností Doremi jsou nepostradatelné pro všechny nadšence a obdivovatele jeho dirigentského umění.

Naprosto organicky působí nahrávky 7. a 8. symfonie Antonína Dvořáka v podání České filharmonie pod vedením Semjona Byčkova – rozhodně nejde o žádnou dietní verzi.

Podobně epochální je rozloučení Marka Eldera s Hallé Orchestra Manchester prostřednictvím nahrávek obou Elgarových symfonií, vydaných na jejich vlastním labelu.

Albem roku je pro mě ale CD houslisty Gidona Kremera (ECM) Song of Fate, na kterém interpretuje hudbu svých současníků. Šestasedmdesátiletý Kremer na něm mísí baltské skladatele s polsko-sovětským Mieczyslawem Weinbergem a propojuje vzpomínky na sovětskou myšlenkovou nadvládu se šuměním nezávislosti u zamrzlého moře.

O Písních osudu jsem psal v únoru 2024: Kremerovo odhodlání hrát na housle ve věku, kdy se většina jeho kolegů už dávno věnuje jen dirigování, ukazuje, jak úzce považuje tento nástroj za svůj osobní hlas. V průběhu let se jeho tón zjemnil od moskevské preciznosti k oblé, všeobjímající vřelosti. Tato asketická a povznášející nahrávka je prodchnuta lidskostí a idealismem. Pochybuji, že jsem kdy dříve tolik doporučoval novou desku jako nezbytnou. Tuto však určitě ano.