Rudolfinum – hudební hody

Poslední týden jsme si díky programu v Rudolfinu mohli připadat jako v opravdové světové metropoli.

O+

22. února vystoupil na koncertu Českého spolku pro komorní hudbu barytonista Matthias Goerne. Způsobem, který doslova bral dech, přednesl písňový cyklus Ludwiga van Beethovena An die ferne Geliebte a Schwanengesang Franze Schuberta. Jak zde již poznamenala jedna ze čtenářek, i bez čtení textů bylo z Goerneho projevu možné poznat, o čem ta která píseň je, a já dodávám, že se mu všechny city a nálady podařilo věrně vystihnout, takže jsem z koncertu odcházel v mírné depresi, neboť se jedná o písně inspirované dávnou a někdy ztracenou láskou a vzpomínkami na domov i mládí. Na klavír – neméně dobře – doprovázel Alexander Schmalz.

Matthias Goerne

24. února vystoupil na mimořádném koncertě světoznámý dirigent a klavírista Daniel Barenboim. Recenzi koncertu naleznete zde.

Daniel Barenboim

25. a 26. února pak Česká filharmonie hostila stejně slavného dirigenta Sira Johna Elita Gardinera. I když nemám moc rád příspěvky, kde autor/ka píše, co měli k večeři před koncertem či představením (tacos), jak se do sálu dostali (tramvají a přes most pěšky) a kolik je stál lístek (50 Kč studentský), rád bych se s Vámi podělil o svou příhodu – přijde mi pro „nás“ příznačná: okolo místa, kde jsem seděl byla obě sedadla volná. Když jsem zpozoroval paní, jak jde pravděpodobně dál, vstal jsem a chtěl jí uvolnit místo – zeptala se však: „Jste si jist, že máte číslo 33?“ „Určitě,“ odpověděl jsem a vytáhnul lístek:“… aha… ale až na zítra.“ Místo vedle naštěstí zůstalo volné. S paní jsme se dali do řeči a nedávno takto přišla na koncert Magdaleny Kožené – bohužel ale o den později. Nestává se Vám, že pro samé koncerty a divadla někdy nevíte, kde byste měli zrovna být?

Sir John Eliot Gardiner

Ale zpět ke koncertu. Na programu byl Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr F dur, op. 86, v němž dostali příležitost se blýsknout čtyři hornisté České filharmonie, a Druhá Symfonie téhož skladatele. Zbytek večera patřil Bohuslavu Martinů a dvěma jeho snad vůbec nejvýznamnějším dílům: Symfonii č. 6 (Symfonické variace) a Freskám Piera della Francesca pro velký orchestr. Gardiner o skladateli řekl: „Myslím, že Martinů je jeden z velkých nepoznaných mistrů 20. století – jako třeba Sibelius. Všechny jeho symfonie jsou skvělé, Šestá je možná nejlepší z nich. Fresky jsou také zajímavá skladba, daleko komplexnější s velmi komplikovanou rytmickou strukturou. Jako vždy je tam mnoho patosu, melancholie i vášně.“ A takové bylo i Gardinerovo provedení: Šestá symfonie byla na patřičných místech dramatická i lyrická, Fresky strhující. Česká filharmonie podala, myslím, jeden z nejlepších výkonů v poslední době. Takřka vyprodaný sál odměnil dirigenta i orchestr dlouhým potleskem ve stoje.

Poznámka k pořadateli: Program zdarma byl na prvním koncertě milou pozorností, dostal se bohužel jen na zlomek návštěvníků. S potěšením jsme přijali zřízení občerstvení na balkóně.

Matthias Goerne – baryton, Alexander Schmalcz – klavír
22. února 2010 Praha Rudolfinum – Dvořákova síň

program:
Ludwig van Beethoven: An die ferne Geliebte (Vzdálené milé). Písňový cyklus na texty Aloise Jeittelese, op. 98
Franz Schubert: Schwanengesang (Labutí zpěv), D957. Písně na texty Ludwiga Rellstaba a Heinricha Heineho

***

Daniel Barenboim – klavír
24. února 2010 Praha Rudolfinum – Dvořákova síň 

program:
Fryderyk Chopin:
-Brilantní variace B dur op. 12
-Nokturno E dur op. 62
-Sonáta č. 3 h moll op. 58
-Balada č. 1 g moll op. 23
-Tři Etudy
-Tři Mazurky
-Scherzo č. 3 cis moll op. 39

*** 

Česká filharmonie
Jan Vobořil, Ondřej Vrabec, Zdeněk Divoký, Petr Duda – lesní roh
Sir John Eliot Gardiner – dirigent
25. února 2010 (a 26. února 2010) Praha Rudolfinum – Dvořákova síň

program:
Robert Schumann:
-Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr F dur, op. 86
-Symfonie č. 2 C dur, op. 61
Bohuslav Martinů:
– Symfonie č. 6 (Symfonické variace), H 343
– Fresky Piera della Francesca pro velký orchestr, H 352