Divadla zblízka: Teatro dell´Opera v Římě

Nejznámějším italským operním domem je sice milánská La Scala, ale hlavní italské ,,věčné město“ Řím má v hudebním divadelním životě se svým známým operním divadlem nezastupitelné místo. V počátcích římského divadelního hudebního života byla nejvýznamnějším historickým operním divadlem scéna zřízená v paláci bohaté patricijské rodiny Barberiniů. V pozdější době ve zdejším operním dění hrálo důležitou roli Teatro Tordinona, později přejmenované na Teatro Apollo. Dalším významným jevištěm mimo několika ostatních menších bylo a stále je Teatro Argentina (premiéry Verdiho oper Dva Foscariové a Bitva u Legnana) a od něho v malé vzdálenosti se nacházející Teatro della Valle. V něm měla premiéru první Rossiniho opera Demetrio e Polibio. Obě tato divadla mají krásná, bohatě zdobená lóžová hlediště.

Po otevření divadla nastalo plodné období, byla zde kupříkladu ve světové premiéře uvedena díla Pietra Mascagniho Sedlák kavalír (1890) a Iris o osm let později. Následovaly ještě další čtyři z řady jeho méně známých oper. Pucciniho Tosca zde poprvé spatřila světlo světa 14. ledna 1900 za přítomnosti skladatele. V této době vedl divadlo syn zakladatele Costanziho Enrico. Žádná z oper Giuseppe Verdiho zde svoje první uvedení neměla, ale sám velký mistr byl publikem bouřlivě uvítán při provedení svého Falstaffa 15.dubna 1893, dva měsíce po prvním uvedení této opery v Milánské Scale. Během let vystoupila na římské operní scéně řada umělců těch nejzvučnějších jmen. Jen z dirigentských osobností je dobré připomenout takové, jako je Arturo Toscanini, Alberto Erede, Tullio Serafin, Lovro von Matačić, André Cluytens, Lorin Maazel, Carlo Maria Giulini nebo Riccardo Muti a další. Pěvecké osobnosti snad ani není třeba uvádět, ti slavní se zde představili snad všichni. Skandálem bylo provázené třeba vystoupení legendární Marie Callasové, která po prvním dějství Belliniho Normy opustila divadlo, přestože byl na představení přítomen i italský president Giovanni Gronchi.

Divadlo pracuje, tak jako ostatní italská divadla, stagionovým způsobem. V současné sezoně, která začíná koncem listopadu a trvá do října následujícího roku, je na programu osm oper a pět baletních titulů (pro zajímavost, v únorových představeních Giselle ztvárnili hlavní role Svetlana Zakharova a Friedmann Vogel, kteří vystoupili v tomto baletu před nedávnem v Praze). V létě se pak soubor římské opery účastní na provozování operních a baletních představení v přírodním historickém prostředí Caracallových lázní. Intendantem divadla je dnes Catello De Martino a uměleckým ředitelem Alessio Vlad. V souboru operního divadla je zaměstnáno okolo stovky hudebníků, ve sboru je osmdesát umělců a balet má necelých padesát tanečníků včetně sólistů. Doufejme, že restriktivní finanční opatření, jakými byla současně postižena La Scala i další divadla, se nedotknou také tohoto významného římského operního domu.

Foto Pavel Horník