Absolutní smršť talentu. Jan Mráček a SOČR na Pardubickém hudebním jaru

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro vstoupil do svého 39. ročníku velkolepě. Bez jakékoli vnější pompy a velkých řečí, ale o to impozantněji programem slavnostního zahajovacího večera a především díky interpretům. Sukova síň pardubického Domu hudby byla v první březnovou neděli zaplněna takřka do posledního místečka a výjimečnost zdůrazňovaly i mikrofony, jejichž prostřednictvím zaznamenával koncert Český rozhlas.
Slavnostní zahajovací koncert – Ondrej Lenárd, Symfonický orchestr Českého rozhlasu – Pardubické hudební jaro 5. 3. 2017 (foto © Miloš Kolesár)

Stejně jako loni zněla na úvod festivalu, který rok od roku rozšiřuje počet koncertů a jejich žánrové složení i lokality, v nichž se jednotlivé akce konají, hudba Petra Iljiče Čajkovského a Antonína Dvořáka. Na loňské provedení Čajkovského Klavírního koncertu b moll (sólista Ivo Kahánek) a Dvořákovy Osmé symfonie (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Markem Šedivým) letos navázali Jan Mráček a Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Ondreje Lenárda. Opět byla zvolena díla z nejhranějších: z tvorby velkého ruského romantika Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35, po letech pak v krajském městě zazněla Dvořákova Symfonie č. 9 e moll, op. 95, „Novosvětská“. Záměrně se na těchto řádcích bráníme označit v souvislosti s Pardubicemi provedení daných skladeb za posluchačsky prověřená, neboť je nutno si uvědomit, že díla vyžadující obsazení velkého symfonického tělesa jsou ve městě na soutoku Labe a Chrudimky hrána pouze výjimečně. Posluchači je zde samozřejmě znají, možnosti vyslechnout si je osobně (pokud nezajedou do Prahy nebo alespoň do Hradce Králové) jsou však pro ně dosti omezené. Tím spíše jsou provázena při příležitostech, jako je Pardubické hudební jaro, velkým očekáváním a zájmem.

Prvotřídní program vyžaduje špičkové interprety a organizátorům festivalu se tuto podmínku opět podařilo naplnit: Čajkovského houslového koncertu se ujal Jan Mráček. Dokonce jej pro tuto příležitost na podnět Josefa Krečmera, dramaturga a ředitele Pardubického hudebního jara, nastudoval, neboť jeho repertoár dosud toto dílo nezahrnoval. V případě sólisty večera šlo tedy o premiéru a nutno uvést, že velmi vydařenou. Precizním a naprosto bezchybným výkonem Jan Mráček znovu dokázal, že patří mezi mladšími českými houslisty k absolutní špičce. Suverénně zvládl všechna obávaná úskalí skladby, jeho technika je vskutku famózní. Do autorem předepsaných poloh se pokládá naplno, bez jakéhokoli zaváhání či oddechu. Fascinuje-li posluchače jeho virtuozita, bez níž nelze provést první větu, vynikne současně jeho dokonale empatické pojetí Canzonetty. A finále, to už byla v Mráčkově pojetí absolutní smršť talentu a vycizelovaného umění interpretace. Ovace nebraly konce, a tak se posluchačům dostalo přídavku v podobě sólistova oblíbeného Recitativu od Fritze Kreislera.

Naplno a bez zaváhání, prost jakýchkoli prohřešků, však splnil svou roli také Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Ondrej Lenárd jej vedl přirozenou, na pohled až lehkou rukou, s důvěrou, jež se ukázala býti odůvodněnou. Nezaznamenali jsme žádný pozdní nástup, orchestr ani jednou sólistu nepřekryl, nikterak mu neztížil jeho už tak obtížný part. Naopak, předvedená souhra vyzněla v jedinečně fungující výsledný tvar.

Rovněž Dvořákova Novosvětská působila po přestávce v Domě hudby excelentně, s respektem k autorovi a s maximálním hráčským úsilím, vynaloženým skutečně ve všech partech, vyhrazených pro sóla jednotlivých nástrojů. Smyčcová sekce je tradiční devízou tohoto orchestru, skvělou práci však odvedli také všichni ostatní, přičemž obzvláštní uznání patří tentokrát „dechům“.

Rozhlasoví symfonici pod Lenárdovým vedením dostáli v Pardubicích své pověsti jednoho z nejlepších českých hudebních těles, místní příznivce pak může těšit zajímavá skutečnost, že oba koncertní mistři tohoto orchestru Petr Zdvihal (housle) a Pavel Ludvík (violoncella) jsou absolventy pardubické konzervatoře.

Nezapomenutelný večer poněkud narušila pouze jedna věc. Šlo o nepříjemný zvuk, který bylo možné v sále zaslechnout v jeho druhé části, zejména ve ztišených pasážích Dvořákovy symfonie, především v Largu. Podle pořadatelů, které tato situace rovněž zaskočila, se nabízí jediné vysvětlení: kdosi z posluchačů v prvních řadách koncertní síně odložil, ale nevypnul své naslouchátko a tato pomůcka pak neblaze s vysokou frekvencí začala komunikovat s některým z blízko umístěných rozhlasových mikrofonů…

Hodnocení autora recenze: 95 %

Pardubické hudební jaro 2017
Slavnostní zahajovací koncert
Dirigent: Ondrej Lenárd
Jan Mráček (housle)
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
5. března 2017 Sukova síň Domu hudby Pardubice

program:
Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35
=přestávka=

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Novosvětská“
přídavek:
Fritz Kreisler: Recitativo und Scherzo-Caprice, op. 6

www.pardubickehudebnijaro.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Slavnostní zahajovací koncert (Pardubické hudební jaro 5.3.2017)

[yasr_visitor_votes postid="243917" size="small"]

Mohlo by vás zajímat