Choreografka a režisérka Alena Pešková: Vše vyrůstá zevnitř

Co bylo impulzem pro Váš výběr Ostrovského Bouře?
Sama nevím. Jsou témata, která v sobě člověk nosí, a je zbytečné ptát se proč. Zní to skoro až směšně, ale věříte, že až když jsem dopsala libreto, došlo mi, že je to celé Gazdina roba na Volze? A to jsem Gazdinu, prosím pěkně, inscenovala také pro liberecký balet jen před pár lety! Sebevražda z lásky, temná řeka, jedinec kontra společnost. Ale na svou obhajobu musím podotknout, že mám za sebou i před sebou komedii.

Je všeobecně známo, že balet je ze všech jevištních umění nejtěžší. Myslíte si, že Bouře je pro tanečníky obtížná právě z hlediska choreografie?
Já nevím, jestli je to všeobecně známo. Já si ani nejsem jistá, je-li to tak?  Balet je spíše umění, které je nejnáročnější na čas a prostor. Hudba je pro nás čas, výtvarno je prostor. To, co spojuje prostor a čas, je pohyb a to jsme my! Technická, tedy fyzická připravenost překonávat tyto veličiny musí být samozřejmostí, abychom mohli vyjádřit všechno, co potřebujeme. Na druhou stranu vůbec nestojím o to, aby divák na prvním místě obdivoval právě technickou náročnost díla. Myslím, že v případě Bouře je pro sólisty trochu náročnější partneřina a to nejen z hlediska choreografie. Jsou tu drobné nuance, které je třeba respektovat a dodržovat, abychom byli věrni obsahu. Stačí jiný sklon hlavy a vyjadřujete úplně něco jiného. Ale vše vyrůstá zevnitř. Když víte, co chcete říci, ta hlava si ten sklon najde sama.

Tančí celý soubor? Mohou se diváci těšit na své taneční idoly?
Ano, opět tančí celý soubor! Jsme nejmenší „kamenný“ soubor v České republice. Je nás všeho všudy 13 tanečníků. Vypůjčím si externisty, rozdám role a zjistím, že mi na obyvatele města zbyde jeden pár. Dramaturgii, režii, i celé pojetí vždy musím podřídit tomuto faktu. Nestěžuji si, je to výzva. Ale vážně: na hlavní roli Káti jsem si „vypůjčila“ svou bývalou kolegyni – v současné době sólistku Národního divadla v Brně Ivonu Jeličovou. Naposledy jsem s ní spolupracovala na tanečním dramatu Maryša. Byl to můj první samostatný celovečerní balet a Ivona tenkrát za Maryšu obdržela Thálii. Je s ní skvělá spolupráce, je velmi empatická, dokáže okamžitě odhadnout situaci i to, jak ji já chci zpracovat. Herecky neuvěřitelně dozrála. Je to „tragédka“ v nejlepším slova smyslu. Velmi se těším, až se představí libereckému publiku. No a další role jsou opět šité na míru „idolům“ našeho souboru. Borise tančí Rory Ferguson, ale sólisté tu jsou vlastně všichni.

Mohou diváci v Bouři očekávat něco netradičního?
No. To nevím. V současné době je velmi netradiční inscenovat cokoliv tradičně. V případě současného tance a baletu je situace ještě složitější. Buď jsme silně demodé nebo jsme tak vpředu, že nám nikdo nerozumí. Snažím se tím nějak zvlášť nezabývat. Mně stačí málo. Například když se při tragédii člověk dojme. A když je vše předáno vytříbenými prostředky. Tak tedy, možná budou netradičně zakomponovány do současné hudby tradiční duchovní pravoslavné zpěvy. Autorem hudby je pan Michal Vejskal. Spolupracuji s ním poprvé a musím říci, že je pro mě jeho hudba velmi inspirativní. Od začátku jsme se shodli na tom, že půjdeme úplně mimo Janáčkovu Káťu Kabanovou. A tak jdeme. Scénu a kostýmy připravuje pan Aleš Valášek. I s ním jsme se v první řadě shodli na tom, že tato inscenace nebude ortodoxně lpět na času a prostoru, které byly určené Ostrovským. Například v kostýmech je tu možná patrná inspirace secesí, ale můžeme dojít až k uniformitě baloňáků padesátých let. Spíše je tu důležité dát každé postavě charakter. Také tu možná bude trochu pršet …překvapivě J – pokud to tanečníci zvládnou.

Alena Pešková  absolvovala v roce 1994 na Taneční konzervatoři v Praze. Po jedné sezóně v Hudebním divadle v Karlíně působila v divadle J.K.Tyla v Plzni. Od roku 1999 pracuje jako nezávislý tanečník , choreograf a režisér . Absolvuje turné v zahraničí ( Evropa, Japonsko, Jižní Amerika ). Jako choreograf, tanečník a režisér spolupracuje s divadlem J.K.Tyla v Plzni, Státní operou Praha , Českou komorní filharmonií, Severočeským divadlem opery a baletu,Vienna Walzer orchestra, Manuel Theatre… Připravuje choreografie pro opery, muzikály, festivaly, vernisáže, reklamy. Vytváří celovečerní balety na vlastní libreta (Maryša, Café Aussig, Periferie, Jessie a Morgiana, Louskáček, Krvavá svatba, Gustav Klimt, Popelka, Svěcení jara…).Režíruje opery ( Carmen, Kouzelná flétna, Trubadúr…) Je zakladatelkou nezávislého sdružení profesionálních tanečníků s názvem Ultra-minimal-ballet (UMB), které mělo svůj debut v roce 2008 v prostorách Blues sklepu (5 m2 – hudba: P. Wajsar, Jessie a Morgiana- hudba: G. Vermelho).Od září roku 2010 nastupuje jako choreograf a šéf baletu DFXŠ v Liberci. Dvakrát se ocitla v širší nominaci na cenu Thálie. Mezi její nejvýznamnější role patří: Dáma s kaméliemi – titulni role, Marná opatrnost – Lisetta, Carmina Burana – Rebecca, Jessie a Morgiana – Morgiana, Sen noci svatojánské – Titánie, Kouzelná flétna – Pamina…

(zdroj www.alenapeskova.cz)