Andrea Nozzari, papà dei tenori

  1. 1
  2. 2

Neapol opouští Nozzari v roce 1822, ale jen dočasně. Nejprve se společně s Davidem účastní Rossiniho svatby s Isabellou Colbran a poté s nimi pokračuje do Vídně představit maestrovy opery. Po operní sezoně v rakouské metropoli se navrací zpět na jih Itálie, kde již na něj čeká hlavní role v Donizettiho Alfredo il Grande. Svou pěveckou kariéru ukončí roku 1825 a od tohoto okamžiku se věnuje jen výuce zpěvu. Na rozdíl od svého kolegy Davida je velmi úspěšným a vyhledávaným pedagogem, kterému se přezdívá „papà dei tenori”. Jeho nejslavnějšími žáky jsou Nicola Ivanoff a především Giovanni Battista Rubini, který pod jeho vedením studoval celých deset let, mezi lety 1815 až 1825.Andrea Nozzari umírá v Neapoli 12. prosince 1832.

V osmdesátých letech dvacátého století, v období, jež lze nazvat Rossiniho renesancí, byli do rolí psaných pro Davida a Nozzariho velice často obsazováni američtí tenoři Rockwell Blake a Chris Merritt. Díky jejich virtuozitě tak mělo (převážně) evropské publikum možnost poprvé slyšet pěvecké „souboje” dvou Rossiniho velkých hvězd tak, jak je maestro skutečně zkomponoval. Podle Stendhala právě společné výstupy Davida a Nozzariho, často s přispěním Isabelly Colbran, patřívaly k nejzářivějším a nejvíce strhujícím. Důkazem toho mohou být tercety z Otella…

…nebo z opery La donna del lago.


Foto archiv 

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na