Dohnányi a jeho současníci v programu Státní filharmonie Košice

Klavírista, aranžér, saxofonista a milovník starého jazzu i klasiky, Ladislav Fančovič, se do Košic vrací často a vždy je zárukou výjimečného posluchačského zážitku. Tentokrát se hudebníkovi v Košicích splní další z jeho hudebních snů: “Možnost koncertního provedení Klavírního koncertu č. 1 e moll Ernő Dohnányiho mi splnila jeden z mých největších hudebních snů. Tímto dílem skladatel navázal na velké symfonické klavírní koncerty Johannesa Brahmse, a jsem nesmírně šťastný, že po více než sto letech opět zazní opět na Slovensku. Podle mých informací hrál skladbu v Bratislavě naposledy sám skladatel v květnu 1908. Je mi proto velkou ctí, že mohu toto výjimečné dílo provést v de facto ‘obnovené slovenské premiéře’ se Státní filharmonií Košice pod taktovkou skvělého Zbyňka Müllera.”

Dramaturgické spojení čtyř skladatelů 20. století zajímavě ilustruje osobní příběh významného slovenského dirigenta a skladatele Ľudovíta Rajtera. Intenzivně se zajímal o tvorbu Bély Bartóka a toužil studovat v Budapešti, která byla v té době inspirativní a otevřenou metropolí moderního umění. Mladý Rajter vyhledal Bélu Bartóka a ukázal mu svou diplomovou práci – Sinfoniettu. Vzhledem k tomu, že Bartók sám kompozici nevyučoval, dal mu doporučení k Ernő Dohnányimu. To byl jeden z klíčových momentů pro další směřování Rajterovy profesionální činnosti. Bratislavský rodák Dohnányi byl vedle Bély Bartóka a Zoltána Kodályho nejvlivnější osobností maďarské hudby první poloviny 20. století. Jako hlavní dirigent Orchestru Filharmonické společnosti, ředitel Vysoké hudební školy Ference Liszta a hudební ředitel Maďarského rozhlasu byl také určující osobností budapešťského hudebního života. Přijal Ľudovíta Rajtera do své Mistrovské školy kompozice na Vysoké hudební škole Ference Liszta a zároveň mu nabídl i dirigentské vystoupení v Maďarském rozhlase v čele Orchestru Filharmonické společnosti. V rozhlasovém studiu i na koncertním pódiu se tak Rajter setkal s největšími osobnostmi tehdejšího maďarského hudebního života. S Bartókem uvedl Bachův klavírní koncert, s Dohnányim spolupracoval na kompletním uvedení klavírních koncertů W. A. Mozarta a spolupracoval také se Zoltánem Kodálym.

Pro tvorbu Ľudovíta Rajtera je charakteristická originalita v rámci pravidel tradice, přehlednost formy i harmonie, koncentrovanost, vyváženost racionálních a emocionálních prvků či smysl pro humor a lyriku. Všechny tyto prvky se koncentrují i v jeho orchestrálním díle Allegro sinfonico z roku 1986.

Díla Zoltána Kodályho a Bély Bartóka, která zazní na čtvrtečním koncertě, spojuje silný vliv folkloru. Okouzlující Tance z Galanty vycházejí z lidové hudby z oblasti Galanty, kde Kodály několik let žil. Dílo je inspirováno žánrem tzv. verbunku a vychází z dvoudílné struktury – pomalé introdukce a série čtyř rychlých tanců s typickými podmanivými tanečními rytmy.

Rumunské tance jsou jedním z nejoblíbenějších děl Bély Bartóka. Původně se jednalo o suitu pro klavír se šesti krátkými skladbami, které Bartók upravil také do orchestrální podoby. Jádrem tohoto cyklu jsou autentické rumunské melodie, které skladatel nahrál v Transylvánii, přičemž v interpretaci folklorních pramenů zachoval původní melodii a rytmickou strukturu a zároveň hudbu oživil vlastními harmonickými barvami.

Abonentní koncert cyklu A Dohnányi – Rajter – Kodály se uskuteční ve čtvrtek 19. ledna 2023 v 19:00 hodin v Domě umění.