Ensemble Inégal a Loutna česká na festivalu Lípa Musica

Ensemble Inégal věnuje festivalu Lípa Musica pozornost poměrně často a pokaždé přijíždí s autentickou prezentací barokního materiálu. Tentokrát soubor přistoupil k nastudování raně barokního českého písňového cyklu Adama Václava Michny z Otradovic. Umožnil mu to vzácný nález dosud neexistujícího partu prvních houslí (part objevil muzikolog Petr Daněk, rozhovor o tomto unikátním nálezu přinesla Opera Plus zde), notový záznam se poté dostal k rukám vedoucího souboru Adama Viktory. Ten následně na základě záznamu dotvořil part druhých houslí a díky tomu mohl Ensemble Inégal uvést prastaré dílo v podobě blízké té, jakou zamýšlel jeho autor.

Česká loutna těží z tématu mystického sňatku Boha a lidské duše. Nejedná se však o prudce religiózní nekompromisní hymnus, nýbrž o skladbu, již autor složil pro zpívání „v svátek, v pátek, v kostele, při stole, jak se líbí v každou chvíli.“ Jeho posláním tedy bylo dostat nenásilně náboženskou problematiku do hlav obyčejných lidí. Tomu v podstatě odpovídá i hudební výstavba díla, které je jakýmsi produktem rané barokní hudby a mystiky pro široký lid. Nejedná se o složité instrumentální dílo, které dá vyniknout technické vybavenosti jednotlivých hráčů. Snad jen znovunalezený houslový part znělek mezi jednotlivými písněmi cyklu prověřoval houslistky ze zvládání rutin povinných barokních ozdob, zde však opět moderovaných do lidového prostředí a nikoliv do extrémů stylu.

Hlavní pozornost posluchače tak vyžadovaly hlavně pěvkyně Gabriela Eibenová a Daniela Čermáková. Jejich hlasy se navzájem velmi dobře doplňovaly, první byl výrazný a náležitě plný, druhý měl k němu velmi příjemný odstín. Vše podtrhoval velmi přístupný a civilní přednes, což platilo o celém souboru, ve kterém se kromě varhan, houslí a violoncella musela takřka povinně objevit i teorba, zastupující zde výraznou úlohu. Díky nenásilnému nadšení souboru pro interpretaci starého kusu bylo publikum zejména v závěru cyklu při jeho vrcholných pasážích jako u vytržení.

Bylo to ale podivně klidné vytržení, možná že slovo nadšení by bylo vhodnější. Na dobu svého vzniku se jednalo skutečně o skromné a nemonumentální dílo, které je více než hymnem idylicky vyprávěným příběhem, obsahujícím drobná naučení a náboženské morality. Sdělení o spojení Boha a lidské duše z cyklu srozumitelně promlouvá ve vší radostnosti a láskyplnosti a vybízí k následování příkladu.

Ensemble Inégal se dlouhodobě věnuje objevování zapomenutých perel českého baroka a odvádí na tomto poli skutečně záslužnou práci. O Loutně české se v programech ke koncertu hovořilo jako o jedné z nejznámějších skladeb českého baroka, na druhou stranu, ruku na srdce, kdo z vás ji zná, umí si kousek zazpívat? Přitom jde o dílo, které by mělo být zásadní i z hlediska literární historie. V hlavě se rodí otázka, proč takto příjemné, česky zpívané dílo není natolik známé jako třeba o století starší Rybova Mše vánoční, která se každoročně hraje na desítkách míst. Možná to tkví právě v její všednodennosti a v tom, že lid, který si měl její písně zpívat při své každodenní lopotě, už vymizel, či se změnila témata jeho nápěvů. Hudebnímu i textovému sdělení však potomci tohoto lidu stále rozumí, to mimo jiné velice zřetelně prokázal mimoňský koncert Ensemblu Inégal a vřelé reakce tamějšího publika.

 

Hodnocení autora recenze: 80%

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica 2016
Adam Michna z Otradovic:
Loutna česká
Umělecký vedoucí: Adam Viktora (varhany)
Gabriela Eibenová (canto I.)
Daniela Čermáková (canto II.)
Ensemble Inégal
2. října 2016 kostel sv. Petra a Pavla Mimoň

www.lipamusica.cz