Festival Bazaar o identitě v umění a pohybu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V uplynulých dnech hostily malé pražské scény velmi pestrou uměleckou společnost. Festival současného performativního umění Bazaar s podtitulem Identita v umění a pohybu, který zaplnil od 18. do 22. března třeba divadla Alfred ve dvoře a ALTU, byl totiž přehlídkou výsledků projektu, který probíhá už bezmála dva roky. Jde spíš o síť projektů, které zastřešuje společná hlavička Identity.Move!, jakási platforma pro podporu umělecké tvorby, pro niž bylo sice vytyčeno ústřední téma – identita – ale způsob zpracování, vyjádření a sdílení s publikem je volný.

Dvouletého projektu, který Evropská unie podpořila ze svého fondu pro kulturu, se za Českou republiku jako spoluorganizátor účastnilo sdružení Motus, jež je provozovatelem divadla Alfred ve dvoře. Nejeden projekt, který zde v uplynulých dvou letech vznikal nebo hostoval, měl právě ideové napojení na tento projekt o identitě v umění, jehož se celkem zúčastnilo čtyřiadvacet umělců ze čtrnácti zemí převážně střední, východní a jižní Evropy. Hlavním organizátorem je varšavský Goethe Institut, ale zapojili se umělci snad z každé země takto vytyčeného regionu od Litvy po Řecko, ale třeba také Německo.Sledovat celý program by bylo prací na plný úvazek pro několik reportérů. Festival byl co do žánrové pestrosti bohatý, nejsnáze mu lze přidělit nálepku multižánrový a alternativní – málokterá produkce by totiž šla zařadit přesně. Je už trendem jak v současném tanci, tanečním a pohybovém divadle, tak i v alternativním divadle (a že i tyto pojmy jsou velmi, velmi volné a tvůrci i teoretici je vidí mnohdy diametrálně odlišně), že umělci rezignují zcela na nějaké žánrové vymezení a pracují se všemi prostředky, které jsou právě příhodné: tancem, pohybem, klasickou hereckou akcí, živou hudbou, slovem, scénografií jako výtvarným uměním, novými technologiemi nebo předměty každodenní potřeby, kombinují civilní projev s velkou stylizací, absurdní humor s interakcí s diváky a tak dále. Různé projekty prezentované na Bazaaru jsou toho jen dokladem. Festival nabízel i diskuse, workshopy, koncerty, přednášky.

Už z tohoto celkového pohledu je zřejmé, že dnes je to především samo umění, kdo hledá svou identitu a mnohdy ji skrze umění hledá stejně usilovně tvůrce i jeho divák. V každém regionu, v němž se země vypořádávají se společnou více či méně problematickou minulostí, se objevuje řada témat, která se nabízejí ke společnému zpracování. A umělci se jich nezříkají. Zdá se dokonce, že dnes převládá ozdravná tendence pracovat s tímto odkazem spíše s nadhledem a nadsázkou než se zarytě vymezovat vůči historickým událostem nebo ideologiím a poukazovat na minulé prohry a nespravedlnosti. V médiích je svět vykreslován jako permanentní souboj entit, ale projekty, na kterých je s to spojit a propojit se takové množství individualit s rozdílným zázemím, usvědčují takovou šablonu z povrchnosti. Identita, totožnost, sebepojetí, identita národní, kulturní, pohlavní, na úrovni jedince, na úrovni státu, na úrovni lidstva… Nemůžeme dospět k jedné definici a shodnout se na jednom výkladu, protože si můžeme z podstaty definovat nekonečně mnoho různých identit. Proto také není výsledkem projektu Identity.Move! společné umělecké dílo, ale množství dílčích projektů. Ale o jedné možné cestě za objevením vlastní identity hovořil ředitel varšavského Goethe Institutu Georg M. Blochmann: „Hledejme svou identitu v diverzitě, prostřednictvím odlišnosti a mnohosti.“

A zde je tedy pár střípků z té festivalové pražské diverzity.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Soulimenko/Andrianov: Old Chaos, New Order (Festival Bazaar 2015)

[Celkem: 1    Průměr: 3/5]

Vaše hodnocení - Prager: Victory Day (Festival Bazaar 2015)

[Celkem: 1    Průměr: 3/5]

Vaše hodnocení - Šavel: Bakkheia (Festival Bazaar 2015)

[Celkem: 1    Průměr: 4/5]

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář