Jak by se měli oblékat hudebníci na pódiu? (1)

Klavírista ve fraku, ve smokingu, s motýlkem, s kravatou? Houslistka s rozpuštěnými dlouhými vlasy, které se zamotávají do smyčce, a bosá? Jsou módní trendy tím hlavním? Třeba šaty bez ramínek a černá košile s rozhalenkou mají jinou funkci. Kdo se potí, kloužou mu prsty po hmatníku nebo klaviatuře. Vystoupí-li na pódium klavíristka Yuja Wang, posluchačská komunita je u vytržení pro její úzké a krátké sukně. Může takto hrát? Nebo ne? Je to vhodné? Jak zaujmout v době, kdy je hudební trh přesycen? A publikum? „Čím dražší vstupenka, tím dražší oblečení,“ radí odborník na etiketu. Pokuste se se mnou najít odpověď.

 

Koncertní etiketa

V klasické hudbě, kde se otázky stylu do značné míry soustřeďují na vylepšení koncertního oblečení, se špičkoví sólisté snaží o sponzoring značek jako jsou Rolex, Armani nebo Versace. Mít podporu patrona v umění není nic nového. Většina umělců má alespoň jednoho, a někteří i tři, čtyři nebo více.

V poslední době se na pódiu představila opět v krátce střižených šatech a navíc s extrémně vysokými podpatky. Kdo? Yuja Wang na rozdíl od mnohých jiných skorohvězd nejen báječně hraje na klavír, ale i velmi dobře vypadá. Žádný důvod k rozčilování. Na koncert přece jde posluchač s otevřenýma očima a s otevřenýma očima se také lépe slyší. Proč by jinak člověk chodil na koncerty? Hudba zprostředkovává kolektivní smyslové podněty jako žádné jiné umění. Cílí na srdce, kůži, zalézá až do morku kostí. A konečně každý sólista, každá sólistka, kteří vystoupí na otevřené pódium, přitahují zraky nás všech, a přesto jsou pro každého z nás osobami intimními, se všemi svými tóny- třeba i pobuřujícími.

V populární hudbě tato hysterie k prezentaci patří. Klasická hudba nicméně představuje zdrženlivost, možná i cudnost tak, aby nezpůsobila žádný velký rozruch. Před touto hudbou stojíme nazí a obnažení a ani to jinak nejde. A tak se dostáváme k oblečení. Starší umělci se oblékali jinak. Většinou do fraku. Herbert von Karajan dirigoval v roláku, Maria Callas vystupovala v kožichu a s perlami, sir Roger Norrington zkouší v ponožkách, Daniel Barenboim ve zdravotních sandálech, Pierre Boulez dokonce nenáviděl frak. Současné mladé hvězdy houslového nebe Hilary Hahn a Patricia Kopatchinskaja si dělají pohodlí. Hrají bez bot naboso, neboť potřebují dotek se zemí. Anne-Sophie Mutter hraje v šatech s odhalenými rameny, ale ne proto, aby vypadala sexy, ale kvůli styku nástroje s tělem. Spodní deska houslí s klíční kostí navzájem rezonují. „Nemůžete hrát na klavír s rukavicemi“, říká. Hélène Grimaud hraje pouze ve vzdušných šatech, které neomezují její svobodu pohybu. Varhaník Cameron Carpenter vystupuje ve třpytivém kostýmu, Khatia Buniatishvili usedá ke klavíru v šatech s hlubokým výstřihem.

 

Lang Lang, čínská klavírní celebrita, spolupracuje mimo jiné s módním průmyslem. Shanghai Tang má pro Lang Langa značkové šátky, zatímco Adidas mu dodává tenisky. Bývá viděn, jak nosí luxusní švýcarské hodinky Hublot, a většina jeho oblečení je od Versaceho. Podobně to má Mischa Maisky.

Když už jsme zmínili značku Rolex, sopranistka Renée Fleming je hrdou velvyslankyní této firmy. Nosí také výhradně šperky od Tamsen Z. Fleming bývá často viděna na různých akcích typu Fashion Week. Nebylo tedy nijak překvapivé, že v roce 2008 vstoupila na luxusní trh vůní s vlastním parfémem La Voce.

Skotská houslistka Nicola Benedetti je uznávána nejen pro svůj talent a podporu hudebního vzdělání mládeže. V květnu po ní luxusní švýcarská hodinářská firma Raymond Weil pojmenovala jedny ze svých hodinek.

Daniele de Niesse: „Vivienne Westwood přišla na jeden z mých koncertů v Barbicanu a nabídla mi šaty pro všechna ma profesionální vystoupení. Její návrhy jsou opravdu úžasné a jedinečné a jsem nadšená, že mohu nosit její modely.“ Pak je tu Van Cleef & Arpels, kteří zpěvačce dávají na koncerty šperky v hodnotě několika miliónů. „Cítím se velmi šťastná, že jsem ve stejné lize jako Maria Callas a Jackie Onassis, které nosily jejich výtvory.“

Anne-Sophie Mutter: Tato štíhlá, elegantní německá houslistka měla od svých teenagerských let koncertní šaty od Richarda Galliana. Vždy to byly šaty bez ramínek a rukávů – dlouhé, saténové. Již od roku 1980 její odpůrci tvrdili, že její přepychové kostýmy odvádějí pozornost od hudby. V rozhovoru s violinist.com Anne-Sophie Mutter prozaicky říká: „V podstatě jsou všechny moje šaty stejné, jen mají různé barvy – ale všechny jsou ve stejném stylu. Je to pohodlné, sluší mi, nemusím o tom přemýšlet, jen si je musím obléknout. Je to jako uniforma. Někdy si myslím, že mám uniformu jako instalatér.“ Nyní o ni pečuje značka Dior a Mutter je stále, i po padesátce, elegantní jako dřív. To jsme ostatně mohli vidět nedávno v Praze.

Jean-Yves Thibaudet: Stejně jako Danielle de Niese i francouzský klavírista Jean-Yves Thibaudet býval na pódiu oblečen od kultovní britské návrhářky Vivienne Westwood. Předtím to byl však Thierry Mugler, který pomohl Thibaudetovi dotvořit jeho vrozenou galskou eleganci. „Přestal jsem nosit frak i smoking, protože mi to připadalo trochu směšné a už se mi v tom nechtělo chodit,” řekl na Twitteru. „Myslím, že styl je důležitou součástí vystoupení. Musíte být elegantní a musíte mít dobrý pocit, když prezentujete sami sebe. A myslím, že je důležité, aby móda byla součástí klasické hudby, zvláště když se zaměříme na mladší generaci posluchačů, kteří by si mohli myslet, že klasická hudba je zastaralá. Mimochodem, ženy mohou nosit na pódiu tak krásné šaty – proč by takové nemohli nosit muži?“

Yuja Wang: V Číně narozená klavíristka uchvacuje posluchače svojí téměř zrůdnou bravurou. Jen lapají po dechu. Když nakráčela na scénu v Hollywood Bowl s Los Angeles Philharmonic v jasně oranžových minišatech, lapali posluchači po dechu ještě víc. Byly toho plné noviny. Všichni se věnovali víc oblečení než hudbě, kterou hrála. Los Angeles Times zavtipkoval: „Neměl by se omezit vstup jakéhokoli milovníka hudby mladšího osmnácti let bez doprovodu dospělé osoby?“ Ale Yuja Wang v rozhovoru pro Limelight odrazila řadu odpůrců. „Bylo zábavné hrát v Los Angeles, ve městě, kde by asi člověk měl nosit takové šaty, které jsou něco extra. Bylo horké léto. Já jsem vždy svá a klidně nosím šaty jako do baru. Je mi dvacet čtyři, a proto si myslím, že jako čtyřiadvacetiletá si mohu oblékat cokoliv a neměla bych být kritizována. Vždyť co má být. Byl to Hollywood Bowl, neformální místo, a ne La Scala.“ Výrobce značkových hodinek Rolex již po desetiletí dává peníze do několika koncertních sálů a upoutává sloganem „podporujeme individuální výjimečnost a snahu o dokonalost“. Zřejmě zjistili, že Yuja Wang je tou pravou umělkyní, splňující tyto atributy, a tak se stala velvyslankyní této značky, což bylo stvrzeno dlouholetým kontraktem.

(pokračování)