Důvody dlouhověkosti se ale snad dají alespoň částečně uhodnout. Konvergence je totiž vždy originální a autentická; jejich koncerty mají chytře promyšlenou dramaturgii a vybrané skladby k nám mluví – tedy pokud nasedneme na její ideovou vlnu a necháme se unášet. Ne každý je k tomu svolný, a taky proto Konvergence neplní velké koncertní sály. Jejich koncerty jsou určeny těm, kdo si chtějí poslechnout soudobou hudbu, která se nesnaží za každou cenu zalíbit osvědčenými kompozičními postupy, a tím omračovat většinové publikum. Zároveň ale jejich způsobem hudebního vymezení není diváka trýznit burácivou kakofonií, jako to v případě soudobé hudby často bývá, jako mu spíše dát prostor pro rozjímání a nalákat ho k ponoření se do hlubších sfér lidské psychiky. Až na občasné „legrácky“ nenechají vnímavého posluchače zůstat „na povrchu“.
Jejich specialitou, která je pro celkový chod – troufám si říct – nepostradatelná, je existence komorního ansámblu stejného jména. Právě jeho členové zajišťují citlivé uchopení interpretovaných skladeb a vytvoří tak kýžený vjem. Spojení inteligentně vystavěné dramaturgie, kdy má každá skladba své jasně definované místo a je vložena do – pro její pochopení – nepostradatelných kontextů, a kvalitní interpretace pak zajišťuje ten pravý zážitek; skladby nám ožívají před očima (a ušima). Přestože v základu často nejde o hudbu jednoduchou na poslech, zmíněné dramaturgické a interpretační úsilí skladby efektivně zpřístupní.
A kdo se za tímto sdružením skrývá? Zakládajícími členy, kteří všech 20 let drží otěže, jsou Tomáš Pálka a Ondřej Štochl, k nimž se po několika letech přidala i Michaela Pálka Plachká. V průběhu let se členská základna různě proměňovala, a to až k současnému složení, kdy krom tří zmíněných zahrnuje ještě Soňu Vetchou a Jiřího Lukeše. Každý ze skladatelů má svůj osobitý styl, ale sdružení samozřejmě poskytuje platformu vzájemné inspirace a spolupráce. Jak napovídá už jeho název, funguje – slovy Tomáše Pálky – „na bázi toho, co nás spojuje, nikoli rozděluje“. Nutno dodat, že nedílnou součástí týmu je také Andrea Hora Krausová, která se podílí na organizační činnosti sdružení.
Tvorba pěti současných členů zazní i na koncertě 15. června v Kostele sv. Vavřince. K příležitosti oslavy 20 let působení zařadilo sdružení repertoár pouze ze své dílny (běžně se na jeho koncertech setkáme s propojením s jinou českou či zahraniční produkcí), přičemž zazní i dvě premiéry. Snad i tentokrát nahlédneme do (jak hezky shrnuje Ondřej Štochl) „prostředí, kde je každý drobný hudební objekt vnímán s pochopením, kde může ožít bez dlouhého vysvětlování“.
