Konference pro varhany aneb Ne zcela obyčejně prožitý čtvrteční den

  1. 1
  2. 2
Pro mnohé lidi den jako jiný. Pro varhaníky a lidi jakkoliv zainteresované v oboru varhan den zcela nevšední. V Respiriu Lichtenštejnského paláce v Praze se ve čtvrtek 30. listopadu konal již druhý ročník Konference pro varhany, pořádaný Hudební a taneční fakultou AMU v Praze ve spolupráci se spolkem PROVARHANY. Tato konference si kladla za cíl rozproudit diskuzi mezi odbornou veřejností, inspirovat studenty varhan i další zájemce a informovat o aktuálních tématech týkajících se varhanní kultury, včetně zahraničních zkušeností.
Konference pro varhany – Praha 30. 11. 2017 (zdroj PROVARHANY)

Vstupuji do budovy HAMU s nejistým očekáváním toho, co dnešní konference přinese. Bylo moudré zařídit si den volna a vydat se na Konferenci pro varhany? Skutečně může tato konference přinést něco nového, ba dokonce změnit k lepšímu konkrétní problémy ve varhanním světě, jako jsou nejrůznější problémy týkající se restaurování varhan, finančního ohodnocování varhaníků, nebo třeba přispět ke komplexnějšímu výzkumu interpretace varhanních děl? Ano, právě tyto otázky si mohli klást mnozí z účastníků Konference pro varhany. Nicméně již první přednáška mě přesvědčila o tom, že jsem ve správnou chvíli na správném místě…

Nutno podotknout, že samotné konferenci předcházel v předvečer této události koncert významného polského varhaníka Juliana Gembalskeho, profesora hudební akademie v Katowicích (Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach), v bazilice svaté Markéty v Břevnovském klášteře, který byl slavnostním zahájením celé konference.

Přednášky pro letošní účastníky Konference pro varhany si připravili: Petr Koukal – hlavní organolog Národního památkového ústavu, Grzegorz Pozniak z Institutu pro chrámovou hudbu v Opole, Martin Poruba – pedagog Hochshule für Musik und Theater v Mnichově, varhaník ve Freisingu a zároveň emeritní ředitel kůru v pražské katedrále svatého Víta (1994–1999), Jaroslav Tůma – koncertní varhaník a profesor HAMU v Praze, Wacław Golonka – profesor Hudební akademie v Krakově a Štěpán Svoboda – organolog Pražského arcibiskupství. Tomu, že se jedná o skutečně významnou událost, nasvědčuje i to, že se konference zúčastnila řada odborníků (pedagogové, koncertní varhaníci, organologové, církevní představitelé a v neposlední řadě také studenti varhanních oborů), kteří mají s varhanní kulturou velmi těsný vztah.

Nyní se již vraťme k první přednášce dopoledního bloku, kterou si pro účastníky připravil Petr Koukal. Jejím tématem byla Problematika restaurování zvuku. Hlavní myšlenkou této problematiky je skutečnost, že při restaurování varhan by se pracovníci památkových ústavů a varhanáři neměli zaměřovat pouze na vhodné restaurování varhanní skříně nebo varhan jako stroje, ale především by mělo jít o zvuk varhan, který je (nejen pro posluchače) tím nejdůležitějším hlediskem v posouzení kvality nástroje a často také rozhodujícím „hráčem“ na poli vhodné interpretace varhanních skladeb.

Tomuto tématu se také věnuje kniha Petra Koukala Problematika restaurování zvuku varhan, která byla na této konferenci představena a byla rovněž k dispozici pro účastníky konference. „Restaurátor musí udělat velmi svědomitý průzkum, potom musí s pokorou obnovit to, co zjistil – podtrhuji třikrát slovo pokora, on do toho nemá vkládat své představy – jak by daná píšťala měla znít, on by měl obnovit to, jak by daná píšťala měla hrát podle stavitele,“ zakončil svoji přednášku Petr Koukal.

Konference pro varhany – Praha 30. 11. 2017 (zdroj PROVARHANY)

Představení (nejen) publikační činnosti Institutu pro chrámovou hudbu v Opole byla věnována druhá přednáška, jejímž přednášejícím byl Grzegorz Pozniak. Jistě přínosnou zprávou pro posluchače bylo vysvětlení způsobu shromažďování informací o varhanách v diecézi, nebo také jejich postupné nahrávání (mimo jiné jedno CD pro tuto „databázi varhan“ nahrál i Jaroslav Tůma). Tento přístup k dokumentaci zvuku varhan v opolské diecézi by se mohl stát vhodnou inspirací pro podobný sběr zvukových nahrávek u nás. Grzegorz Pozniak nás také informoval o způsobu restaurování varhan v jejich diecézi a zároveň také o vyčíslení, že od roku 2002 bylo v opolské diecézi zrestaurováno sto padesát nástrojů. Zároveň také dodal, že většina oprav varhan nebo jejich dokumentace jsou financovány na základě příspěvků farníků.

O situaci varhaníků, varhan a varhanářství v Bavorsku nás přijel informovat Martin Poruba. Jeho referát byl rozdělen do dvou částí. První část se zabývala vývojem varhanářství po roce 1945 a druhá část se zaměřila již na komentování konkrétních nástrojů v mnichovské diecézi. „Nelze vidět věci odděleně. To, o čem chci mluvit, je právě podtrhování souvislostí mezi varhanami, varhaníky, varhanáři, mezi penězi, mezi církví, mezi „necírkví“, a jedna složka tu druhou ovlivňuje,“ započal svoji přednášku Martin Poruba a nutno dodat, že skutečně snaha o spolupráci mezi jednotlivými složkami by měla být i v naší zemi prioritou.

Vzhledem k časovému presu byla prezentace plánovaného výzkumu Jaroslava Tůmy rozdělena na část před obědem, ve které seznámil účastníky se svoji koncepcí výzkumu a nastolil několik otázek vztahujících se právě k této problematice, a část po obědě, během které již následovala poměrně plodná a mnohostranná diskuze ohledně metodiky daného výzkumu, zaměřeného především na práci s agogikou a její vliv na finální podobu interpretace, ale obecně způsobu varhanní interpretace. Zároveň byla také představena kniha O interpretaci varhanní hudby, ve které je Jaroslavem Tůmou prezentována již první část jeho výzkumu. Nedílnou součástí této knihy jsou rovněž dvě CD, která celý výzkum doplňují a stávají se tak jeho integrální součástí. Pro podrobnější seznámení s touto knihou doporučuji k přečtení článek zde.

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář

Reklama