Lucie Kaňková: Svou kariéru vnímám jako životní cestu, na které postupuji k novým metám

Obtížné období kovidových let mnozí umělci trávili s rukama v klíně, sopranistku Lucii Kaňkovou naopak katapultovalo na scény četných operních domů.

Lucie Kaňková zprvu jen tak pro legraci natočila árii Královny noci doma v obýváku v pyžamu a roušce, což zveřejnila na YouTube. Její video se stalo “virálem” – a vyneslo jí výhru v online soutěžích po celém světě a nabídky spolupráce na mnoha projektech. Její případ svědčí o tom, že štěstí přeje připraveným a panenku sedící v koutě nikdo nehledá. Pochopitelně bez pěveckých kvalit, které si zdokonalovala studiem ve Švýcarsku, by neprorazila. Ty prokázala výhrou ve Dvořákově soutěži v roce 2016 v Karlových Varech, v červnu 2022 pak také výhrou v soutěži Mimas Music Festival v Itálii. Temperamentní blondýnku můžeme vídat v Praze jako Královnu noci ve Stavovském divadle, nově od září také v titulní roli Violetty Valéry ve Verdiho La traviatě ve Státní opeře. Nejbližší příležitost se naskytne již tuto neděli 16. října 2022.

Pocházíte z hudební rodiny? Kdy jste se rozhodla, že se stanete zpěvačkou?
V celé naší rodině jsou po generace předávány různé umělecké geny. Nikdy jsem nepochybovala o tom, že se chci věnovat umění. Je to velmi nemilosrdný, ale i nádherný svět. Když máma v těhotenství koncertovala coby houslistka, už tehdy před narozením jsem byla posluchačkou klasické hudby… Z vyprávění vím, že jsem uměla dříve vyťukat prstem na klavír písničku a k tomu si ji i zazpívat, než mluvit. Po vzoru maminky jsem si ve čtyřech letech vybrala housle, na které jsem dalších téměř dvacet let hrála a absolvovala studium hudebního gymnázia a Pražské konzervatoře. Zpěv jsem ovšem dlouhou dobu vnímala pouze jako koníček. Musela jsem si počkat 22 let, než se mi otevřely operní dveře a já se ocitla na prahu úplně nového hudebního světa.

Zpěv jste studovala v zahraničí?
Byla jsem přijata na Bernskou univerzitu ve Švýcarsku do magisterského programu jako „experiment“ přes protest odborné komise. Profesorka Barbara Locher, kterou jsem si ve Švýcarsku našla, a ředitel operního studia Mathias Behrens se shodli na tom, že mám potenciál. Když mi volal pan ředitel, že mě přijali a v září mám nastoupit, nevěřila jsem svým uším a dodnes to považuji za stěžejní událost ve svém životě. Ocitla jsem se ovšem mezi profesionály, kteří již často vystupovali na různých operních i koncertních pódiích. Má spolužačka zpívala náročné wagnerovské árie a já si přichystala Smetanovu úpravu ukolébavky Hajej můj andílku. Od té doby jsem přesvědčena, že nic člověka neposune tak, jako když se obklopí lidmi na mnohem vyšší úrovni a učí se od nich. Po roce tvrdé každodenní dřiny jsem dostala hlavní operní roli v tamním malém divadle a na konci studia jsem absolvovala s nejlepším hodnocením z celého ročníku.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Největší úspěch? To se nedá říci… Svou kariéru vnímám spíše jako životní cestu, na které postupuji k novým a novým metám. Po několika letech studia jsem v roce 2016 vyhrála Dvořákovu soutěž v Karlových Varech, což mi otevřelo dveře do operního světa. Jak se říká, příležitost přeje připraveným, a tak mne dále posouvaly různé záskoky – například v březnu tohoto roku role Gildy ve Verdiho Rigolettovi v belgickém Lutychu, v červnu pak Gilda i v pražské Státní opeře. Nyní zpívám Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně v různých evropských operních domech včetně „mozartovského svatostánku“ Stavovského divadla v Praze, což považuji za velkou čest. Od letošní sezony se k těmto rolím v Praze připojuje Violetta Valéry ve Verdiho La traviatě a na obzoru se rýsuje několik dalších krásných úloh.

Jste laureátkou a vítězkou velké řady soutěží. Jak probíhá vaše příprava na takovou soutěž? Máte na to nějaký „grif“?
Nejdůležitější je vždy výběr repertoáru, který se snažím přizpůsobit místu, kde se soutěž koná s ohledem na složení odborné poroty. Je zřejmé, že Italové budou preferovat bel canto, naopak v Německu porotce více zaujmu s Královnou noci. Možná ale někoho překvapí, že je třeba důkladně promyslet i mnoho maličkostí, například i správnou volbu oblečení a bot, jelikož věřte tomu, že nestabilní boty dokáží rozhodit celý výkon…

Máte nějakou zajímavou historku či zážitek z období kovidu?
V poslední době probíhají soutěže často online formou nahrávek, které musí splňovat různé parametry. V loňském roce jsem nahrála Královnu noci v obýváku v pyžamu a s rouškou za doprovodu karaoke orchestrální nahrávky na YouTube, která doslova obletěla svět. Natočila jsem to zpočátku jen pro legraci a nikdy bych nečekala, že sklidím takový úspěch. Tato nahrávka mi získala cenu diváků v Austrálii, cenu za nejlepší kostým a cenu v italské online soutěži, což s sebou přineslo nabídky na spolupráci s operními domy v Kišiněvě v Moldávii, ukrajinské Oděse, v Královské opeře v Lutychu v Belgii a ve Státní opeře v Budapešti. Dokonce ji zveřejnilo na sociálních sítích i Národní divadlo v Praze, když jsem v této roli ve Stavovském divadle na podzim 2021 debutovala.