Mám naději a nadšení. Nový jihomoravský hudební festival sebevědomě rozpíná křídla

Když se mnou loni poprvé mluvil o „svém“ festivalu, který na své první návštěvníky teprve čekal, oči mu nepřehlédnutelně zářily a měl výraz nenapravitelného optimisty a snílka. Avšak stejné to je zjevně i letos, i když břeclavský rodák, houslista Jiří Partyka na svoje bedra naložil náklad ještě o poznání větší, než byl ten loňský. Program letošního druhého ročníku rovnou zečtyřnásobil. Realitou se má stát už na přelomu září a října.

Rozhovor s uměleckým ředitelem Lednicko-Valtického hudebního festivalu Jiřím Partykou

 

Co vás vůbec k založení nového hudebního festivalu na jižní Moravě přivedlo? Jaké hlavní impulzy za vaším rozhodnutím stály?

Dlouhá léta jsem se jako rodák z Valtic odhodlával k tomu, abych oslovil vedení zámku a město Valtice ve věci uspořádání koncertů, prostřednictvím kterých bych do krásných míst Lednicko-valtického areálu, jež mne od dětství fascinovala svojí mystičností, mohl přinést krásu klasické hudby. Areál je vhodný i svoji trojmezní polohou a v době vlády Liechtensteinů byl kulturním centrem, kde se lidé mohli setkávat. Tuto tradici bych rád oživil. Vystudoval jsem Akademii múzických umění v Praze nacházející se v prostorách Lichtenštejnského paláce na Malé Straně. I tento fakt je jeden ze symbolů, myšlenek a souvislostí, které mě provází do dnešních dnů.

Po listopadu u nás vznikla celá řada festivalů klasické hudby. Nemálo z nich je velmi úspěšných, ale poměrně dost projektů také záhy skončilo. Kde berete jistotu, že budete patřit k těm prvním?

Jistotu nemáte nikdy. Ale já mám naději a nadšení. Mám kolem sebe lidi, kteří mě podporují, mám štěstí na festivalový tým s velikým nasazením. Myslím, že začátky jsou tímto nadšením provázeny asi vždy. Pak je důležité vydržet, a to mám v plánu.

Náš festival vznikl minulý rok. Tuto dobu už nechápu jako „polistopadovou“, ale vnímám ji jako dobu nového uspořádání Evropy a rád bych festivalem v Lednicko-valtickém areálu, který, jak už jsem zmínil, má velkou devízu ve své geografické poloze, přispěl k myšlence společné sounáležitosti.

S jakými konkrétními zkušenostmi jste k loňskému prvnímu ročníku přistupoval a jak jste byl s výsledkem a návštěvností spokojen? Nic byste dodatečně neměnil?

Loňský ročník jsem prakticky připravoval sám a zkušenosti s pořádáním kulturních akcí jsem měl jen okrajově. Působil jsem externě ve firmě kamaráda, která pořádala různé kulturní akce. První ročník měl menší rozsah. Jednalo se v podstatě o dva koncerty v jízdárnách zámků v Lednici a ve Valticích. Na nich vystoupil houslista Václav Hudeček a i jeho zásluhou byla na obou akcích úžasná atmosféra. Už první ročník, který navštívilo téměř tisíc lidí, byl pro mě obrovskou zkušeností. Letos pořádáme koncertů osm. To je veliký skok a já věřím, že i krok správným směrem.

Prakticky všechny úspěšné festivalové projekty sázejí na osobitost, na něco, co jinde návštěvníci dostat nemohou. Co to je v případě vašeho festivalu?

V době panování rodu Liechtensteinů byla oblast Lednicko-valtického areálu kulturním centrem s mezinárodním věhlasem. Na tuto tradici náš festival navazuje. Znělkou festivalu je lovecká fanfára rodu Liechtensteinů, perličkou letošního ročníku je to, že zazní skladba, kterou Wolfgang Amadeus Mozart věnoval Aloisi I. Liechtensteinovi. Pohráváme si s drobnými detaily a kombinujeme tak genius loci s kulturním odkazem rodiny Liechtensteinů a se současným světem klasické hudby. Věříme, že právě tyto souvislosti diváka zaujmou.

Jaké finanční zázemí Lednicko / Valtický hudební festival má? A jak velký je váš organizační tým?

Na festival hledáme finance z nejrůznějších zdrojů. Žádáme jak státní správu, nadace, mecenáše, tak i soukromý sektor. Veliký dík patří zástupcům obcí Břeclav, Lednice a Valtice. Shánět peníze je dřina, ale jsem rád, že se mi daří nadchnout pro svoji myšlenku místní podnikatele, často velké patrioty, mezi něž také patřím. Organizační tým tvoří osm lidí, všichni pracují externě. Během festivalu využijeme i dobrovolníky z regionu.

Konkrétní letošní program a interpreti?

Na rozdíl od prvního ročníku, při kterém se koncerty konaly v zámeckých jízdárnách ve Valticích a Lednici, jsou v rámci druhého ročníku navíc koncerty v barokním divadle, zámecké kapli ve Valticích a také v kostelích v Břeclavi a Valticích. Autorem několika staveb je geniální architekt rodu Liechtensteinů Josef Hardtmuth – současník, obdivovatel a později i donátor Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Schuberta. Těmto skladatelům bude během osmi koncertů věnován nadstandardní prostor v dramaturgii festivalu. Jejich skladby zahrají špičkové soubory, jakými jsou PhilHarmonia Octet Prague, Janáčkův komorní orchestr, Barocco sempre giovane. S nimi také vystoupí mladí sólisté, kteří se díky účasti na mezinárodně uznávaných soutěžích již dnes stávají významnými osobnostmi klasické hudby. Jsou jimi například Kateřina Javůrková – lesní roh, Jan Mráček – housle nebo Patricia Janečková – soprán. Festival zahájí světoznámý Pavel Haas Quartet a ukončí ho Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Vojtěcha Spurného s vynikajícím violoncellistou Jiřím Bártou. Mimořádný edukační koncert, který se uskuteční v pondělí 2. října 2017 v zámecké jízdárně Valtice a také v Lednici, přiblíží klasickou hudbu i nejmenším posluchačům. Jedná se o představení klarinetisty Karla Dohnala s kompozicí Karlheinze Stockhausena Harlekýn.

Do jaké míry je toto výsledkem kompromisu mezi ideální představou o podobě festivalu na straně jedné a finančními možnostmi na straně druhé?

Nedělal jsem veliké kompromisy v letošní dramaturgii. Měl jsem představu, ze které pokud bych měl příliš slevit, festival bych raději nedělal. Mým snem je ale navázat na kapelníka Liechtensteinů Josefa Triebenseeho. Byl jsem i v archivu ve Vídni, kde jsem našel faktury za hudební produkce, které každoročně kompletně vystavil svým pánům. Tento skvělý hudebník, který premiéroval na druhý hoboj Mozartovu operu Kouzelná flétna, byl kapelníkem u knížete Aloise I. Po rozpuštění kapely v době napoleonských válek se stal od roku 1816 na třicet let ředitelem Stavovského divadla v Praze. Pokud budou dostatečné prostředky, rád bych uvedl v budoucnu operu, která se hrála ve Valticích v roce 1801, nebo jednu z posledních skladeb Josepha Haydna, kdy se noty na tuto produkci fakturovaly v roce 1797.

Co všechno víte o návštěvnících vašeho festivalu? Kryje se jejich spektrum s vaším původním záměrem?

V rámci prvního ročníku žádný průzkum publika neproběhl. Na osobní rovině jsem ale vnímal pozitivní ohlasy, a i to mě povzbudilo do dalšího ročníku. Kampaň pro letošní ročník odstartuje v září v Mikulově, Břeclavi a Hodoníně a také v těsně sousedícím Rakousku a na Slovensku, například v Bratislavě, Trenčíně a Trnavě. Myslím, že zda se vkus diváka kryje s mým záměrem, to budu moci posoudit až po letošním ročníku.

Máte ve spojení s Lednicko / Valtickým hudebním festivalem nějaký sen?

Spolek LVHF z.s., který festival organizuje a jehož jsem předsedou, vznikl ve stejný den, kdy se mi narodila druhá dcera, tedy 20. ledna 2016. Mám tedy sen a budu moc rád, když budou dcera a festival zdravě růst a prospívat a něco pozitivního tu po mně zůstane.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů!

 

VIZITKA:
Jiří Partyka (*1975) se narodil ve Valticích v okrese Břeclav. Absolvoval obor housle na konzervatoři v Brně (profesor Jiří Besperát) a poté na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Jindřicha Pazdery. V roce 1998 jako sólista vystupoval na turné Brněnského komorního orchestru po USA. Jako koncertní mistr působil v Talichově komorním orchestru a jako hostující koncertní mistr také v Salcburské komorní filharmonii. Aktuálně působí na témže postu v orchestru St. Gellert Academy v maďarském Szegedu. Je členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze jako 1. zástupce koncertního mistra. S těmito soubory vystupoval mimo jiné ve Francii, Španělsku a Japonsku. V roce 2014 vystoupil společně v oktetu se světoznámým Pavel Haas Quartetem na festivalu v Glasgow.

www.lvhf.cz