NANOHACH česky, retrospektivně, duchovně

  1. 1
  2. 2
  3. 3

S podtitulem Oslava původní české tvorby titulu uváděl soubor NANOHACH v minulých měsících retrospektivu svého repertoáru: v Pardubicích, v Plzni a konečně také v Praze se divákům dostalo nové přehlídky tvorby souboru, který loni oslavil deset let a dál si drží své pevné místo na české taneční scéně. Některé choreografie jsou relativně nové, jiné se objevily už naposledy.

Pojďme se podívat, co vybrané večery přinesly.

V neděli 8. listopadu se v divadle Ponec odehrály reprízy dvou velmi úspěšných choreografií Diptych (2014) a Orbis pictus (2012). Spojuje je autorská ruka choreografa a tanečníka Michala Záhory a obě rezonují pohybově, dramaturgicky i obsahově, ačkoli má každá z nich svou osobitost. Pro Orbis pictus šlo již o derniéru. Diptych, choreografické dílo Michala Záhory, svým názvem evokuje duchovní téma a jeho premiéra se minulý rok také v duchovním prostoru konala, a to v kapli sv. Anny v Nečtinách u Plzně. Tak jako dvoudílný oltářní obraz, i choreografie sestává ze dvou částí, které můžeme vnímat v návaznosti i v kontrastu. Je plná dualit a nabízí rozmanité možnosti čtení, saturuje však i pouhou touhu po diváckém zážitku z citlivé a promyšlené taneční inscenace. Má zobrazovat „neustálý pohyb duše“, jež „osciluje mezi peklem a nebem v nekonečném koloběhu zrání“, a tyto nuance se jí zobrazovat daří.

V první části zastihneme na scéně dva muže v tmavých přiléhavých oblecích, v pološeru, v němž naše zraky řídí rozptýlené světlo osvětlující prostor občas tak nezřetelně, že oči tápou.

Michal Záhora: Diptych - NANOHACH (foto Vojtěch Brtnický)
Michal Záhora: Diptych – NANOHACH (foto Vojtěch Brtnický)

Nejčastějším obrazcem, který před námi kreslí, je kruh, ten symbol ducha a posvátných sil, nekonečna i věčnosti. Tanečníci se pohybují v něm, mimo něj, po jeho obvodu, jako kdyby byl bránou do jiné dimenze. V jejich interakci vidíme kontrast, který už zde vzbuzuje otázky, jsou tu prvky manipulace a souboje, těla obou mužů se pohybují v proměnlivé dynamice, od energetické spršky rytmu a víření v prostoru až po klid a stagnaci, byť ve vypjatém postoji. Evokují sochy a výtvarná inspirace je zde viditelná na první pohled (ačkoli publiku se po představení dostalo ještě názorné explikace, kde si svůj dojem mohlo dotvrdit). Michal Záhora a Radek Bohata jako by ztělesňovali dva proudy v téže duši nebo vzájemné napětí, které ji rozechvívá do té či oné strany, stahuje do přízemních sfér či nechává vzlétnout do prostoru.

Michal Záhora: Diptych - NANOHACH (foto Vojtěch Brtnický)
Michal Záhora: Diptych – NANOHACH (foto Vojtěch Brtnický)

Ten, kdo je vyloučen ze světelného kruhu, se může jen zoufale plazit v temnotě v touze po záchraně. Melancholická ambientní hudba, v níž zní nezřetelné ruchy i minimalistické motivy klavírní hry, podporuje dojem určité sklíčenosti, ale pokud už myslíme na Nebe a Peklo z Dantovy Božské komedie, tady jsme zřejmě lapeni spíš uprostřed v Očistci.

Druhá polovina představení patří ženě, jež se nenápadně vynoří z drapérie na pozadí, nesměle a váhavě objevujíc prostor kolem sebe. Nahé ženské tělo nevyvolává žádné smyslové představy, působí čistě jako antická socha nebo secesní obraz s motivem vodní víly.

Michal Záhora: Diptych - NANOHACH (zdroj divadlo Ponec)
Michal Záhora: Diptych – NANOHACH (zdroj divadlo Ponec)

Tento dojem také, jistě úmyslně, podporují rozpuštěné vlasy, které tanečnici Dagmar Chaloupkové sahají téměř do pasu a postupně se de facto stávají i kostýmem a rekvizitou. Také rafinovaný světelný design Jana Komárka budí dojem šerosvitu v malbě, obrysy těla se objevují či ztrácejí dříve, než se jich stačí pohled zmocnit. Spolu s kostýmem jako by ženská postava nabyla více sebedůvěry, za jejím počínáním tušíme téměř příběh, ačkoli nevyřčený a nevysvětlený.

Tanečnice se pohybuje prostorem ve stále dynamičtějších pohybových variacích, její gesta i pohledy komunikují se světem plným impulsů, pro nás neviditelným. Postava se sice po většinu času pohybuje přihrbená, ale nepůsobí dojmem poddanosti či strachu, spíše v sobě uzavírá nevyřčené tajemství.

Michal Záhora: Diptych - NANOHACH (zdroj divadlo Ponec)
Michal Záhora: Diptych – NANOHACH (zdroj divadlo Ponec)

Pohyb možná vznikl částečně z improvizace, nejde o tak propracovanou choreografii jako v první části a je v něm více civilních prvků. Kým tato žena je? Máme v ní vidět metaforu duše, nebo hmatatelnější archetyp? Rozpuštěné vlasy mohou evokovat sílu a nespoutanost, nezapomeňme však ani na to, že v romantickém baletu, ale i literatuře, jsou indexem šílenství. Ve spojení s některými pohyby evokují spíš extatický tanec šamanky, rituál, který nemá nic společného s křesťanskou symbolikou, ačkoli celá tato část překvapivě končí pózou ukřižované. Kříž sám je ovšem jako symbol o celé věky starší než křesťanství, takže může z podvědomí vynášet představy zasuté hodně hluboko.

Choreografie vytvořila v divadelním prostoru neopakovatelnou atmosféru zastaveného času, něco jako stav meditace, který se nikdo z diváků neodvážil porušit, a doznívala tak dlouho, až patrně „povolily nervy“ osvětlovači, a on v sále rozsvítil.

V následující půlhodince nás Monika Sybolová z lektorského oddělení Národní galerie seznámila s některými inspiračními zdroji pro výtvarnou stránku inscenace, o nichž hovořila s choreografem, a se svou vlastní interpretací inscenace, která skutečně nabízí velké množství „obrazů“, k nimž můžeme hledat ekvivalenty z výtvarného umění. Inspirace antickým sochařstvím, Michelangelem, Boticellim nebo da Vincim je vysledovatelná, je ovšem otázkou, nakolik má být divák skutečně takto veden.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Záhora: Diptych (NANOHACH)

[yasr_visitor_votes postid="191515" size="small"]

Vaše hodnocení - Bartůňková/Záhora: Orbis pictus (NANOHACH)

[yasr_visitor_votes postid="191517" size="small"]

Vaše hodnocení - Švejdová: Suna No Onna/Písečná žena (NANOHACH)

[yasr_visitor_votes postid="191519" size="small"]

Vaše hodnocení - Záhora: Devoid (NANOHACH)

[yasr_visitor_votes postid="184694" size="small"]

Vaše hodnocení - Trpišovská/Švejdová/Záhora: Dialogy (NANOHACH)

[yasr_visitor_votes postid="191521" size="small"]

Mohlo by vás zajímat