Nauč se německy! Šokovaný Ian Bostridge v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden od 29. srpna do 4. září 2016. Operní kukátko (57). Incident na koncertu Iana Bostridge. Nové role pro známé pěvkyně: Gun-Brit Barkmin a její první Isolda v Grazu; Anna Gabler debutuje v roli Salome. Neutuchající zájem o život a dílo Richarda Wagnera. Nahrávka týdne: Vyšetření u neurologa podle Olivera Sackse s hudbou Michaela Nymana. Operní úsměv: Divák to zná lépe než skladatel.

Operní kukátko
Incident na koncertu Iana Bostridge
Velmi nepříjemná a politováníhodná událost se stala na písňovém recitálu známého anglického tenoristy Iana Bostridge (narozen 1964). Na pravidelně konané přehlídce v Bregenzerwaldu, nazvané případně Schubertiade, protože se věnuje cíleně interpretaci umělé písně, a především dílu mistra tohoto žánru – Franze Schuberta, vystupoval Ian Bostridge v pátek 26. srpna 2016 v obvyklém prostoru Angelika-Kauffmann-Saal, který slouží koncertním účelům od roku 1994.

Ian Bostridge (foto © Sim Canetty-Clarke)
Ian Bostridge (foto © Sim Canetty-Clarke)

Bostridgeův program se skládal v prvé části večera z výběru jednotlivých písní Franze Schuberta, druhá část pak obsahovala Schubertovy kratší cykly na texty básníků Franze von Schobera, Matthäuse Casimira von Collina a Johanna Mayrhofera. Za přídavky si pak vybral dva velmi známé písňové opusy: Die Forelle (Pstruh) a Abschied (Odcházení). Po odezpívání prvého přídavku se do potlesku ozval silný výkřik „Deutsch lernen!“ („Nauč se německy!“) od postaršího neznámého muže, stojícího na okraji sálu. Tenorista i jeho častý klavírní doprovazeč Julius Drake chvíli zůstali šokováni na pódiu. Zarážející byla především pasivita obecenstva (a také pořadatelů), nikdo muže rušícího koncert nevyzval, aby opustil koncertní sál. Ian Bostridge s nesmírnou koncentrací zazpíval druhý přídavek.

Ian Bostridge a Julias Drake (foto Schubertiade)
Ian Bostridge a Julius Drake (foto Schubertiade)

A pak následovala Bostridgeova reakce – během potlesku seběhl postranním východem do hlediště a muže, který se mezitím postavil do dveří sálu, přinutil jít na pódium a vysvětlit svoje jednání. Teprve po chvíli se publikum vzpamatovalo a rušícího muže vybučelo. Bohužel se ale nikdo z publika nezvedl a nezavolal, ať se rušič umělcovi omluví. Celý incident je závažný tím spíš, že se dotkl umělecké cti samotného zpěváka. Tenorista na této písňové přehlídce vystupuje již v sedmnáctém ročníku, sám překládá texty Schubertových písní a Schubertovi a jeho písňové tvorbě, především cyklu Zimní cesta, věnoval obsáhlou publikaci, která byla z anglického originálu (Schubert’s Winter Journey: Anatomy of an Obsession / Schubertova Zimní cesta: Anatomie posedlosti) také loni přeložena do němčiny. S Juliem Drakem postupně uvádí a nahrává celé Schubertovo písňové dílo a celý projekt (který je také realizován díky koncertům na Schubertiadě) se těší velké vážnosti i ohlasu odborné a laické veřejnosti, včetně cen za nejlepší nahrávky. Zatím v rámci tohoto projektu i mimo něj nahrál dvanáct desek se Schubertovými písněmi.

I Praha poznala tohoto umělce jako vynikajícího a zároveň velmi skromného interpreta, který vytváří píseň až po neuvěřitelně podrobném rozboru jak z hlediska hudebního, tak i textového.

V souvislosti se zmíněným incidentem část novinářů připomíná i jiná extempore diváků v koncertních síních v poslední době, jejichž příčinou může být i nelibost určitých jednotlivců a okruhů vůči interpretům hudby z jiných než domácích zemí, včetně zjitřeného nacionalistického cítění v řadě zemí Evropy.

O víkendu se k celé události vyjádřil sám Ian Bostridge, který zatím rozumně mlčel, a to v obsáhlém rozhovoru pro deník Die Welt s všeříkajícím titulkem Der war wahrscheinlich ein bisschen verrückt (Byl asi trochu pomatený). Zajímavý rozhovor obsahuje i cenné reflexe o zpěvákově lásce k německému písňovému repertoáru, vztahu jazyka a politiky, rasismu a především nacionalismu v klasické hudbě. Celé znění rozhovoru je dostupné zde .


První Isolda Gun-Brit Barkmin

Gun-Brit Barkmin (foto Florian Kalotay/Fotostudio Charlottenburg)
Gun-Brit Barkmin (foto Florian Kalotay/Fotostudio Charlottenburg)

Gun-Brit Barkmin již zkouší svoji první Isoldu ve Wagnerově opeře Tristan a Isolda v rakouském Grazu. Nová inscenace vzniká pod hudebním vedením dirigenta Robina Engelena, který se bude střídat za dirigentským pultem s Dirkem Kaftanem (šéfdirigentem tamní opery od roku 2013), a mladé režisérky Vereny Stoiber, která v minulosti úspěšně asistovala například Jossimu Wielerovi nebo Calixtu Bieitovi a její poslední inscenace sklidily několik oborových cen. Partnery sympatické německé sopranistky budou Zoltán Nyári (Tristan), Dshamilja Kaiser (Brangäne) a Guido Jentjens (Král Marke), vesměs osvědčení sólisté domácího souboru. Gun-Brit Barkmin vstupuje velmi odvážně na půdu wagnerovských partů, a to rovnou partem z nejtěžších – Isoldou. Zatím se převážně věnovala partům z oper Richarda Strausse (Salome, kterou známe i z pražské inscenace – naše recenze najdete zde, zde a zde; Chrysothemis, Ariadne), dalších děl dvacátého století (Britten: Peter Grimes nebo pražské inscenace Gloriany – recenze jsme přinesli zde a zde, a Janáčkovy Věci Makropulos; dále také Šostakovič: Lady Macbeth Mcenského újezdu a v současnosti její velmi žádaná Marie v Bergově Vojckovi) nebo soudobé opeře (Birtwistlův Gawain v Salcburku – naše recenze je zde). V repertoáru má Gun-Brit Barkmin i Verdiho Lady Macbeth. Z wagnerovského repertoáru interpretovala v posledních letech jen Sieglinde, a to s pozitivním ohlasem na scéně Wiener Staatsoper v sérii představení v květnu až červnu 2014. V Lipsku před delší dobou také ztvárnila Elsu. „Její“ Isolda bude mít premiéru 24. září 2016 a po ní následuje osm repríz ještě v tomto roce.


Anna Gabler debutuje v roli Salome

Anna Gabler (foto Milena Schlösser)
Anna Gabler (foto Milena Schlösser)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


10
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
5 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
hh

Pokřikování magora je ještě neškodné. Legrace bude, až někdo ve velkém koncertním sále odpálí bombu. Jako účinkující vím, jak je snadné se tam dostat a jak je to málo hlídané. O to horší představa.

Milan V.

Kéž bychom se někdy dočkali překladu nějaké kvalitní, velké Wagnerovy biografie. V češtině něco takového citelně chybí.

V.

neviem, či viete, pán Milan, že v češtine je dostupná aspoň autobiografia s názvom Muj život, vydalo Národní divadlo v preklade Vlasty Reittererovej. Nie je to síce kompletný životopis, zachytáva Wagnerov život, ak sa dobre pamätám, len do premiéry Tristana, ale aj tak je to obsiahle a vzhľadom na autobiografický charakter zaujímavé čítanie.
Inak máte pravdu, tých prekladov chýba veľa, dokonca aj do iných svetových jazykov, osobne by som uvítala, ak by tie tituly existovali aspoň v angličtine.

Milan V.

Ano, Wagnerovu autobiografii mám. Zajímavé čtení, leč Wagner taky hodně fabuluje a upravuje si, jak je mu libo, takže věřit se mu vše nedá. Je to taková “báseň a pravda”.

V.

áno, to už je pravdepodobne, v menšej či väčšej miere, príznačné pre všetky autobiografie, kto by sa nerád trochu prikrášlil v očiach sveta:) ale obecne vzaté, aj biografie písané inými osobami môžu byť skresľujúce, podľa toho, aký vzťah má daný autor k subjektu životopisu. Ak máte oboch Kučerov a všetko, čo píšete, môžem ešte spomenúť jeden životopis v slovenčine od Viery Šedivej:Richard Wagner a knižočku Richard Wagner jako filosof a básník od Jana Krejčího, ktorá síce nie je ausgerechnet životopisom, ale predovšetkým rozborom jeho opier, je to ale pozoruhodné čítanie už len tou historickou češtinou, ktorou je písaná (vlastním exemplár… Číst vice »

Milan V.

Děkuji za doporučení! Šedivou i Krejčího mám ;)

Zbynek Brabec

Když jsem vyrůstal a toužil se dozvědět víc o některých skladatelích, snadno jsem sáhl po monografiích, které vydával Supraphon. Po roce 1989 se situace výrazně zhoršila a nové knihy o hudebních skladatelích a hudbě vůbec vycházejí spíš výjimečně.Ale zase máme výhodu, že si můžeme z pohodlí domova objednat bez problémů knihy ze zahraničí, zejm. z Anglie a z Německa, kde knih o hudbě vychází poměrně hodně (také ten trh je daleko větší). O Wagnerovi napsal pěknou monografii Jan P. Kučera, kterou vydalo nakladatelství Paseka v r. 1995, sám mám obsáhlou monografii v němčině od Hanse-Joachima Bauera a především Richard Wagner… Číst vice »

Milan V.

O Wagnerovi mám snad skoro vše, co je v češtině dostupné, obě knihy Jana P. Kučery, Wagnerovy paměti a další jeho spisy, knihu Ludwiga Marcuseho, studii Bryana Mageeho, dokonce i monografii od Z. Nejedlého…, různé programy k představením oper R.W. atd. Uvítal bych ale překlad nějaké kvalitní zahraniční biografie. Bohužel v němčině nejsem schopen takové věci číst a v angličtině jen o trochu líp. Vím, je to moje chyba… Ale jak píšete, je škoda, že po roce 1989 u nás knihy o hudebních skladatelích vycházejí jen výjimečně a chápu, že je to nakladatelské riziko. Kolik asi lidí by si koupilo… Číst vice »

VR

Chtelo by se /jedovate/ poznamenat: Deutsch verbessern! V textu je chybne citovano slovo verrückt-chybi koncove “t”. Mit freundlichen Grüssen VR.

JP

No, docela často mám u nás chuť vykřiknout taky. Docela mě štve české publikum, které potleskem oceňuje i výkony, které si to vůbec nezaslouží, o standig ovation ani nemluvě. Nevím, proč když třeba zpěvák odvede árii ostudně, by hlediště vůbec mělo tleskat. V zahraničí často není výjimkou bučení…