Nebeská radost v podání Collegia 1704 by vyzněla lépe v chrámové lodi
V první polovině koncertu zazněl žalm Dixit Dominus od Georga Friedricha Händela, který je rozdělen do devíti částí. Říká se, že mladého Händela ohromila mystika římské architektury, a tu se pokusil v této skladbě promítnout do hudební řeči – monumentálnost staveb a jejich oblouků, zurčení fontán a umělých vodopádů. Händel v tomto díle klade mimořádné nároky na sbor.
Vstupní sbor začínal omračujícím orchestrálním ritornelem, který byl vystřídán trojnásobným zvoláním „Dixit“ pětihlasého sboru. Altové sólo Virtum virtutis provedla Kamila Mazalová, sopránové Tecum principium zaznělo v podání Terezy Zimkové. Ve čtvrté části Juravit Dominus sbor pod vedením Václava Lukse působivě vygradoval zápor „non“ ve verši „et non poenitebit eum“ („a nebude želet“). V páté části jsme byli zaplaveni zvukomalebnými kaskádami šestnáctinových not, naopak v Dominus a dextrit tuis Händelova hudba až drasticky podbarvovala starozákonní proroctví Božího hněvu a soudu a až s naturalistickou syrovostí ilustrovala drcení hlav nepřátel. Následovala oslava vítězství ve virtuózním chvalozpěvu. V sólových partech zde kromě výše jmenovaných vystoupila sopranistka Pavla Radostová, tenorového sóla se ujal Ondřej Holub, basové sólo bylo svěřeno Tadeáši Hozovi.
V druhé půli koncertu jsme se ponořili do tónů mše Missa Omnium Sanctorum od Jana Dismase Zelenky. V roce 1740 začal Jan Dismas Zelenka pracovat na velkém projektu, na kompozici první ze šesti tak zvaných posledních mší (Missae ultimae), k nimž patří také Missa Omnium Sanctorum ZWV 21. Tento projekt se mu bohužel nikdy nepodařilo dokončit. Zelenku nepochybně ovlivnila forma mše, jak se vyvinula v Neapoli během první poloviny osmnáctého století. Missa Omnium Sanctorum je typickým příkladem číslové mše komponované ve stilo misto, což znamená, že zde stojí vedle sebe tutti sbory a brilantní koncertantně pojaté vokální a instrumentální věty, stejně jako fugy psané ve stile antico, dvojité fugy, fugy s nezávislým instrumentálním doprovodem a sólové árie s typickými znaky galantního stylu.
Úvodní částí Missa Omnium Sanctorum bylo Kyrie eleison I, Christe eleison a Kyrie eleison II ve schématu: sborové tutti – sólová árie pro tenorové sólo s instrumentálním doprovodem v podaní Ondřeje Holuba – tutti sborová fuga. Následující oslavné a energické Gloria mělo šest částí, ve kterých se střídaly sborové a sólové party. Credo (Věřím v jednoho Boha…) bývá obecně považováno za nejméně inspirativní část mše, a to kvůli dlouhému dogmatickému textu. Ovšem Zelenkovi se podařilo i tuto část mše zajímavě prokomponovat použitím ritornelů.
V Zelenkově Credu je zřetelných pět oddílů: Credo, Et incarnatus est, Crucifixus, Et resurrexita Et vitam venturi saeculi, Amen. Úvodní, živý klasický ritornel v tónině a moll tvoří tři hlavní úseky: vstup – pokračování a rozvíjení úvodních myšlenek – závěr v hlavní tónině. Zatímco dogmata Creda byla sylabicky deklamována sborem, na pozadí bylo slyšet hudební ritornel. Ten se zde objevil i jako instrumentální mezihra, a to jak samostatně, tak i v kombinaci s hudebním doprovodem, což přispělo k celistvosti věty.
Po Sanctus ve sborovém a orchestrálním tutti následovalo neotřelé Benedictus pro soprán a alt, které s doprovodem smyčců bylo zpíváno v unisonu a připomínalo gregoriánské chorály. Tuto část mše uzavřelo fugové „Osanna in excelsis“. V závěru jsme slyšeli majestátní Agnus Dei, po něm následovalo sólo pro bas v provedení Tomáše Šelce. Hudba z počátečního Kyrie II na text „Dona nobis pacem“ vytvořila velký oblouk uzavírající Zelenkovu poslední mši.
Jako sólisté dále vystoupili v této části Helena Hozová a Pavla Radostová, altového sóla se ujala Aneta Petrasová, tenorová sóla zazpíval opět Ondřej Holub, který má pro tento druh hudby přesně to zabarvení hlasu, které rezonuje s naší představou o barokním zpěvu.
Co do muzikantské a pěvecké přesnosti nebylo pátečnímu provedení co vytknout. Členové Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse opět nezpochybnitelně prokázali, že patří právem ke špičkovým profesionálům na provádění poučené interpretace barokní hudby. Postrádala jsem však v prostředí Rudolfina tu pravou akustickou nosnost s mírných echem, kterou by dílům dopřála velká chrámová loď.
Missa Omnium Sanctorum
11. listopadu 2022, 19:30 hodin
Dvořákova síň Rudolfina, Praha
Program:
Georg Friedrich Händel: Dixit Dominus HWV 232Jan Dismad Zelenka: Missa Omnium Sanctorum ZWV 2
Účinkující:
Václav Luks – dirigent
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
