Němčina na Smetanovu hudbu dokonale pasuje! Richard Samek v premiéře Prodané nevěsty v Essenu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Němčina jako zpěvní jazyk ovšem není mezi českými umělci zrovna oblíbená. Jaký vztah k ní máte vy? Nedávno jste byl velmi oceňován v plzeňské inscenaci Čarostřelce režiséra Dominika Neunera nejen za hudební interpretaci, ale obzvláště za zvládnutí německy mluvených dialogů…

Zní to možná prozaicky, ale interpretujete-li na jevišti cizí jazyk, je nesmírně důležité umět napodobovat. Dokážete-li dobře slyšet a imitovat to, co vám říká jazykový kouč, máte vyhráno. Samozřejmě, musíte denně trénovat a denně jste také upozorňován na to, že některé slovo nezní tak, jak by mělo. Váš akcent nikdy nezmizí, ale některé fráze dokážete po pravidelném tréninku říci tak, že nikdo nepozná, že nejste Němec. Ale Němci to mají stejné, snažil jsem se kolegy třeba naučit říct „buřt s hořčicí“. A nikdy to nedali tak dobře jako já… Vím ale o sobě, že když zpívám v němčině, je mi dobře rozumět. Němci mi prý rozumí každé slovo. Můžu mít cizí akcent, ale pro posluchače je stejně důležité, aby bylo zpěvákovi rozumět.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Prodaná nevěsta má přídomek „komická opera“. Přiznám se vám, že čím víc ji znám a čím vícekrát jsem ji slyšel a viděl na jevišti, promlouvá ke mně o to víc její lyričnost, jemnost a citovost, spíše než komika. Mohlo by se stát, že němčina jako velmi pregnantní a úderný jazyk – byť jste sám řekl, že váš překlad s hudbou dokonale souzní – tyto kvality Smetanovy hudby poněkud oslabí?

Němčina samozřejmě svádí k tomu, že je ve frázích míň a míň legata. A pokud se soustředíte na vyslovování každého „f“, „t“ nebo „p“ – na čemž se samozřejmě dost bazíruje –, musíte si dát velký pozor na frázování. Z původně pěkné fráze pak vznikne snůška patnácti slov a třiceti výrazných hlásek. Tím nechci říct, že by němčina nebyla zpěvná! Jen se tomu nesmíte poddat a musíte na onu pregnantnost ve výslovnosti myslet až ve druhém plánu. Na prvním místě je vždycky Smetanova krásná melodická linie.

Myslím, že Prodaná nevěsta je velmi dobře vyvážená. Je jak poetická a lyrická – a na citech tu opravdu velmi záleží –, tak i vtipná. Tak jako v životě. Ve vztazích tu není nikdy jen lyrika, jen láskyplnost, jen smutek. Vždycky, i v té nejsmutnější situaci najdeme vtipný podtext. A přesně tak namíchali vztahy v naší inscenaci oba páni režiséři z tandemu SKUTR. Divák se bude bavit jevištní situací, pokud zrovna Kecal předvede něco se svými rekvizitami – on tu vůbec vystupuje jako zvláštní komická figurka. A Jeník jako chlapík zamilovaný do Mařenky si ale z ní dokáže udělat i legraci. A ona z něj. Postavy této opery jsou chytří lidé se smyslem pro humor a režiséři toho maximálně využili. A v tom je podle mne ryzí „českost“ této opery. Jsme národ srdečný, ale zároveň jsme velcí vtipálci.

Jaké je národnostní složení ansámblu, který essenskou Prodanku připravuje, jaké je procentuální složení z hlediska počtu rodilých Němců?

Matka Mařenky je Němka, její otec je Němec, Kecal je vlámsky hovořící Belgičan, samotná Mařenka je Kanaďanka, můj otec je taky Kanaďan, Esmeralda je Američanka, Vašek je Rus, Háta je Němka. Takže vpravdě mezinárodní tým. Ale všechno to jsou umělci, kteří jsou zde v Essenu ve stálém angažmá.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Mluvil jste o nutnosti soustředění na výslovnost, frázování a hudební linie zároveň, aby pěvec v zájmu dokonalé výslovnosti nepohřbil smetanovskou lyriku. Jak k tomuto úskalí přistupoval autor hudebního nastudování, essenský „generalmusikdirektor“ Tomáš Netopil?

Tady to naštěstí funguje tak, že jsou všichni dokonale připraveni. Aspekty, týkajícími se textu, se zabývají jazykoví poradci. A dirigent má na sto procent na starosti hudbu. Možnost něco výrazněji měnit v textu určitě má, ale nemá to zapotřebí, neboť ví, že jazykoví specialisté se o to už postarali.

Byla do nějaké míry práce pana dirigenta s takto mnohonárodnostním ansámblem o kompromisu?

Kompromisů nebylo vůbec potřeba. Jak už jsem řekl, hudba je pořád stejná, ať už se zpívá jakýmkoli jazykem. A pan dirigent je profesionál až na půdu. Přišel s jasnou představou – tempovou, frázovou, dynamickou, vyladěním ansámblových scén. A nikdo neprotestoval. Tomáš Netopil tu pracuje už řadu let a navíc právě v tomto divadle mám pocit, že umělce jejich práce náramně baví. A odezva je okamžitá. Když se tu na něčem domluví, okamžitě to zafunguje. A čím to je? Tomáš Netopil to zkrátka umí s lidmi a perfektně ovládá své řemeslo. Byl jsem tu i na jeho koncertě se zdejší filharmonií, které šéfuje. To byla nádhera. Orchestr hrál jako jedno tělo a jedna duše. A hráči se během koncertu usmívali. A hned jste viděl a slyšel, že si to užívají.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Auditorium v Aalto-Musiktheater je svrchovaně originální prostor. Sedadla pro diváky plavou v prostoru v jakýchsi vlnách, hlediště je navíc asymetrické. Jak je sál vstřícný k interpretům z akustického hlediska?

Musím bez přehánění říct, že jsem nikdy nezpíval v tak dobře akusticky vyřešeném prostoru. A i mezi zdejšími se říká, že Aalto-Musiktheater je akusticky jedno z nejlepších divadel, jaké můžete navštívit. I pokud stojíte v zadní části jeviště a zpíváte zády k divákům, slyší vás podobně, jako kdybyste stál uprostřed a čelem k nim. Nemusíte myslet na to, jestli v tom asymetrickém prostoru zpívat doleva či doprava. Ale na druhou stranu samozřejmě smetanovský orchestr nedá nikomu nic zadarmo. To je známá pravda a i zde si na to musíte dát pozor. Ale zdejší akustika dělá hlas ještě lepší, než ve skutečnosti je, a zpívat tady je radost.

Víme, že Smetanova Prodaná nevěsta byla původně označována jako opereta. Uplatnil jste v této inscenaci své zkušenosti z drážďanské Staatsoperette, kde jste velmi využíván právě v německojazyčných operetách?

To má samozřejmě značný vliv a přínos a může vám to jedině prospět. Nicméně já mezi operou a operetou nerozlišuji. Jsou specifické žánry, které vyžadují extra technické a výrazové finesy, jako třeba francouzská opereta, jenže v té já se necítím doma a nezpívám ji. Ale k operetě v němčině mám stejný přístup jako k jakékoli jiné opeře. Smetana možná prvotně myslel na lehčí žánr, singspiel nebo něco podobného. Ale ve výsledku? Má zkušenost je, že Prodaná nevěsta si v ničem nezadá třeba s party v Lehárových operetách jako Země úsměvů nebo Giuditta. A to jsou de facto opery v pucciniovském duchu…

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Zbynek Brabec

Moc hezky napsaný rozhovor! Také jsem zpíval Jeníka v němčině, dokonce dřív, než v češtině. V německé divadle, kde jsem tehdy působil, si vybrali překlad Maxe Kalbecka – snad nejstarší, který existoval, ještě z 19. století. Když jsem se s ním seznámil, řekl jsem, že je často na hony vzdálen českému originálu a navíc mi připadal neuvěřitelně archaický. Navrhl jsem, aby se Prodaná nevěsta hrála v překladu prof. Carla Rihy. Ten považuji za velice přesný k českému originálu. A souhlasím s Richardem v tom, že mi nikdy nedělalo potíž zpívat jednu roli v různých jazycích. Co ale bylo k uzoufání… Číst vice »