Reportáž: Nespočet tváří tance na VI. ročníku Mezinárodní baletní soutěže v Plzni

Krátce po tanečním galavečeru Balet tančí republice se konala v Plzni další výjimečná taneční událost. Od 6. do 9. prosince 2018 hostila scéna Nového divadla VI. ročník Mezinárodní baletní soutěže Plzeň 2018. V západočeské metropoli se konal i předchozí ročník v roce 2015, a tak se město a Divadlo J. K. Tyla staly již po druhé místem, kam zamířily baletní naděje z různých koutů světa, aby zde změřily své síly. A kam zamířilo i mnoho dalších osobností spjatých s tanečním uměním. Veřejnost pak mohla výkony soutěžících ocenit na závěrečném Večeru laureátů.

Do soutěže se přihlásilo celkem 78 soutěžících mnoha národností – z Česka, Slovenska, Německa, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Itálie, Řecka, Francie, Španělska, Ruska, Japonska a Nového Zélandu. Studují tanec nebo působí v divadlech v Česku a Slovensku, polští účastníci pak v Polsku. Výkony tanečníků hodnotila mezinárodní porota složená z výrazných tanečních osobností se světovým renomé. Jejím předsedou byl dlouholetý ředitel Bavorského státního baletu v Mnichově, nyní Umělecký ředitel Bavorského Junior Ballett Mnichov a předseda Nadace Heinze Bosla Ivan Liška. Dále v porotě usedli Premier danseur étoile a profesor pařížské Opery Cyril Atanassoff, vedoucí baletní mistryně Finského národního baletu Ingrid Němečková, baletní mistryně baletu Národního divadla v Praze Tereza Podařilová a umělecký šéf Baletu Jihočeského divadla České Budějovice Lukáš Slavický.

Soutěž měla vysokou úroveň. Porota ocenila tanečníky ve dvou kategoriích. V B Junior (pro studenty konzervatoří a tanečních škol, dolní věková hranice je 14 let) – zde udělila tři ceny v kategorii dívek i chlapců. A v kategorii A Senior (pro taneční umělce působící v profesionálních baletních a tanečních souborech, horní hranice věku 25 let) – zde udělila tři ceny v mužské kategorii, v ženské pouze druhou a třetí. Ale letošní ročník měl na rozdíl od ročníku minulého absolutního vítěze. Držitelkou Grand Prix se stala Sawa Shiratsuki. Dále porota udělila pět čestných uznání, prémii Republikového výboru Odborové asociace divadelníků za nejosobitější výkon a dvěma soutěžícím prémie za současnou choreografii.

Ceny udílel ředitel soutěže a šéf plzeňského baletu Jiří Pokorný spolu s předsedou Rady Tanečního sdružení ČR Zdeňkem Prokešem, předsedou poroty Ivanem Liškou, Cyrilem Atanassoffem a Lukášem Slavickým. Ceny byly předány, a tak tanečnice a tanečníci na Večeru laureátů mohli tančit bez stresu ze soutěže, naopak plni radosti ze svého úspěchu. A tentokrát přítomní porotci usedli v publiku, a to už nikoliv proto, aby hodnotili, ale aby spolu s diváky ocenili nasazení a talent mladých tanečníků.

Soutěž a závěrečné gala přináší mimořádnou příležitost široké veřejnosti – vidět tanečníky v poměrně velkém věkovém rozpětí od 14 do 25 let, tedy rozvíjející se talenty i nastupující taneční generaci žen a mužů, kteří již jsou členy baletních souborů. Je to zážitek mimořádný rovněž vzhledem ke své dramaturgii, která samozřejmě vyplývá z pravidel soutěže. V ní totiž musí soutěžící předvést ukázky jak z klasického, tak z moderního repertoáru. Klasický baletní odkaz a moderní choreografie se pak střídaly na závěrečném večeru v rychlém vyváženém sledu, samozřejmě v odpovídajících kostýmech. A přesto, že soutěžící mají povinná taneční čísla, byl večer obdivuhodně pestrý a vyvážený. Velkým zážitkem bylo nejen vidět výkony mladých tanečníků, ale i samotné choreografie. Jeviště bylo velmi dobře nasvíceno, z reproduktorů zněly kvalitní nahrávky.

Večer otevřeli držitelé Čestných uznání a laureáti juniorské kategorie, vše posléze gradovalo postupně až k výstupům nejlepších účastníků a vítězům obou kategorií. Program zahájila klasika – v podání Anny Herrmannové publikum ocenilo variaci Kitri z 1. jednání Minkusova Dona Quijotta, Amorka z téhož baletu tančila i Zuzana Kučerová. Peter Andel se představil v oceněné choreografii Dominiky Beňákové Sinnerman (hudba Nina Simone), druhou oceněnou choreografii Dominiky Beňákové, tentokrát na hudbu A. Piazzolly, ztvárnila Lívia Laiferová. Ve variaci Harlequinade se blýskl Kasper Górczak, nejmladší účastnice soutěže Anna Tkadlčíková půvabně tančila etudu Motýlek na Toccatu J. S. Bacha. Klasika se opět vrátila tentokrát v podání Petry Večeřové variací z Drigova Korzára. A hned se mohlo publikum těšit z vynikajícího tanečního partnerství. Poprvé se na této závěrečné přehlídce laureátů představila Držitelka Grand Prix pro absolutního vítěze Sawa Shiratsuki a Sergio Romero Mendez v choreografii Jiřího Kyliána Wings of Wax na hudbu J. S. Bacha.

Žádoucím kontrastem bylo následující číslo, v němž Izabela Gracíková zaujala diváky v Lifarově Suite en Blanc – La Flute. U klasiky zůstala i Maria Vorokhobina ve variaci Paquity z Pugniho baletu, stejně jako Seiru Nagahori v Helstedově Slavnosti květin v Genzanu. Kyliánův osobitý taneční slovník ocenili diváci ještě jednou, opět v jeho Wings of Wax, ale tentokrát tančili Anna Lena Uth a Koki Nishioka. Paquitu zatančila k velké radosti publika i Aoi Hokama. Humor a moderní originalitu vnesl na jeviště spolu s precizním výkonem Filip Martinský ve své oceněné choreografii The Century. Sympatie publika si rychle získal svým výkonem charismatický Gaëtan Pires. Pires tančil po technické stránce pas de deux z Asafjevových Plamenů Paříže obdivuhodně, spolehlivou partnerkou mu byla Kristina Kodedová. Diváci aplaudovali po jednotlivých prvcích, částech výstupů a na závěr zahrnuli pár dlouhým potleskem. Moderní prvek vnesla na jeviště ještě Maria Vorokhobina, která vystoupila pro změnu v moderní choreografii Filipa Martinského Spero (hudba B. Adams). A vlastní závěr této přehlídky patřil absolutní vítězce. Sawa Shiratsuki a Sergio Romero Mendez zazářili v pas de deux z Minkusova Dona Quijotta. I jejich výkon provázel spontánní nadšený aplaus, který vygradoval v zasloužené ovace.

Současné choreografie v podání mladých tanečníků byly velmi inspirativní. Skutečným zážitkem pro široké publikum byly nepochybně sugestivní moderní choreografie Jiřího Kyliána, obě tančené jen v černých trikotech. Inspirativní byly rovněž oceněné počiny Dominiky Beňákové. Patrně nejoriginálnější byla oceněná choreografie Filipa Martinovského The Century. Kreace ožívajícího lidského těla, jemuž praští klouby, z něhož se práší a které se přesně v souladu s hudbou rozhýbává, ožívá a tančí, aby se zcela náhle rozpadlo za řinkotu tříštích se částeček. Originální, vtipné, čitelné taneční vystoupení. Do několika minut v něm byl s nadhledem a humorem zhuštěný nejen příběh, ale i myšlenka těch několik minut silně přesahující. To vše výtečně zatančeno samotným autorem. Skvělou tečkou za Večerem laureátů bylo vystoupení všech účinkujících v nápadité choreografii ředitele soutěže a šéfa plzeňského baletního souboru Jiřího Pokorného. Tančili v ní za sebe i společně. S radostí a lehkostí. Pro potěšení své i publika.

Tanec má nespočet tváří. A mnohé z nich představili mladí tanečníci na Nové scéně v Plzni. Ale ať se jednalo o klasiku či modernu, všechny výstupy měly jedno společné – nadšení a radost. Jestliže pro tanečníky je soutěž možností, jak se srovnávat s konkurencí, proniknout do širšího povědomí, předvést se dalším šéfům baletních souborů či intendantům, pak pro diváky se otevírá zcela jedinečná a unikátní možnost – vidět v jednom večeru klasická baletní čísla z ne často uváděných titulů. A také originální moderní choreografie. V Plzni se úspěšně uskutečnila prestižní, výjimečná, inspirativní a organizačně kvalitně zajištěná mezinárodní baletní soutěž. Diváci přijali Večer laureátů s nadšením.