Nespoutaná Olga Scheps zavítala do Prahy

Německá pianistka ruského původu Olga Scheps si pro svůj pražský debut nepřipravila nic menšího než šokující vstup. Publikum ve Dvořákově síni Rudolfina se ve čtvrtek stalo svědkem naprosto nekonvenčního provedení známých Chopinových a Prokofjevových skladeb, a jak už to s extravagantními počiny bývá, posluchači byli v názoru na ně rozpolceni. Scheps předvedla hru nerespektující jakoukoliv interpretační tradici a často ani zásady přirozeně pramenící z citu pro rytmus a dynamiku. Tento přístup k interpretaci mnozí ocenili nadšeným potleskem ve stoje, zatímco jiní již v průběhu přestávky ze sálu utíkali.

Recitál zahájila Olga Scheps Chopinovou Baladou g moll, op. 23. Již v introdukci se projevila nervozita, která interpretku provázela po zbytek skladby a jejímž důsledkem byla technická nejistota v exponovaných pasážích, přílišná pedalizace, jíž se interpretka snažila zakrýt nezvládnutou techniku, dále tempová nevyrovnanost a zejména pak nadměrně afektovaná hudební gestikulace, která bohužel zasadila hřebíček do rakve epickému charakteru této balady. V následující Sonátě h moll, op. 58 se technická úroveň skladby posunula znatelně výš. Bohužel i zde se vyskytly hudební momenty hraničící s nevkusem. Až obdivuhodně dobře zněl výborně připravený koncertní klavír Steinway pod agresivními ataky do basových oktáv a akordů v první větě. Naopak velmi zvukově citlivě byla provedena třetí věta, Largo, jejíž pianissima v líbezné tónině H dur byla vydařená.

Ve stejném duchu se nesl začátek druhé poloviny recitálu, otevřený Chopinovou Fantasií f moll, op. 49, která představuje značnou interpretační obtíž. Afektované frázování, minuté konce běhů a nezáživný střed se podílely na nesoudržnosti celé formy. Na závěr si Olga Scheps zvolila grandiózní kus – Prokofjevovu Sonátu č. 7 B dur, op. 83. Euforické provedení poslední věty s tempovým označením Precipitato, při kterém dosáhla na práh zvukových možností nástroje, vybudilo většinu sálu do burácivých ovací ve stoje. Klavíristka odměnila nadšené posluchače dvěma přídavky: Gymnopédií č. 2 Erika Satieho a Mozartůvým Tureckým pochodem ve virtuózní úpravě.

Značně rozporuplné reakce na včerejší koncert vyvolávají zamyšlení nad smyslem veřejného provádění hudby. Nemělo by jít o (v tomto případě chybějící) snahu předat hloubku skladatelových myšlenek? O to ukázat vlastní vkusnou a poučenou originalitu? Ale i o radost posluchače? Aspoň v tomto směru Olga Scheps jednoznačně uspěla.

 

Hodnocení autorů recenze: 60 %

Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2016
Olga Scheps (klavír)
24. listopadu 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Fryderyk Chopin:
– Balada č. 1 g moll, op. 23
– Sonáta č. 3 h moll, op. 58
=přestávka=
Fryderyk Chopin: Fantasie f moll, op. 49
Sergej Prokofjev: Sonáta č. 7 B dur, op. 83
přídavky:
Erik Satie: Gymnopédie č. 2
Wolfgang Amadeus Mozart: Turecký pochod

www.firkusny.cz