Norman Lebrecht: Album roku 2022

Do konce roku zbývá ještě nějaký čas, ale vypadá to, že britský hudební publicista a kritik Norman Lebrech už má o letošním Albu roku jasno.
Norman Lebrecht (zdroj Usedomer Musikfestival)
Norman Lebrecht (zdroj Usedomer Musikfestival)

Nikdo netušil, co můžeme od roku 2022 očekávat. V lednu jsme maskovaní nebo zamčení hleděli do křišťálového koule smrtelnosti. Album komorní hudby Harrisona Birtwistlea zaujala mé ucho s překvapením a potěšením – a krátce na to nás skladatel opustil.

Frederic Rzewski, který také zemřel relativně nedávno (26. června 2021), se dočkal nejlepšího provedení své skladby The People United Will Never Be Defeated!, jaké kdy zaznělo.

Ukrajinský skladatel Valentin Silvestrov utekl ze své vlasti a obohatil nás o novou nahrávku. Jeho život visel na vlásku.



Soupeřící nahrávky Sibeliových symfonií Finů Klause Mäkeläho a Santtu-Matiase Rouvaliho zostřily naše kritické vnímání, přičemž Rouvali si ve fascinujícím souboji udržel výhodu. Jeho nahrávka Třetí symfonie (Alfa Classics) bude těžko hledat soupeře.



Semjon Byčkov nahrává premiérový mahlerovský cyklus našeho desetiletí s Českou filharmonií Pátá symfonie od vydavatelství Pentatone je naprosto výjimečná.



Nahrávka Mahlerovy symfonie Vzkříšení od Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků, v níž zaznívají motivy ze symfonie Vzkříšení Hanse Rotta, Mahlerova přítele ze studií, je jednoznačně kandidátem na Album roku.



Letošní 150. výročí narození Ralpha Vaughana Williamse zůstalo mimo anglicky mluvící země nepovšimnuto (recenze zde a zde).



Desáté výročí úmrtí Hanse Wernera Henzeho pak zůstalo bez povšimnutí v německy mluvících zemích.



V dubnu jsem ocenil provedení dvou violoncellových koncertů Pietera Wispelweye od Mieczyslawa Weinberga (vydavatelství Evil Penguin) jako „pravděpodobně nejlepší nahrávku Weinberga, kterou jsem kdy slyšel“



O několik týdnů později se objevil jeho blízký konkurent od Mirgy Grazinte-Tyly a City of Birmingham symphony orchestra (Deutsche Grammophon), spojení Třetí a Sedmé symfonie s enigmatickým Flétnovým koncertem.

Weinberg, žijící pod sovětskými represemi, přicházel se stále chytřejšími způsoby, jak vyjádřit své názory. Sedmá symfonie, vlastně koncert pro cembalo a smyčce, začíná tak váhavě (v sólové linii Kirilla Gersteina), že si lze představit, jak skladatel pokorně drží klobouk před komunistickými pohlaváry, kteří řídili jeho kariéru. Pod falešnou poklonou se skrývá odvaha a genialita. Tato deska je těsným vítězem. Přinesla mi více potěšení než kterákoliv jiná nahrávka vydaná tento rok.



Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments