O Laterně magice a legendárním Kouzelném cirkusu s tanečníkem Pavlem Veselým (2)

  1. 1
  2. 2
  3. 3


(Dokončení) 

S Laternou i bez 

Řekněte mi ještě něco o sobě, nelitoval jste někdy, že jste strávil celou kariéru u jediného souboru? 

Vůbec ne, vezměte si jen, jaká byla situace v tanečním umění, když jsem byl po konzervatoři. Původně to vypadalo, že půjdu do baletního souboru v kamenném divadle, ale nelíbilo se mi, že se všude dělá jen klasický balet. Když jsem byl na vojně v Armádním uměleckém souboru, setkal jsem se s více styly a bavilo mě to. Samozřejmě, že spousta věcí byla obsahově tendenční, ale pracovali tam různí choreografové, chtěli po nás i modernu nebo folklór, a mně se nezdálo, že bych chtěl celý život dělat jenom klasiku.

Proto jste se hlásil na konkurz do Laterny?

Věděl jsem, že tam to bude úplně o něčem jiném, že sice základ bude taky dobrá klasická technika, ale že půjde i o výraz, o nějaké herecké nadání, i modernější tancování. Vzpomínám, že na konkurzu byla profesorka Šemberová, kterou jsem měl na škole, režiséři Alfred Radok a Vladimír Svitáček, Ján Roháč, Miloš Forman, všichni tehdy zaměstnanci Laterny, ze Slovenska choreograf folklóru Martin Ťapák, a ti tam z asi šedesáti vybírali. Nakonec jsme byli dva, já s kolegou Štádlerem, na kterého mimochodem také rád vzpomínám, bohužel zemřel předčasně. Od paní profesorky Šemberové jsem se pak dozvěděl, že Radokovi se nejdřív zdálo, že jsem moc vysoký, ale že ho přesvědčovala, že to bude na jevišti výhoda, a hlavně prý že zdůrazňovala, že nejsem zatížený klasikou, nemám manýry a chodím civilně. Já jsem totiž začínal s tancováním pozdě, až ve 14 letech, kvůli jedné dívce, holt mladická nerozvážnost (smích).

I tak, Laterna mohl být časem stereotyp.

Hodně jsem hostoval i jako klasický tanečník, v Liberci u Františka Pokorného, v Teplicích a v Ústí, takže jsem se dostal i na jeviště v baletech, navíc jsem si užíval na zájezdech do Sovětského svazu. Laterna tam jezdila opravdu hodně, ať do Leningradu nebo do Moskvy, a já jsem si vždycky přes vedení vyjednal možnost chodit do divadel na nějaké tréninky. Dvakrát se mi podařilo, že jsem chodil do Velkého divadla, kde jsem se hodně naučil a viděl a navíc jsem dostával sebevědomí, protože mě sami nabízeli, jestli se chci učit nějaké variace. Takže jsem nikdy neměl pocit, že mi něco chybí.

Nevystupoval jste i v Československém souboru písní a tanců?

Ano, ve „Stáťasu“, jak se říká nebo říkalo, jsem tancoval úplně ze začátku. Jako dítě mě strašně bavilo zpívat a tam se zpívalo pořád a byl to spontánní projev. I když byla choreografie, fungovala, co se týče jevištní geometrie a podobně, ale byly improvizační části, kdy si člověk mohl tancovat, jak cítil, nebyl svázaný. Za to jsem byl rád jako vždycky, když jsem měl volnost. Když se vrátím k Cirkusu, tak při jeho natáčení jsem chodil za Evaldem a ptal se ho, jak se podle něj mám ve scénách tvářit, jak se mám chovat, a on jen řekl „Pavlíku, co ti mám povídat, dělej, jak to cejtíš.“ To jsem přesně chtěl slyšet.Myslíte si, že jsou představení, která v Laterně neprávem upadla v zapomnění nebo jsou nedoceněná?

Určitě neprávem zapadlo jedno představení, když nemluvím o Odysseovi, který byl vynikající na Nové scéně a mohl se hrát déle. V Kongresovém centru to byl megalomanský projekt, sice nádherný a efektní, s vynikající hudbou od Kocába a perfektní scénou, ale lidi na jevišti se mohli přetrhnout a i kdyby jich tam bylo třicet, v tak velkém prostoru se všichni koukali na film. Ale když se to představení přeneslo sem na Novou scénu, najednou dostalo úplně jinou dimenzi. Půjdu ale víc dozadu, protože chci mluvit představení Pražský karneval.

O čem bylo?

Pražský karneval byly středověké legendy, režii dělal Václav Kašlík, choreografii Pavel Šmok a Vlastimil Jílek a profesor Svoboda dělal scénu. Bylo to v době, kdy jsme právě přešli ze Státního divadelního studia pod Národní divadlo. Tohle představení následovalo po Revui z bedny, byly to staré pražské legendy: Faustův dům, kouzelník Žito, Zlatá ulička, pak povídka Dora, příběh o mladé ženě, dalo by se říct prostitutce, která měla dům na Malé Straně. Zamiloval se do ní jeden student, a když zjistil, že nepatří jenom jemu, zavraždil svého soka a sám skočil do Vltavy, protože věděl, že by s tím nemohl žít, a ona byla potrestána tak, že ji nadpřirozená zjevení stáhla do řeky. Pak byla ještě povídka Hraběnka o marnivé dámě, která chtěla mít všechno z lidské kůže, takže kvůli ní musela zemřít spousta lidí, to bylo tak trošku morbidní, a ještě Zuzana v lázni, příběh o Václavu IV. a lazebnici, která ovšem byla v podstatě taky prostitutka, ale pomohla králi a milovala ho. Hráli jsme to asi měsíc a byl to obrovský úspěch, hlavě u cizinců. Jenže přišlo schvalovací představení a tehdy to ideologicky neprošlo, byl z toho malér a že se zkrátka hrát nebude.

Muselo se okamžitě stáhnout?

Pouze povolili profesorovi Svobodovi hrát ho do doby, než se předělá, což byly dva měsíce. Mezitím Svoboda pozval Evalda Schorma, aby s tím něco udělal. Kašlík, ten byl zásadně proti, ale nedalo se s tím nic dělat, předělat se muselo, takže se některé povídky vyškrtaly, přikomponoval se k tomu ještě děj ve stylu commedie dell´ arte, přibyl harlekýn a kolombína, vytvořily se nové povídky, ale z úplně jiné doby i ze současného civilu. Nebylo to dobré představení, to jsme cítili všichni včetně Evalda, který z toho byl zoufalý jako umělec, ale ve skutečnosti mu to představení pomohlo, protože byl v té době na indexu.Co na tom představení tak vadilo, když bylo historické?

Vadilo to, že předvádíme věci, které nejsou optimistické, že vyprávíme o středověkém bahně, o vraždách a prostitutkách, a že to přeci nemůžeme ukazovat cizincům. Přitom to bylo tenkrát představení na nejvyšší možné úrovni a stylově jak bylo udělané, to byla paráda. Kdyby se dneska hrálo, tak budou stát před divadlem davy.

Viděl jste vlastně poslední celovečerní program Laterny, Legendy magické Prahy? Co jste říkal na ohlasy?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na