O životní cestě skladatele a pedagoga s Milanem Báchorkem

Vyučovat hru na nějaký nástroj je většinou věc metodická. Pro zvládnutí hry na nástroj jsou vedle nesporného talentu důležitá ještě nepřekročitelná, jasná a pevná pravidla, systém technických cvičení, výběr etud a přednesové literatury, seřazených podle stupně obtížností  apod. Ve skladbě je to většinou práce psychologického rázu, kdy je ještě nezralou hudební představu mladého talentu potřeba neustále korigovat a vést k cíli, který musí být nenásilný, zábavný, přesvědčivý a objevný. Hodnocení úspěšnosti raději nechám na jiných. Těch, kteří to pod mým vedením dotáhli až k absolutoriu je docela dost a jsou mezi nimi úspěšní hudební režiséři, pedagogové, dirigenti, interpreti, působící dnes na mnoha významných postech po celé republice i v zahraničí.  Že nejsou všichni skladatelé – není nijak překvapivé, protože být „skladatelem na plný úvazek“ je v dnešní době velmi luxusní a nejisté povolání.

To jistě… Kromě své skladatelské, pedagogické a sbormistrovské činnosti jste zastával také roli hudebního organizátora – jste spjat s festivalem Hudební současnost, který probíhá každým rokem v Ostravě. Můžete nám tento festival trochu přiblížit?

Hudební současnost probíhá v Ostravě od roku 1975 každoročně, vždy v podzimním termínu říjen – listopad a je zaměřena na novou skladatelskou tvorbu, interpretaci soudobé hudby domácí i ze zahraničí, a je doprovázená interpretačními kurzy a v minulosti i hudebně vědeckými kolokvii Janáčkiana. Současně s Hudební současností vznikla ještě Celostátní skladatelská soutěž pro mladé autory do 30 let Generace, která měla až do roku 1989 ještě součinnost s výtvarným uměním a literaturou. Pro velkou organizační náročnost zůstala jen hudební část, které se organizačně ujal Hudební festival Janáčkův máj – dnes Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, se kterým soutěž povýšila na mezinárodní. Všechny tři jmenované festivaly a soutěže vznikly z potřeby vytvořit a obohatit hudební život Ostravy a celého regionu o dosud scházející oblast hudební kultury – moderního umění – a připravit tak půdu pro zakotvení mladých umělců v kraji, kteří až dosud jen těžko nacházeli pracovní příležitosti k seberealizaci. Na všech těchto akcích jsem se dlouhodobě podílel a s přijetím funkce ředitele Janáčkovy konzervatoře v Ostravě bylo mou povinností vést uznávanou uměleckou školu v duchu tohoto procesu a naplno se na něm s ní podílet.

A sledujete tento vývoj i po svém odchodu z funkce?

Celý tento vývoj stále sleduji s velkým napětím a věřím, že i nepříjemnou kovidovou pandemií překonáme.

Také doufám a přeji mnoho zdaru! Děkuji za rozhovor.