Od antikrista k terorismu aneb Opery a veřejné mínění
Říkáte si, kam ten svět spěje. Morálka a úcta se vytratily. Všude násilí, pokrytectví, neúcta k bližnímu. A ti zběsilí operní režiséři nemají soucit ani s tak posvátným umění, jakým opera je. Ty krásné srdceryvné příběhy předělávají a ukazují v nich nahotu, násilí, zkrátka ten dnešní zvrácený svět…
Vězte, že ony krásné srdceryvné příběhy, které ani dnes nenechají oko nejednoho operního fanouška suchým, v době svého vzniku v mnoha případech vyvolaly mírně řečeno skandál. Některé opery bylo dokonce pro jejich údajnou nemorálnost a zvrácenost zakázáno na jevištích provozovat. Inu, co nám dnes může připadat jako srdcervoucí a zajímavý příběh, mohlo být ve své době nepřijatelné nejenom pro vládnoucí autority, ale i pro diváky. A nejenom před padesáti či sto lety, ale i relativně nedávno. Posuďte sami. Tady je několik operních děl, které měly v době svého vzniku veliké problémy s přijetím.
Salome
Dokonce i Maria Wittich, první operní interpretka Salome, dnes již notoricky známého kusu Richarda Strausse, v roce 1905 považovala své vystoupení v premiérovém představení podle svých slov za “nechutné”. Katolická církev operu odsoudila a tehdejší královský soudní dvůr zakázal její provozování v Anglii a zemích Královské koruny. Zákaz padl až o dva roky později na jaře 1907.
Tannhäuser
Wagnerova opera měla premiéru v Paříži v roce 1861, ale francouzští hudebníci a kritici označili skladatele ihned po premiéře za antikrista. Pařížský Jockey Club vyslal své členy s píšťalami do ulic v okolí Palaise Garniére právě v čas premiéry, aby rušili představení hlasitým řevem a pískotem. První vystoupení byla hlučná a chaotická i v hledišti. V průběhu druhého vystoupení se dokonce diváci v hledišti poprali se členy orchestru. Divadlo po dohodě s Wagnerem stáhlo tenhle mistrovský kousek po třech představeních z repertoáru na celé dva roky.
Smrt Klinghoffera
Adamsovo operní zpracování příběhu o starší židovské ženě, kterou zavraždili palestinští teroristé na výletní lodi vedlo k silným demonstracím a násilí v New Yorku. Přistěhovalci z blízkého východu pořádali během představení demonstrace v ulicích. Americké operní domy nakonec toto dílo musely vypustit na dlouhých pět let z repertoáru.
Život je mýtus
Soudobá opera skladatele Gaddafiho A Living Myth z roku 2006, která vznikla spoluprací mezi ENO (English National Opera) a Asian Dub Foundation a která otevřeně pojednává o terorismu a náboženské nesnášenlivosti Islámu vyvolala obavy z teroristického činu. “Teror a válka jsou konečně divadlo” chlubil se skladatel po premiéře svého díla. Všechny reprízy doprovázela silná bezpečnostní opatření a kvůli obavám nevydala ENO k premiéře žádné plakáty a propagační materiály.
Jak vidno, opera vždy byla žánrem, který budil emoce, který odrážel dobu a skutečnost, a který přinášel zdaleka nejen hudební zážitek. Doufejme, že tak tomu bude i nadále.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
