Operní panorama Heleny Havlíkové (217)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Týden od 25. února do 3. března 2019: Písňová dychtivost mládí. - Rattleův debut u České filharmonie. - Dvakrát do téže řeky… (ani Dcera pluku z MET). - Inspirace na dny příští.
Petr Nekoranec, William Kelley, Novoměstská radnice 2019 (foto Jiří Vaněk)

Písňová dychtivost mládí
V záslužném cyklu Talenty světové opery, který pořádá agentura Nachtigall Artists vystoupili 25. února 2019 ve Velkém renesančním sále Novoměstské radnice tenorista Petr Nekoranec a americký barytonista John Brancy s klavíristou Williamem Kelleyem. Bylo vyprodáno do posledního místa a znovu se potvrdil smysl takových příležitostí pro poznávání mladých adeptů pěveckého umění, a to i v mezinárodním kontextu, nebo možnosti sledovat takto „zblízka“ jejich vývoj.

Tenoristu Petra Nekorance jsme dosud znali z koncertů, na kterých prezentoval svůj tenore leggero v operních áriích. Přesvědčil, že si může troufnout na virtuózní koloratury ve stěžejních rolích italského belcanta, když na závěr loňského červnového koncertu v Rudolfinu s příznačným názvem Lahůdky belcanta (byť pouze s klavírním doprovodem) měl v přídavku dost sil na árii Tonia (Ah! Mes amis) z Donizettiho Dcery pluku, proslulou sérií devíti vysokých „c“. Předvedl tehdy i operní árie z francouzského repertoáru.

Tentokrát se Petr Nekoranec  – nově – představil v písních, které přesahovaly jeho doposud hlavně belcantové zázemí. Koncert uvedl třemi písněmi přírodní a milostné lyriky Ottorina Respighiho (1879–1936) určenými původně pro mezzosoprán, které však známe z interpretace mnoha slavných pěvců různých hlasových oborů. Nevicata a Nebbie  z roku 1906 na texty Ady Negri a Pioggia na text Vittoria Aganoor Pompilji z Šesti lyrických písní měla v Nekorancově podání soustředěném na kantilénu zadumanou náladou sněžení, rozjasněné osvěžení deště a tíživou mlhu chladného osamění.

Petr Nekoranec, Novoměstská radnice 2019 (foto Jiří Vaněk)

Nekoranec pak poodkryl své další repertoárové směřování v Zápisníku zmizelého (1921) Leoše Janáčka (1854–1928), zatím jen v prvních šesti písních. Vložil do nich mladistvou dychtivost a energii v empatickém dialogu s klavírem. Nicméně teprve v celku tohoto cyklu bude zřejmé, jak si v pokračování poradí s vypjatějšími dramatickými částmi.

Třetím autorem Nekorancova písňového koncertu byl Sergej Rachmaninov (1841–1943) a  jeho romantický cyklus Šesti romancí op. 38 (1916). Nekoranec v těchto miniaturách uplatnil své spolehlivé výšky v pianu i v plném zvuku a variabilitu výrazových odstínů od uličnické laškovnosti po jemnou i zoufalou roztouženost.

Zkušenosti z operních studií renomovaných operních domů jako jsou Bavorská státní opera a newyorská Metropolitní opera i současné působení ve stuttgartské opeře jdou Petrovi Nekorancovi zjevně k duhu. Jeho hlas postupně nabývá na objemu ve vyrovnaných rejstřících včetně výšek a pozvolných přechodů dynamiky. Přitom neztrácí mladistvou svěžest, legatovou kantabilnost a lehkost. To vše při intonační přesnosti. Nekoranec nepodceňuje ani deklamaci. Umí ovšem to podstatné – navázat bezprostřední kontakt s posluchači a se zaujetím právě jim zpěvem „vyprávět“ veselé, zamilované i posmutnělé nálady.

John Brancy, William Kelley, Novoměstská radnice 2019 (foto Jiří Vaněk)

Obohacením koncertu byl český debut amerického barytonisty Johna Brancyho. Odvážně nastoupil před české publikum s písněmi Antonína Dvořáka (1841–1904). Koljas i Nereidy, první dvě z cyklu Tři novořecké písně op. 50 (1878), měly pěkně vystavěné fráze i srozumitelnou deklamaci v jejich příběhu o Koljovi, který bojoval proti Turkům, a pastýřovi Janisovi, jak odolá vábení vodních víl Nereid. Dvořákovský blok pokračoval písní Mé srdce často v bolesti, poslední z schubertovského cyklu Písně op. 2, který vznikl přepracováním šesti částí z milostných Cypřiší (1865) z doby Dvořákova nenaplněného milostného vztahu k herečce Josefíně Čermákové. Brancy vystihl v koncentrované kantiléně tesknou zadumanost s bolestným smutkem a puklým srdcem nad rychlým koncem spanilé lásky.

Dramatický výraz pak Brancy uplatnil v Králi duchů D 328 Franze Schuberta (1797–1828) vedle stupňující se gradace Tuláka (D 489) a napětí, které udržel v pomalém tempu písně Ty jsi můj klid (D 775). Po českém a německém repertoáru Brancy písňový večer uzavřel Třemi písněmi Dona Quichotta k Dulcinee (1932-33), posledním díle Maurice Ravela (1875–1937) s kontrasty šansonového charakteru při střídání 3/4  a 6/8 metra v Romantické písni, temné zasmušilosti s atmosférou středověké modlitby v Epické písni s vyústěním do odvázané efektní Pijácké písně inspirované ohnivým flamenkem.

Třebaže i Brancy zpíval písně, které známe z podání mnoha sólistů, bylo zřejmé, že má za sebou už více zkušeností, když se po řadě cen v mezinárodních pěveckých soutěžích (mj. zvítězil v písňové soutěži Marilyn Horne) uplatnil už v mnoha operních rolích jako Čajkovského Oněgin (Florida Grand Opera), Harlekýn ve Straussově Ariadně na Naxu (Opéra National de Lorraine a Saint Louis), Brittenův Demetrius ve Snu noci svatojánské a v dalších rolích ve Frankfurtu nebo Klagenfurtu.

William Kelley, Novoměstská radnice 2019 (foto Jiří Vaněk)

Nepominutelným partnerem obou sólistů byl William Kelley, který se prezentoval nejen jako zběhlý klavírista (se zázemím dirigentské zkušenosti), ale především jako kolega v citlivém dialogu s pěveckými hlasy.

A 28. března 2019 se v Novoměstské radnici uskuteční další z aktivit agentury Nachtigall Artists – “Hodina zpěvu” neboli veřejná mistrovská lekce amerického tenoristy Bryana Hymela a jeho manželky, řecké sopranistky Irini Kyriakidou. Lekce je určena vybraným mladým českým pěvcům (ti mají vstup zdarma), ale oba „učitelé“ budou také odpovídat na otázky posluchačů. A publikum pak v tajném hlasování zvolí vítěze lekce, který dostane příležitost vystoupit na některém z dalších koncertů agentury Nachtigall Artists v Novoměstské radnici.

Hodnocení autorky: 80 %

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na