Operní panorama Heleny Havlíkové (314) – Hledání cest k publiku

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Při dalším a dalším prodlužování covidových restrikcí se zavřenými hledišti divadel a koncertních sálů využívají operní a další soubory pro předvedení výsledků své práce záznamy představení nebo koncertů, které sdílíme prostřednictvím internetu nebo televize. S nápady, jak obohatit prostý stream, přišly u nás dva soubory – Collegium 1704 a Opera studio Praha.

Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)
Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)

Úvahy nad tím, nakolik záznamy ovlivňují podobu inscenace koncipované pro divadelní jeviště, které se však k divákovi dostávají prostřednictvím obrazovky, už byly součástí recenzí přenosů Rigoletta ze Státní opery (305. Operní panorama zde a 306. zde) anebo Toscy z Ostravy (307. Operní panorama zde).

Záznamy samozřejmě nejsou „vynálezem“ koronavirové pandemie. Když mám na mysli audiovizuální záznamy, které si můžeme užívat doma a nemusíme kvůli tomu nikam chodit (ani do kina), tak DVD, Digital Versatile Disc, digitální víceúčelový disk, na který bylo možné nahrávat představení a tyto záznamy komerčně využívat, se začal rozmáhat v druhé polovině devadesátých let. Kamery podobu představení rozšířily i o pohledy, které jsou divákovi v hledišti nedostupné, a to i když je vybaven „kukátkem“. A součástí přenosů jsou často také „exkurze“ do zákulisí a rozhovory s umělci. Současné restrikce z této alternativní formy zprostředkování představení nebo koncertu pomocí záznamů udělaly jedinou možnou formu komunikace s publikem. O to zřetelněji vystupují negativa tohoto postupu. Nicméně připusťme, že má i svá pozitiva.

Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)
Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)

Diváci – chybíte nám!

Tak se dá shrnout základní vzkaz, který divadelníci vysílají k publiku. Nemožnost společného sdílení představení nebo koncertu, komunikace jeviště s hledištěm a interakce s publikem – to je podstatný nedostatek pokusů tuto bezprostřední komunikaci nahradit obrazovkou. Na ticho, případně nahrazované potleskem účinkujících po skončení představení před prázdnými hledišti nebo na záběry do hlediště, ve kterém jsou s velkými odstupy mezi sebou namísto diváků členové sboru, si při sledování záznamů zvyknout nejde.

Nelze zpochybnit i pozitiva. V situaci, kdy není možné kvůli covidovým restrikcím hrát pro publikum, řada světových divadel otevřela své archivy a poskytla prostřednictvím internetu stovky inscenací. A z čistě praktického pohledu: nemusíte dumat, co si vzít na sebe, ve které cenové kategorii si koupíte vstupenku a jestli ze zadních řad vůbec něco uvidíte. Ani přemýšlet nad volbou místa při různé akustice sálu. „Sedíte“ u obrazovky jako v první řadě, ba často ještě blíž. Můžete si záznam přerušit, jít si uvařit kávu, vracet se, přeskakovat a šustit listy klavírního výtahu na klíně. Záleží na každém, kolik do obrazovky a reproduktorů chce investovat. Je to však „oko“ kameramana, které pomyslně natáčí vaši hlavu a pozornost, a „ucho“ zvukaře upravující zvuk odlišně od toho, který můžeme slyšet v sále. A tady už bývají velké rozdíly – v koncepci záznamu i dalšího servisu pro diváky.

Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)
Opera studio Praha (foto Opera studio Praha)

Specifika televizní a divadelní režie

Nejčastější je záznam produkce, jak byla zamýšlena v daném prostoru pro publikum a není pro potřeby natáčení nijak speciálně upravována. Bývá snímána na několik kamer se zoomováním detailů a nahráváním zvuku přes mikroporty nebo směrové mikrofony. Limity tohoto způsobu záznamu se velmi výrazně projevují u vizuálně složitých inscenací, ve kterých režiséři pracují s mnoha paralelními vrstvami příběhu, kdy součástí režie jsou projekce, a to i takové, které na obrazovky jako součásti scénografie promítají situace nahrávané přímo na jevišti. Tento dnes až módní trend jsme mohli vidět například v Titovi ze Ženevy (310. Operní panorama zde) nebo v Čarostřelci z Mnichova (308. Operní panorama zde). V případě záznamů koncertů se ale tento standard při vší tvořivosti kameramana s hledáním zajímavých detailů a střizích záběrů přece jen vyčerpává. A vkrádající se jednotvárnost nemohou nahradit vstupy průvodců koncertu nebo moderátorů při rozhovorech s účinkujícími.

Tento handicap si uvědomili v Collegiu 1704 a přišli s projektem, který, abych tak řekla, z nouze udělal ctnost. Úplně jinou cestu prezentace koncertu zvolilo alternativní uskupení Opera studio Praha a propojilo koncert s videohrou.

Collegium 1704, UNIVERSO 1704: Responsoria pro Svatý týden (foto Collegium 1704)
Collegium 1704, UNIVERSO 1704: Responsoria pro Svatý týden (foto Collegium 1704)

Cesta Collegia 1704 – UNIVERSO 1704

Collegium 1704 zakladatele a uměleckého vedoucího Václava Lukse přišlo s novou online platformou audiovizuálního zpracování svých koncertů, nazvanou UNIVERSO 1704. Nejde o pouhou náhradu živých koncertů, jak některé z nich Collegium mělo v plánu uvádět v této sezoně v jubilejním patnáctém roce existence souboru, v sezoně, z níž zatím zbylo vlastně jen září, a vyhlídky jsou stále krajně nejisté. Jde o nový koncept propojení hudby a její interpretace s vizuálním zpracováním.

V hudebně i vizuálně propracovaných videích jsou vystoupení Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 kombinována se zajímavě nasvícenými interiéry trojského, nebílovského a lnářského zámku, drážďanského Annenkirche nebo funkcionalistického prostoru Divadla X10 a bývalého vršovického kina Vzlet ve stylu art deco v neobvyklých záběrech kamer v režii fotografa a kameramana Tokpy Korla.

Zatím jsou takto dostupná Zelenkova Responsoria pro svatý týden ZW 55, jeho Missa Corporis Domini ZWV 3, Bachovo Magnificat a Monteverdiho Madrigaly válečné a milostné. Postupně budou přibývat další Zelenkova díla, jeho Miserere a Missa omnium sanctorum, zhudebnění žalmu Dixit Dominus Baldassara Galuppiho a Mozartova árie Bella mia fiamma, addio v podání Simony Šaturové. A chystají se další.

Collegium 1704, UNIVERSO 1704: Dixit Dominus, Trojský zámek (foto Collegium 1704)
Collegium 1704, UNIVERSO 1704: Dixit Dominus, Trojský zámek (foto Collegium 1704)

O podrobnosti k projektu UNIVERSO 1704 jsem požádala Veroniku Hyksovou, generální manažerku Collegia 1704.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


1 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments