Operní panorama Heleny Havlíkové (318) – Poloscénická internetová Věc Makropulos z Plzně

  1. 1
  2. 2
Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zprostředkovalo divákům svou novou operní inscenaci Věc Makropulos Leoše Janáčka v hudebním nastudování Norberta Baxy a v režii Martina Otavy prostřednictvím internetu jen v poloscénické verzi.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna): Amir Khan, Ivana Veberová (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna): Amir Khan, Ivana Veberová (foto Martina Root)

  • Jen poloscénické provedení
  • Vyrovnané obsazení
  • Velmi dobrá zvuková kvalita přenosu

Na covidové uzavření hledišť pro diváky, kdy ale operní soubory zkoušet mohou, reagují naše divadla podobně jako řada zahraničních divadel – předvádějí výsledky své práce prostřednictvím televize nebo internetu. Takto jsme už viděli z Národního divadla Verdiho Rigoletta nebo Mozartova Dona Giovanniho, z Ostravy Pucciniho Toscu, z Brna Čajkovského Evžena Oněgina a Nabucca, z Olomouce Beethovenova Fidelia.

K těmto přenosům se nyní přidala i plzeňská opera, a to v rámci seriálu První řada u vás doma. Divadlo J. K. Tyla tuto formu kontaktu s diváky spustilo už v únoru a nabízí každou sobotu představení některého ze svých souborů – nové premiéry, ale i repertoárové tituly činohry, operety, respektive muzikálu, a nyní tedy i opery. Kromě Věci Makropulos opera takto zprostředkovala dětskou verzi Mozartovy Kouzelné flétny pod titulem Papageno v kouzelném lese a podle dosavadních informací chystá stream své inscenace Carmen (5.–6. června 2021) a Prodané nevěsty (25.–27. června 2021). Diváci mají možnost se zaregistrovat a za poplatek (v případě Věci Makropulos to bylo 100,- Kč) získat online přístup k záznamu inscenace, která byla nahrána bez přítomnosti publika.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna) (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna) (foto Martina Root)

Jen poloscénické provedení

Původně se měla premiéra Věci Makropulos uskutečnit v listopadu loňského roku. A bylo překvapivé, že v Plzni, s tak dlouhou historií operního souboru, tato Janáčkova opera dosud nezazněla. S dalším a dalším prodlužováním koronavirového divadelního lockdownu byla inscenace nakonec zaznamenána jen v poloscénické podobě, jakkoli je připravená v kompletní podobě. Ředitel plzeňského divadla a režisér inscenace Martin Otava to zdůvodňoval protiepidemickými nařízeními zejména ve vztahu k orchestru. Aby měli hráči mezi sebou rozestupy, nejsou v orchestřišti, ale sedí na jevišti v jeho zadní části. A inscenace se odehrává v úzkém prostoru před orchestrem se základními dekoracemi a projekcemi na zadní horizont.

Z tohoto řešení mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu je skvělé, že se práce operního souboru alespoň tímto způsobem mohla dostat k divákům. Pořízení záznamu ovšem není jednoduchá věc. Takže se nabízí otázka, zda bylo v polovině května, v době postupného uvolňování restrikcí a snížení rizik nákazy díky testování, skutečně nutné tak striktně dodržovat opatření vlády. Ta vůči koncertům a divadelním představením sice v té době stanovovala rozestupy mezi hráči alespoň 1,2 metru – ovšem s dovětkem: pokud to dovolují prostorové podmínky.

Vím, jak je plánování čtyřsouborového divadla komplikované. Když už se s však premiérou tak dlouho čekalo a od 24. května se divadla už mohou otevřít divákům, byť jen pro 50 % kapacity hlediště, bylo by úsilí vynaloženo efektivněji při zaznamenání nazkoušené plné divadelní podoby. Z fotografií na webu se dá usoudit, že diváci tak přišli o dynamiku projekcí na soustavě velkoplošných obrazovek ve scénografii Daniela Dvořáka. Namísto toho byla zvolena jen náhradní projekce na zadní horizont za orchestrem s fotografiemi ze zkoušek, a to i s alternujícími sólisty.

Zůstal základní mobiliář ve stylu doby děje, tedy 20. let 19. století: pro první jednání interiér advokátní kanceláře s konferenčním stolkem, dvěma koženými křesly a pracovním stolem, na kterém je telefon a poházené složky se spisy. Pro druhé jednání, které se odehrává v zákulisí divadla, stačilo křeslo či spíše trůn na vyvýšeném pódiu uprostřed, kde operní diva přijímá své „návštěvy“ jako královna, a v průběhu děje pak bylo doplněno rudé sofa a stolek se zrcadlem navozujícím atmosféru divadelní šatny. Pro třetí jednání je v centru velká pohovka v apartmánu Emilie Marty, na kterou ve finále, po 337 letech života, konečně padá umírající Elina Makropulos.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna) (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Věc Makropulos (plnohodnotná scéna) (foto Martina Root)

Vyrovnané obsazení

Titulní roli Emilie Marty svěřili v Plzni zkušené sopranistce Ivaně Veberové. Patří už řadu let k oporám plzeňské opery a vytvořila zde více než třicet postav od Smetanovy Jitky v Daliborovi nebo Pucciniho Liu v Turandot přes Antonii v Hoffmannových povídkách po mladodramatické role, které jsou její doménou – Mařenka, Rusalka, Julie, Jenůfa, Verdiho Desdemona i Aida, Ponchielliho Gioconda, Pucciniho Tosca, Cileova Adriana Lecouvreur. Pěvecky obsáhla part Emilie Marty v prostoru Velkého plzeňského divadla svým pevným plným sopránem s jistotou, při pojetí role akcentovala spíše sebevědomí adorované zpěvačky, než znepokojivou uhrančivou dráždivost této ženy, která si cynicky podmaňuje své okolí, ač sama uštvaná marným hledáním smyslu nekončícího života a současně strachem ze smrti. Počkejme, až bude mít Ivana Veberová příležitost předvést Emilii Marty v regulérní inscenaci.

Nezvyklé byly jasně barevné kostýmy Dany Haklové, které sice střihem odpovídaly módě 20. let s obleky a fraky pro pány – ovšem nikoli v kombinaci černé a bílé, ale ve výrazných barvách včetně bot a různých klobouků. V převládajícím pološeru odlišné barvy kostýmů nakonec výrazně napomáhaly identifikaci mužských postav. A v omezeních poloscénického provedení vedle zvládnutí pěveckých partů stoupl význam gestiky a mimiky, kterou režisér Martin Otava vedl po logice příběhu i charakterů postav.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2 4 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments