Operní panorama Heleny Havlíkové (324) – Brněnská Bohéma, příběhy Biblí a prázdniny s operou

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Pokračuje radost z toho, že můžeme konečně chodit na operu do divadel, jakkoli v rouškách a s covidovým osvědčením. Brněnská opera přišla s premiérou Pucciniho Bohémy, na koncertě PKF – Prague Philharmonia v cyklu Setkání s příběhy umění mladý slovenský basbarytonista Peter Kellner přednesl Dvořákovy Biblické písně. V následujícím týdnu nás opět v Brně čeká po internetovém záznamu divadelní premiéra Verdiho Nabucca (29. června). A v Praze, v Dvořákově síni Rudolfina, tenorista Rolando Villazón předvede latinskoamerické písně a zarzuely v netradičním partnerství s harfistou Xavierem de Maistrem (29. června). Ostravská opera nabídne svou novou inscenaci Smetanovy Hubičky po divadelních premiérách ještě 1. července prostřednictvím v TV Noe.

G. Puccini: La bohème - Roman Hoza, Jan Šťáva, Jana Šrejma Kačírková, Richard Samek, Lukáš Bařák - Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème – Roman Hoza, Jan Šťáva, Jana Šrejma Kačírková, Richard Samek, Lukáš Bařák – Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)

  • Nové brněnské Bohémě dominují sólisté
  • Setkání s příběhy Biblí
  • Prázdniny s operou

Nové brněnské Bohémě dominují sólisté

Souborem, který během koronavirového uzavření divadel pro publikum rozhodně nezahálel, byla brněnská opera a teď srší z našich divadel největší aktivitou. Po streamu nového nastudování Evžena Oněgina, hned po otevření hledišť, uvedla divadelní premiéru této Čajkovského opery. Podobně bude následovat po streamu Nabucca ještě do konce června také divadelní premiéra. Do toho dokázala brněnská opera přijít ještě s další novou inscenací – Pucciniho Bohémou v hudebním nastudování Jakuba Kleckera a v režii Magdaleny Švecové.

Když se podíváme do statistik celosvětové databáze Operabase, právě Bohéma počtem představení suverénně vede. Toto reprezentativní dílo italského verismu se znovu a znovu vrací na jeviště, ať přijímána pro koncentraci dramaticky vypjatého zpěvu a rafinované stavby jímavého příběhu, či naopak zatracována pro laciný sentiment a teatrálnost. Objevuje se v nejrůznějších podobách od tradičních nastudování, jakým bylo třeba to Franca Zeffirelliho v Metropolitní opeře, po výstřelky, když na věhlasném Salcburském festivalu v roce 2012 italský režisér Damiano Michieletto přesunul Bohému z Paříže roku 1830 do té současné a z party mladých bohémů udělal rovnou bezdomovce, kteří se usídlili pod mostem obklopení nákupními vozíky, matracemi, ale i digitální kamerou, a z Mimi byla potetovaná narkomanka.

Zařazení Bohémy do repertoáru Národního divadla Brno má své opodstatnění především díky obsazení. Vskutku by bylo škoda nevyužít kombinace, kterou v alternacích nabízejí sopranistky Jana Šrejma Kačírková nebo Pavla Vykopalová pro roli Mimi, Peter Berger nebo Richard Samek jako Rodolfo, Jiří Brückler nebo Roman Hoza coby Marcello a Tereza Kyzlinková v alternaci s Doubravkou Součkovou jako Musettou, když uvedeme alespoň největší role. Dirigent Jakub Klecker dal premiérovému obsazení spolehlivý základ s citem pro hudební vystižení dramatu v kombinaci rozpustilé hravosti, dojemné milostné lyriky i prudkých výbuchů vášní s vyústěním do něhy při péči o umírající Mimi. Tu dovádivost, škádlení, citová vzplanutí, vyznání i hádky a smutky pak naplno rozehrál vyrovnaný tým sólistů.

Do role švadlenky Mimi se po Musettě prozpívala Jana Šrejma Kačírková. V pravý čas. Její Mimi, jak ji s vláčným zaobleným sopránem předvedla při premiéře, uvěříme plachost, s níž přijde požádat Rodolfa o zapálení svíčky, i lehký náznak koketerie při hře se ztraceným klíčem. Výkon Jany Šrejmy Kačírkové pak graduje ve chvíli, když se v mrazivém zimním ránu snaží nemocná Mimi zachránit vztah s Rodolfem. A závěrečné umírání mezi těmi, které má Mimi ráda, svou dojemností vhání slzy do očí.

G. Puccini: La bohème - Dětský sbor Brno a sbor opery NdB - Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème – Dětský sbor Brno a sbor opery NdB – Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)

Partnerem jí byl Richard Samek, který je s rolí Rodolfa sžitý už více než deset let. S měkkým kantabilním tenorem (ovšem ne zcela jistými výškami) působí spíš jako zádumčivý intelektuál než nespoutaný bohém. Nevázaného umělce přesvědčivě vystihl energickým barytonem Roman Hoza jako žárlivý cholerik Marcello. Pro Romana Hozu je to v jeho dosavadním portfoliu mozartovských postav s Donem Giovannim, Figarem, Guglielmem a Papagenem, Rossiniho Dandinim v Popelce, Thomasovým Hamletem, Bizetovým Escamillem v Carmen, ale i Dvořákovým čertem Marbuelem další role, ve které osvědčuje svoji všestrannost opřenou o spolehlivou techniku, muzikalitu pro různé styly a kompaktní barvu svého znělého hlasu. Do party bohémů skvěle zapadl i Lukáš Bařák coby extravagantní hudebník Schaunard v bláznivém pestrobarevném fraku s veselým vyprávěním, jak vydělal peníze hrou papouškovi, dokud opeřenec nezemřel. A Jan Šťáva kvartet bohémů doplnil o rozvážného filozofa Collina, mudrujícího nad prodejem svého kabátu ve prospěch umírající Mimi.

Do této sestavy vnesla sopranistka Doubravka Součková dívčí temperament nejen v perlivém víření koloratur, se kterými se jako Musetta s ženskou rafinovaností předvádí hlavně Marcellovi, ale i v něze a vroucnosti, s níž přivádí v závěru do chudé bohémské mansardy umírající Mimi a koupí jí na zahřátí chladných rukou vytoužený rukávník.

Pestrou společnost dotvářel svým basem Jiří Sulženko, aniž nadbytečně karikoval postavu starého domácího Benoîta, který přísnost výběru nájmu zesměšní v inscenaci nejprve překvapivě tím, že se zjeví v příbytku umělců poklopem v podlaze, a pak už dle libreta svou vychloubačností, s níž líčí svoji sexuální zdatnost s milenkou. A podobně Martin Matoušek neparodoval nad rámec situací předepsaných operou elegantního boháče, který si vydržuje Musettu.

Režisérka Magdalena Švecová nešla cestou vyhraněné generační výpovědi, která se v případě Bohémy nabízí. S oporou v poctivém řemesle operní režie zůstala u tradičního přístupu, v tom nejlepším slova smyslu. Zaměřila se hlavně na vztahy postav – nejen těch sólových, ale ve vánočním mumraji i pestré společnosti prodavačů kytek, hodinek, šperků a cukrátek, vznešených dam a pánů v cylindrech vedle služek, žebráků, manžela načapaného s prostitukou, to vše pod bedlivým zrakem četníků. K dokreslení charakterů postav i atmosféry umělecké čtvrti dobře posloužily slušivé elegantní kostýmy Zuzany Přidalové, v nichž ctila styl módy 30. let 19. století, jak předepisuje libreto. A brněnská opera si může dovolit, aby na scénu napochodovala večerní vojenská hlídka se skutečně živou hudbou s tamborem v čele.

G. Puccini: La bohème, Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)
G. Puccini: La bohème, Národní divadlo Brno 2021 (foto Marek Olbrzymek)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments