Operní panorama Heleny Havlíkové (370) – závěr sezony se smrští premiér

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7

V olomouckém pojetí tyto žánrové přesahy směřovaly primárně k veselohře – bez režijních schválností. Inscenátorky se sice nenechaly vyprovokovat k dnes možným aktuálním souvislostem sváru islámu s bezvěrci a střetu „civilizací“, ale přece jen příliš lehkomyslně pominuly onu významnou vrstvu komplikovaných vztahů mezi muži a ženami s obtížností rozhodování pro toho „pravého“ partnera.

W. A. Mozart: Únos ze serailu - Milan Vlček, Elena Prášilová Gazdíková, David Szendiuch, Jakub Rousek a Lucie Kordová - Moravské divadlo Olomouc 2022 (foto Daniel Schulz)
W. A. Mozart: Únos ze serailu – Moravské divadlo Olomouc 2022 (foto Daniel Schulz)

Komiku vnesl do inscenace hlavně Pavel Hekela. Můžeme sice poukazovat na to, že „velkodušný“ paša Selim, který odpustí synovi svého úhlavního nepřítele a dovolí mu odjet s dívkou, o jejíž lásku sám usiloval, by měl být vznešenější, ale humorná nadsázka, s níž si Pavel Hekela dělal legraci ze své vlastní rozložitosti a pašovi zaslepené vilné zamilovanosti, rozpohybovala tempo-rytmus inscenace. „Parťákem“ mu byl Jan Šťáva jako ostražitý pašův dozorce Osmin, který se marně snaží nahánět hrůzu. Ke komice poněkud hloupého náfuky přidal i svůj barevný pohyblivý bas, s nímž „udýchal“ mnohomluvné árie v rychlém tempu. Do této „party“ se přidávala i Jana Jurčíková s průrazným subretním sopránem v roli podnikavé služby Blondy, která si z Osminova vyhrožování i dvoření zvesela utahuje. S Jakubem Rouskem jako zemitým sluhou Perdillem se doplňovaly do kontrastního páru.

Obtížněji se s velmi náročným partem Konstance vyrovnávala Helena Beránková, která pro vyjádření soužení a tklivosti zatím nevládne oblou kantilénou měkkého lyrického sopránu. Velkou slabinou inscenace bylo obsazení Jana Ondráčka, pro kterého byl tenorový part Belmonta nad jeho pěvecké možnosti.

Únos ze serailu u nás nebývá uváděný příliš často. Zatímco v roce 2011 belgický režisér Joël Lauwers ve Stavovském divadle Mozartův mnohobarevný singspiel jednostranně pojal jako larmoyantně sentimentální truchlohru – zatěžkal ho, utrápil, ba pohřbil funerální atmosférou neustálého smutku, soužení a bezútěšné tklivosti, režisér Oldřich Kříž pro budějovické nastudování v roce 2012 s českým textem (překlad zpěvoherních textů Otakar Zich, dialogy Oldřich Kříž) zvolil přesně opačný klíč. Rozehrál Únos jako rozvernou burlesku, kterou prošpikoval gagy, vtipy intelektuálního i drsnějšího ražení, ironickou nadsázkou, až ztřeštěně komickými situacemi a současnými narážkami na imigranty, emancipaci, nepraktické snílky i operní patos. Martin Otava se v ústecké inscenaci v roce 2016 v oproštěné výtvarné stylizaci zaměřil na rozehrání základních vztahů. V tomto kontextu je olomoucká inscenace vděčným zdrojem dnes tolik potřebného odlehčujícího humoru.

W. A. Mozart: Únos ze serailu - Jakub Rousek, Milan Vlček, Jana Juríčková a Helena Beránková - Moravské divadlo Olomouc 2022 (foto Daniel Schulz)
W. A. Mozart: Únos ze serailu – Moravské divadlo Olomouc 2022 (foto Daniel Schulz)

Wolfgang Amadeus Mozart: Únos ze serailu
Hudební nastudování Miloslav Oswald, režie Andrea Hlinková, výprava Miriam Struhárová, sbormistr Lubomíra Hellová

Osoby a obsazení: Selim, paša – Jiří Přibyl / Pavel Hekela, Konstance, Belmontova milá – Helena Beránková / Elena Prášilová Gazdíková, Blonda, Konstancina komorná – Jana Juríčková / Lucie Kordová, Belmonte – Jan Ondráček / Milan Vlček, Pedrillo, sluha – Petr Martínek / Jakub Rousek, Osmin, dozorce v Selimově paláci – David Szendiuch / Jan Šťáva, Klaas, sluha – Vojtěch Pačák
Obsazení premiéry vyznačeno tučně
Orchestr a sbor Moravského divadla Olomouc
Moravské divadlo Olomouc, premiéra 10. června 2022

Brněnskému Otellovi vládne Desdemona

Národní divadlo Brno má novou inscenaci Verdiho Otella – předposlední Verdiho operu podle Shakespearova dramatu ve skvělé úpravě do operního libreta od Arriga Boita, která patří k těm vrcholným tohoto italského mistra, v Brně hudebně nastudoval Robert Kružík a režii vytvořil Martin Glaser.

Giuseppe Verdi: Otello – Národní divadlo Brno, premiéra 17. června 2022 (foto Patrik Borecký)
Giuseppe Verdi: Otello – Národní divadlo Brno, premiéra 17. června 2022 (foto Patrik Borecký)

Třebaže brněnská opera patří u nás už řadu let k těm nejlepším, nebylo by úplně spravedlivé porovnávat brněnskou inscenaci například s tou nedávnou v Bavorské státní opeře s Jonasem Kaufmannem a Anjou Harteros v hlavních rolích Otella a Desdemony. V našich podmínkách je ovšem brněnské nastudování titulem, který může získat přízeň diváků dávajícím přednost tradičnějšímu a výtvarně velkorysému ztvárnění. Premiérové ovace byly v Janáčkově divadle nadšené – což sdílím pouze částečně.

Pro toto Verdiho strhující drama žárlivosti, démonické závisti a pokorně něžné lásky se v Janáčkově opeře nepodařilo – s výjimkou Desdemony – to podstatné: vybrat v našich podmínkách adekvátní (a jak bychom v případě brněnské scény očekávali) špičkové obsazení pro klíčové postavy – pro tenorovou roli Otella a barytonovou Jaga. Ano, americký tenorista Harold Meers má ve svém životopisu spoustu prvooborových rolí po amerických scénách – Rodolfa, Pinkertona, Hoffmanna, Dona José. Má vyrovnaný, znělý tenor, ale pro roli Otella jako by nebyl předurčen. Postava Otella by měla ovládat jeviště – ať už jako vítězný vojevůdce, milující manžel, zlou intrikou nakažený a devastující žárlivostí sžíraný zoufalec a nakonec vrah a sebevrah. Jenže místo toho, aby Otellem cloumaly nezvladatelné emoce, Harold Meers působí spíš jako věcný racionální pragmatik s kultivovaným hlasem.

Ačkoli se z plakátu k inscenaci Otella zlověstně dívá Dalibor Jenis, který byl původně avizován jako Jago, v obsazení nyní není a vedle alternujícího Giorgiho Mtchedlishviliho premiéru zpíval barytonista Dragutin Matić. Známe ho z ostravských inscenací jako Nabucca, Renata ve Verdiho Maškarním plesu a právě také jako Jaga. Ale charisma pro druhou stěžejní postavu a hybatele děje – pro ďábelsky zlomyslného našeptávače a intrikána s jeho zvrácenou pomstychtivostí, když rozpoutá démona Otellovy žárlivosti, nemá. A slavná Jagova árie se vzýváním zla prošla vlastně bez mrazení, které by měla vyvolat, jakkoli ji stejně jako celý part Matić po technické stránce zvládal bez problémů (ovšem s méně znělými hloubkami).

Giuseppe Verdi: Otello – Národní divadlo Brno, premiéra 17. června 2022 (foto Patrik Borecký)
Giuseppe Verdi: Otello – Národní divadlo Brno, premiéra 17. června 2022 (foto Patrik Borecký)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7

Mohlo by vás zajímat


1.6 7 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments