Polemika: Kauza Bertramka a reakce Mozartovy obce

Špičkův bulvární text o Bertramce

Reakce doc. PhDr. Tomislava Volka, předsedy Mozartovy obce v ČR
„Bertramka je zprivatizovaná“, zní titulek článku pana ing. arch. Daniela Špičky, zveřejněného na stránkách Opera Plus 8. ledna 2018. S ohledem na jeho obsah by měl tento text mít ještě podtitul „Zloděj křičí chyťte zloděje“, což dle slovníku znamená „Někdo, kdo sám páchá něco odsouzeníhodného, se snaží odvést pozornost tím, že z téhož obviňuje někoho jiného.“

Pan Špička předložil v roce 2013 fondu Američana Davida Packarda ‒ bez jakéhokoliv předchozího jednání s Mozartovou obcí ‒ svůj podnikatelský záměr Project Bertramka, jehož rozpočet ještě před zahájením jakýchkoliv prací na Bertramce sám ohodnotil na 52.000,- amerických dolarů, tj. hodně přes milion korun. V jeho rámci mělo 6.000,- dolarů tvořit výdaje („operating costs“) Špičkovy-Hulcovy kanceláře CORA, dalších 7.000,- plánoval jako odměnu pro její „management and supervision“ a na „technical equipment for the Bertramka project“ požadoval ještě dalších 3.500,- dolarů. Takže se vnucuje otázka: kdo že to projektoval využití Bertramky pro své účely?

A jak pak pan Špička svůj výdělečný záměr s Bertramkou panu Davidu Packardovi zdůvodňoval? 23. 4. 2013 mu napsal: „The people in charge of the Mozart Society are mostly musicologists who do not really know where to start with this complicated task, especially with hardly any funds available. Thus they asked the Center for the Preservation of Architecture (CORA) for professional help with the necessary documentation and survey.“ Neboli: „Ve vedení Mozartovy obce jsou většinou muzikologové, kteří si vůbec nevědí rady, kde s tím složitým úkolem započít, zvláště při nedostupnosti jakýchkoli finančních prostředků. Požádali tudíž Centrum pro ochranu a restaurování architektury (CORA) o profesionální pomoc s nezbytnou dokumentací a s celkovým posouzením.“

Na základě citovaných dokumentů Vás, pane architekte, před čtenářskou obcí serveru Opera Plus jménem Mozartovy obce vyzývám, abyste předložil doklady o tom, že představitelé Mozartovy obce někdy před dnem 23. 4. 2013 požádali architektonický ateliér pánů Daniela Špičky a Mikuláše Hulce CORA, se sídlem Na Bitevní pláni 1180/44 v Praze 4, „o profesionální pomoc“ ve věci Bertramka. Pokud tak neučiníte, budete se i za svá tvrzení v textu „Bertramka je zprivatizovaná“ jevit – a to nejen naší hudební veřejnosti  ‒ jako lhář!

Reakce PhDr. Milady Jonášové, PhD., tajemnice Mozartovy obce v ČR
Bulvární text pana Špičky je tak pod úrovní, že nemá vůbec smysl se k němu v detailech vyjadřovat. Za svou osobu mám za nutné pouze reagovat na Špičkovo obvinění mne osobně ze lži: „Slečna Jonášová lhala, pokud vyslovila, že pan David W. Packard, dlouholetý americký sponzor Centra pro ochranu a restaurování architektury (CORA), měl se mnou a našimi náročnými projekty smutnou zkušenost.“

V rozhovoru jsem uvedla: „Packard ostatně jeho žádosti nevyhověl, protože – jak nám bylo později sděleno – měl už s tímto podnikatelem a jeho finančně náročnými projekty jednu předchozí smutnou zkušenost.“ Špičkův text, přeplněný lžemi, abych užila Špičkovu terminologii, lze vyvracet na základě korespondence a dokumentace, kterou máme k dispozici my. Pro příklad vyjímám jednu větu z emailu z 22. února 2014, v němž prof. dr. Christoph Wolff, přední bachovský a mozartovský expert z Harvard University a hlavní poradce dr. Davida Packarda v udělování grantů do hudební sféry, mj. napsal: „Das CORA-Büro war auch für die historischen Orgeln zuständig und hat (aus den genannten Gründen) nicht unbedingt unser Vertrauen. [Ateliér CORA měl oprávnění také pro historické varhany a nemá nutně (z uvedených důvodů) naši důvěru.]“ ‒ Stejně tak je ubohé Špičkovo útočení na činnost Mozartovy obce, kterou není schopen posoudit, protože potřebné znalosti o Mozartovi nemá. Jen se účelově snaží vytvořit dojem spolku, který nefunguje, protože schodiště Bertramky je poškozeno.

Usnesení výboru Mozartovy obce v ČR: