Práce s Bertramkou a na Bertramce
Na úvod bychom asi mohli připomenout, v jakém stavu jste Bertramku od Prahy 5 přebírali?
TOMISLAV VOLEK:
Bertramku jsme v prosinci 2009 přebírali totálně vyprázdněnou. Veškerý mobiliář, osvětlovací tělesa a exponáty, z nichž mnohé patřily Mozartově obci, byly odvezeny a nebylo nám ani sděleno kým a kam. I nové prostory v podzemí před sala terrenou, které tam dal z dotací Městské části Praha 5 vyhloubit tehdejší nájemce Bertramky inženýr Karel Muzikář, byly silně znehodnoceny hrubým vyrváním částí vzduchotechniky, barového pultu atd. Myslím, že tehdejší reportáž redaktora Lukáše Landy v televizních Reportérech o předávání Bertramky „Jako barák opuštěný sovětskými vojsky“ vešla dostatečně ve známost (najdete ji zde). Přitom nikdo v médiích dodnes nevzal v úvahu tu právně přímo hrůznou skutečnost, že ministerstvo kultury dalo v roce 2002 úřadu Městské části Praha 5 na Bertramku půl milionu korun a o sedm let později si veškeré její vybavení a exponáty – bez pořízení jakékoliv dokumentace! – rozebraly a kamsi odvezly tři pražské instituce, respektive organizace!
MILADA JONÁŠOVÁ:
Problém je, že exponáty, které byly tímto způsobem z Bertramky odvezeny, jsou pro nás nedohledatelné a už se vzdáváme naděje, že z nich aspoň něco získáme zpět. Když jsme například s dramaturgem opery Národního divadla Ondřejem Hučínem v souvislosti s přípravou stálé výstavy o Donu Giovannim (2010) pro Mozartovský salónek ve Stavovském divadle žádali o zapůjčení dobového portrétu hraběte Františka Antonína Nostice, který byl také z Bertramky odvezen, nenalezl se. A to byly osloveny instituce, které exponáty odvážely, České muzeum hudby, Národní galerie a UMPRUM, ale obraz už nebyl k nalezení.
TOMISLAV VOLEK:
Také model původní podoby Nosticova divadla, vytvořený podle Langweilova modelu Prahy (Muzeum města Prahy) členem Mozartovy obce Janem Boudou pro mozartovskou výstavu 1987 v Klementinu a pak předaný Mozartovské obci a vystavený na Bertramce, byl v prosinci 2009 odvezen do Českého muzea hudby. Dnes stojí před Mozartovským salónkem ve Stavovském divadle a nedávno se tam dal Plácido Domingo vyfotografovat, jak ho majetnicky drží v objetí. K tomu chyběl jen nápis: Ukradeno z Bertramky. Jen ten nejcennější exponát, který na Bertramce byl a patřil Mozartově obci, tj. kladívkový klavír z konce osmnáctého století, a který zcizilo České muzeum hudby, byl aspoň slušně opraven a vystaven v jeho expozici, ovšem s chybným popisem, neboť tato instituce nedisponuje žádným mozartovským znalcem.
Kdy potom byla Bertramka otevřena veřejnosti a jak jste řešili chybějící expozici?
MILADA JONÁŠOVÁ:
Tři týdny po převzetí objektu jsme uspořádali koncert pro členy Mozartovy obce, před kterým zakoupil židle do koncertního sálu na Bertramce syn docenta Volka. A začaly se shánět prostředky na další vybavení Bertramky. Pro expozici nám Opera Národního divadla zapůjčila výstavu o Mozartově komické opeře La finta giardiniera, kterou jsem pro ně připravila v roce 2008, a Hasse-Gesellschaft v Mnichově nám zapůjčila výstavu o skladateli Johannu Adolfu Hassem, zahrnující i jeho kontakty s Mozartovými. Nejstarší pokoj s renesančním stropem byl postupně vybavován nákupem historického nábytku přes Aukro. Půl roku od převzetí Bertramky, v květnu 2010, byla expozice otevřena, vernisáže se zúčastnili oficiální zástupci salcburského Mozartea, mnichovské a hamburské Hasse-Gesellschaft a členové a přátelé Mozartovy obce.
Bertramka byla pak přístupná do října 2016, po tomto datu už jen pro předem ohlášené skupiny. V zimním období turistů přijde opravdu málo, takže nemůžeme najímat na celý den službu do expozice.
Dá se stručně shrnout, co všechno se zde odehrálo za tuto dobu?
TOMISLAV VOLEK:
Slavnostní ráz má každoročně na Bertramce konaný koncert vítězů Duškovy soutěže ve zpěvu, který natáčí rozhlas a v jehož průběhu jsou vítězům předány diplomy. Památnou událostí se stal benefiční koncert kvarteta České filharmonie ve prospěch Bertramky, konaný v Karolinu. K nadstandardním akcím patřila vystoupení vídeňského kvarteta Paula Angerera, Panochova kvarteta, Afflatus kvintetu a další. Po čtyři roky, kdy byla v úřadě Městské části Praha 5 vedoucí kulturního oddělení Marie Ulrichová Hakenová, byla na Bertramce uspořádána řada koncertů, buď na základě jejich objednávky s námi (například k výročí narozenin Josefy Duškové), nebo si koncert uspořádali sami v pronajatých prostorách Bertramky. S odchodem doktorky Ulrichové z uvedené funkce tato spolupráce naprosto ustala.
Mezinárodní konference o Josephu Woelflovi, konaná 2015 ve spolupráci s Mozartovou obcí v Rakouském kulturním fóru, vyvrcholila slavnostním večerem a koncertem na Bertramce. Každoročně probíhaly v čase od dubna do října agenturami či v Česku působícími firmami předem dojednané koncerty pro domácí i zahraniční skupiny návštěvníků, spojené s úvodními výklady. Tak se – vedle dalších koncertů – na Bertramce uskutečnilo osmačtyřicet přednášek docenta Volka pro skupiny z Německa, Ameriky, Rakouska, Itálie, Francie, Anglie, Holandska, Španělska, Japonska a Číny. Konalo se tam sedm svateb a několikrát byla Bertramka pronajata k natáčení (vždy bylo podmínkou předchozí předložení scénáře akce) a další.
Jak dlouho je teď Bertramka zavřena a do kdy tomu tak bude?
MILADA JONÁŠOVÁ:
Bertramka je uzavřena od listopadu 2016, avšak do dubna 2017 tam probíhaly přednášky pro větší skupiny. Na únor a březen 2018 jsou už nahlášeny čtyři skupiny z Rakouska, Estonska a Německa, pro které docent Volek bude mít přednášky a provedeme je expozicí. Po zimních měsících, kdy se pochopitelně pracovat nedá, by měla na jaře pokračovat oprava schodiště a další opravné práce. Nevíme přesně, kdy bude možné Bertramku znovu otevřít veřejnosti, ale je samozřejmě i v našem zájmu ji otevřít co nejdříve.
V článku Jaroslava Tůmy se píše o soudním sporu s panem Špičkou, který jste vedli a prohráli, jaký je váš komentář?
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
